,,To..." vydechl Soumrak.
Celá skupina teď stála okolo nehybného těla. Ukázalo se, že ho všichni znají.
,,Myslela jsem si, že ho uvidím ještě živého, když odcházel." zamumlala Beta do ticha.
,,Shir budu nešťastný." zavrčela Light.
Ten mrtvý vlk byl Hoz. Shirův bratr.
,,Musíme jít." rozhodla Beta.
,,Nemůžeme ho tu nechat!" rozkřikla se Aelin.
,,Ale co s ním chceš dělat?!" zavyla Beta. ,,Nemůžeme se ho ani dotknout."
Na mýtině nastalo ticho. Nikdo se do něj neodvážil promluvit. Light se rozhlédla. Její pohled se zatoulal k Území nikoho.
Zdálo se jí to, nebo se tam zaleskly oči?
Nezdálo. Byl tam další vlk a napjatě je pozoroval. Light stočila uši dozadu a začala vrčet. Všechny pohledy se stočili k ní.
,,Light?" zeptala se opatrně Beta.
Light ji ignorovala. Přikrčila se a s touhou zjistit co se tu děje se rozběhla k Území nikoho.
,,Light, stůj!" zavyla Beta.
Light běžela s větrem o závod. Její tlapy se kmitaly tak rychle, že Light připadalo že se snad ani nedotýká země. Vlk ji zpozoroval. Zabodl do ní triumfální pohled a rozběhl se dál. Light ještě zrychlila. Přišlo jí až neuvěřitelné jak rychle běží. Vtom si uvědomila, že za ní běží Popel. Light se na něj otočila a nedávala pozor kam běží. Zakopla a spadla na zem. Čumák se jí zabořil do hlíny a ona ji vdechla. Pomalu se zvedla a zaprskala.
,,Light!" zavyl Popel. ,,Co to do tebe vjelo?"
Light se mu podívala do očí a přemýšlela, jestli mu má říct co viděla.
,,Já," začala. ,,něco jsem viděla. Byl to nějaký vlk. Nejspíš nás nějakou dobu pozoroval."
,,Aha... jak vypadal?" znejistěl Popel.
,,Tmavě šedý s oranžovýma očima. Mám dojem že už jsem ho někdy viděla." vysvětlila.
Popel se zamyslel. Light začala přemýšlet, jestli jí věří a jestli bylo dobře že k němu byla upřímná.
,,Poznala jsi ho?" zeptal se Popel nakonec.
Light si povzdechla: ,,Ne."
,,Oznam to Alfovi, toho to bude zajímat, ale Beta je na tebe naštvaná." zakončil vlk.
Light obrátila pohled k místu, kde stála skupina vlků z její smečky a potom k místu kde naposledy viděla toho vlka.
,,Pojď" rozhodl Popel a oba vyrazili zpět.
,,Light!" zavrčela Beta hned jak Light s Popelem dorazili. ,,Co to mělo být?!"
Light sklopila hlavu. Najednou cítila obrovský respekt k Beta samici.
,,Já, něco jsem tam viděla." řekla pomalu a přikrčila se jako vlče, na které se zlobí jeho maminka.
,,To mě nezajímá. Ignorovala jsi můj příkaz." opáčila se Beta
,,Omlouvám se." zamumlala Light.
Beta si povzdechla.
,,Jdeme. Oznámíme smečce co jsme zjistili."
,,Hoz je mrtvý?!" zavyl překvapeně Shir.
Vlci z pátrací skupiny sklopili zraky. Shir je beze slova přejížděl pohledem plným žalu. Nakonec se otočil a odešel za svojí družkou Shinny a zabořil jí čenich do kožíšku. Shinny vrhla rychlí smutný pohled na skupinu pátračů. Light se přikrčila. Cítila se, jakoby za Hozovu smrt mohla ona. Co když jsem ho mohla zachránit? Co když nemusel zemřít?
Po mýtině se rozlehlo táhlé a smutné zavytí. Light poznala Beta samce. Postupně se k němu přidávali členové smečky až vyli úplně všichni. Táhlé vytí se ozývalo úplně všude. Vlci ze smečky vyli na počest bývalého člena. Někteří vlci ho sice neznali, ale nikdo se neopovážil nevýt, jelikož by tím zneuctil památku mrtvého vlka.
Když vytí ustalo, Beta, Shir a Shinny šli naposledy uctít památku mrtvého Hoze.
Light šla do doupěte, Jeřáb a Aelin šli s Brunem a Rickem na lov a Thousand se ujala vedení hlídky tvořenou Jawi a Maxem. V táboře nastal klid rušený pouze zpěvem ptáků.
Light si lehla ke vchodu a položila si hlavu na tlapy. Přemýšlela. Koho mohla vidět na Území nikoho? Samotáře? Nebo nějakého špeha z jiné smečky? Nebo jen tak toulavého vlka co omylem zamířil k jejich území? Nejvíc smysl jí dával ale ten samotář. Území nikoho se vlastně samotáři hemžilo. Zamyslela se ještě hlouběji. Jestli to byl samotář, jaktože ho poznala? Zatřepala hlavou. Všechno se zdálo být strašně zamotané. Potom jí do hlavy vplula jiná myšlenka. Mohla ten mor chytit i kořist? A co když ano? Light se naježila. Tohle není dobré. Měla by si o svých myšlenkách s někým promluvit. Posadila se a rozhlédla se po táboře. Kousek od ní se bavila Yrina s hlídkaři a zřejmě jim něco důležitého sdělovala.
Podívala se dál. Na druhé straně tábora se Hvězda bavila s Plamínkem, budoucím učněm a hlídkařem. Kousek od nich si užíval slunce Ledový vítr.
Podívala se na druhou stranu tábora. Alfa samec se samicí něco hluboce důležitě probírali. Light prvně napadlo jít za nimi a povědět jim o tom co viděla a podobně, ale po chvíli sledování jich jí došlo, že lepší bude jít za někým jiným.
Nakonec ji napadl poslední výše postavený vlk ve smečce který jí zbyl. Sharp.
Rozešla se za ním a v hlavě si shromažďovala myšlenky.
,,Light?" řekl Beta a posadil se naproti světlé vlčici. Light polkla.
,,Když jsme byli na té průzkumné operaci, dá se říct," začala Light. Beta na ni upřel zrak a na zátylku se mu zježila srst. ,,viděla jsem nějakého vlka." vyklopila.
Beta naklonil tázavě hlavu.
Light pokračovala: ,,Já, rozběhla jsem se za ním. On se na mě upřeně podíval a já si myslím že ho znám."
Beta vykulil oči, ale nic neříkal. Nasadil vážný výraz a poslouchal, co Light řekne dál.
,,Já, nepoznala jsem ho...a-ale vím že už jsem ho několikrát viděla. Možná ho i znám." zakončila.
Chvíli bylo ticho a vypadalo to, že Beta nad něčím usilovně přemýšlí. Střihl uchem a podíval se k Alfa páru.
,,Light, děkuji že jsi mi o tom řekla. Možná nám to pomůže." řekl a už už chtěl odejít, ale Light vyhrkla ještě něco: ,,Ten mor, co zabil Hoze, myslím si že se mohl dostat i na kořist." Dala si krátkou pauzu. ,,Mám strach."
Sharp nejistě kývl a šel za Alfa párem.
Light si povzdechla. Zase někoho poznala, ale neví koho. Kolikrát se to ještě stane? Zvedla se a šla si lehnout.
V Gamma doupěti si vyšlapala kolečko, pohodlně si lehla a po chvíli už spala.

Další kapitola tadyyyy.
Doufám že se líbí.
První smrt a hned několikrát zamotaná. No, jasně, umřel kvůli moru, ale stejně XD.

Jak si myslíte že to bude pokračovat? Vzpomene si Light konečně, koho poznala? Rozšíří se mor i do kořisti? Co asi smečka udělá dál?

Samozřejmě mi napište vaše názory. Je to pro mě důležité.

Btw omlouvám se tomu, komu jsem zabila postavu...no, ještě se zabíjením nekončím, ale stejně...

Zatím čuuuuuuuuuuuus