Ráno nás jak jsem předpokládala vzbudili brzy ráno.Když jsme byli po snídani tak jsme šli všichni rovnou do letadla když jsem si všimla Camily jak je bílá jak stěna. „Jsi v poho? Vypadáš hrozně stalo se něco”když neodpovídala a jen se koukla na letadlo co zrovna přistávalo a zbledla ještě víc bylo mi to jasné.Cami se bojí létat letadlem. „to bude v pořádku” snažila jsem se jí uklidnit ale jak se zdálo tak ůplně marně.Georg na nás volal něco ve smyslu že jestly si nepohnem tak nestihnem letadlo.Zachvíly jsme už seděli v letadle a Fran se ke mě naklonila a pošeptala mi jestly je všechno s Cami v pohodě začínám si o ní dělat starosti.Řekla jsem jí že se bojí létat.A Fran ji ihned nabídla že může sedět v uličce Cami se na ni vděčně podívala. Připoutejte se prosím za 5 minut vzlétáme.Cami už to ale nevnímala.Usnula a obě s Fran si myslíme že je to dobře.Připoutali jsme ji.A pak už jen letěli.Cami spala a probudila se až v Buenos Aires.My s Fran jsme si celou dobu v letadle povídali o dosavadním životě a na co se nejvíc těšíme,pak jsme si povídali o klukách přiznala jsem se že se mi líbí Leon a já jemu Leon seděl v řadě vedle nás a neušlo mi že se při tè zmínce usmál.Jí se zase líbí Diego.Nakonec jsme usnuli stejně jak Cami.

Doufám že jste s příběhem spokojeni a nebojte bude to lepší jen co dorazí do Buenos Aires.A taky až budu mít víc času.Děkuji za vote a komentáře.😊