Ani nevím jestly jsem to chtěla ale ješte chvíli jsme se líbali a potom když nám došel dech tak jsme se od sebe odtrhli.„Je vše v pořádku?”podíval se na mě a já se jen tajuplně usmála.„ V naprostém kapitáne” začal se smát a vyptávat se na takové ty normální věci jako jsou oblíbené koníčky,filmy a další věci.Po chvilce jsme došli k nějáké restauraci a obědnali si pizzu.„Sakra já jsem ale nešikovná hodila jsem na sebe kus šunky.”začala jsem hledat kapesníček kterým bych otřela tu skvrnu od kečupu.Když jsem jí otřela vzal mě za ruku a šli jsme směrem k pobřeží bylo to jako z pohádky.Ani jsem nechtěla věřit že jsem to právě já představitelka Violetty a přesto obyčejná dívka kterou si vybral Jorge Blanco.Stáli jsme ještě chvíly na pobřeží a vlny odplouvali a připlouvaly načež jsem hned začala myslet na to jaká je vlastně láska a jak vypadá doopravdy.Je nestálá nejdřív připluje jako vlna a po té ihned odpluje zpět odkud připlula.V tomto vztahu jsem však cítila víc než jen lásku.Ještě asi pět minut jsme s koukaly na vlny když v tom zazvonil mobil a ten pohádkový okamžik se začínal vytrácet stejně jako slunce které už zapadalo a pomalu se stmívalo.„Kdo volal Leone?” „ Ale už se po nás schání aby jsme se neztratily jako Ludmiliny kufry”oba jsme se jak na povel otočily a začali se smát.V tom se mi smekla noha a naštěstí mě Leon zachytil takže jsem do vody nespadla.„Myslím že je čas už jít nebo nás přiškrtí že jdeme pozdě.” „No tak to by nejspíš neudělali koho by sehnali jiného do role Vio a Leona?” „No já nevím třeba naše sourozence?” „Leone ty máš sestru?” „Jo dvě.Proč?” „Jen tak já tě asi zrovna neposlouchala když jsi to říkala.” „No to vidím.Tak už pojď tamhle vidím hotel”