Z pohledu Violetty

S holkama jsem se hned skamarádila a myslím, že spolu budeme vycházet.
Když byl čas večeře, šli jseme do jídelny, kde jsem si všimla nějaké blondýny, která řvala přes celou jídelnu na nějakou Natálii.

??: Natálie, kde mám tu vodu!!?!
Natálie: Musíš chvíli počkat Ludmilo, nejsem robot... (naštvaně)
Ludmila: Už tady na ni čekám dvě minuty.
Natálie: Ludmilo, nevidíš, že je tu fronta!?! Nemůžu všechny předběhnout.
Ludmila: Ale můžeš.

Ludmila chytne Natálii a táhne ji dopředu.

Ludmila: No vidíš, že to jde.
Natálie: Ale všichni jsou těď na mě naštavaní.
Ludmila: Natálie tys asi nepochopila, že jsi to udělala kvůli mě.

Z pohledu Natálie

Ludmila mě chytla za ruku a táhla mě doředu. Všechny jsem předběhla. Nic horšího se mi snad ani nestalo.

Z pohledu Ludmily

Ona pořád nepochopila,že to bylo pro její dobro. Ta je tak nevděčná.

Z pohledu Violetty

To je k neuvěření, co jí ta Ludmila provedla.

Abych nezapoměla, tady máte Ludmilu a Natálii

Ludmila

Natálie

Ahoj, zdravým všechny. Máme tu další kapitolku. Dnes trochu kratší, ale jen vyjímečně a omlouvám se za chyby, jestli tam nějaký najdete😊😂
P.S. Mám vás ráda a mějte se krásně.❤