Vystoupila jsem z taxíku a upravila si vlasy. Všude se to hemžilo novináři a fanynkami, které samozřejmě nemohly chybět u natáčení. Zoufale se natahovaly přes ochranku a snažily se pořídit, aspoň nějaké fotky kluků. Pro novináře bylo téměř nemožné se probojovat dopředu, takže jen čekali, kdy se nějaké místo uvolní. S odhodláním jsem se prodrala k nejméně zabranému místu a začala oddělávat zábradlí.

„Stát! Tam nemůžete!"zadržela mě nějaká nepříjemná ženská. Zhluboka jsem se nadechla a zaťala pěsti. Klid Niko, klid! Gucci, Prada, Swarovski, lodičky, oblečení, Zayn, mysli na něco hezkého a hlavně se uklidni! Obvykle mi stačila chvíle na uklidnění, ale dnes jsem byla horší než sopka před vybouchnutím.

„Tak hele, dnešek opravdu není můj den a už mám naprosto plné zuby toho, jak si všichni myslí, že mají nějakou moc. Nechte mě projít nebo vás odsud nechám vykopnout a to, co vám nechám napsat do hodnocení vás kariérně zničí!".

Než mi stihla odpovědět, přiběhla k nám neznámá zrzka.

„Veronika Rose? Moc se omlouvám, měla jsem ještě nějaké zařizování. Amanda Geer, jsem tu jako pomocná asistentka vašeho otce."

Bez dalšího váhání mi otevřela zábradlí a já mohla konečně vejít dovnitř. Amanda vysvětlovala ženské nastávající situaci, která se zmohla jen na nevrlé bručení na mou osobu. Bez dalšího čekání jsem se rozešla doprostřed parku, kde by se mělo natáčení odehrávat. Amanda se hned rozběhla za mnou a znovu se mi omlouvala za nepříjemnosti.

„Byla bych ráda, kdyby se to příště neopakovalo. Pro tentokrát to nebudu více řešit, ale jen pro tentokrát. Sežeňte mi kafe a zamluvte na večer stůl v nějaké zajímavé restauraci. Sedmá hodina by byla ideální," diktovala jsem jí své požadavky. Nadechovala se, že něco řekne, ale můj ironický úsměv ji včas zastavil.

„Jste možná otcova asistentka, ale to neznamená, že nebudete fungovat pro mě. Vím, jak dobře můj otec platí a je to rozhodně víc, než dostanete jinde," odmlčela jsem se a po chvíli se zastavila, abychom na sebe viděly, „nechtějte mě naštvat Amando. Nebyla byste ani první ani poslední člověk, kterému jsem po pracovní stránce dost zavařila."

Amanda se na mě překvapeně koukala a v jejím obličeji se střídalo několik různých emocí. Věděla jsem, že nebude dělat problémy. Ztratit reputaci, zvláště ve světě, kde jste nahraditelný, je snad nejhorší můrou všech zaměstnanců. Celou dobu balancujete na ledové kře a snažíte se nespadnout dolů.

„Budete chtít objednat taxík, aby vás mohl odvézt do restaurace?"

Spokojeně jsem se usmála a přikývla. Pochopila, tak jako všechny. Došly jsme, až k otci, kde jsem nezapomněla Amandu pochválit za její organizační schopnosti, abych ji znovu připomněla, kdo tu drží žezlo. Krátce jsme si popovídali o cestě a proběhlém natáčení a pak se vydaly k fontáně, kde seděli na lavičkách kluci.

Zhluboka jsem se nadechla a snažila se zamaskovat nervozitu, která se mě zmocňovala. Kluci nás zaregistrovali během chvilky a s úsměvem se postavili. Střetla jsem se se Niallovým pohledem a pousmála se. Zarazilo mě, že nikde nevidím Zayna, ale uklidňovala jsem se myšlenkou, že bez něj by se přeci videoklip netočil.

„Kluci, rád bych vám oficiálně představil Veroniku, moji dceru a vaši velkou fanynku. Bude vám dělat společnost celé natáčení, tak mi na ni dejte pozor. Dáme si ještě pět minut pauzu a pak budeme pokračovat."

Znovu, tentokrát bez otce, jsme se představili a navázali téma na probíhající natáčení. Zmínila jsem jim svou školu a občasnou práci v modelingu. Náš rozhovor přerušil, až hlas megafonu, který kluku upozorňoval na začátek natáčení. Šli jsme za otcem a mě se začínal zmocňovat pocit, že tu Zayn není. Několik sekund jsem bojovala s odhodláním se zeptat, ale zvědavost byla silnější. Než mi stačil Louis odpovědět, přiběhla k nám zadýchaná postava. Mé srdce začalo splašené bít, a ačkoliv jsem se snažila blbě nekoukat, nemohla jsem z něj odtrhnout zrak.

„Omlouvám se, šel jsem se projít při telefonátu a zapomněl jsem na čas,"snažil se popadnout dech.

„V pořádku Zayne, ještě jsme nezačali,"odpověděl mu můj otec a dál se o něčem radil s kameramanem. Zayn konečně zvedl svůj pohled ke mně a jediný pohyb, který jsem zvládla, byl pokus o úsměv.

„Neviděli jsme se, už někdo?"koukal na mě trochu zaskočeně.

„Párkrát, už jsme měli tu čest."

Taťka tlesknul do dlaní a začal dávat rozkazy. Poslal na místa i kluky a pak se obrátil na mě a Zayna.

„Málem bych zapomněl, tohle je moje dcera Veronika, bude tu s námi během vašeho natáčení. Zayne, ty se postav z levé strany, nejprve to natočíme z dálky, pak z blízka."

Posadila jsem se na židli a vytáhla z kapsy telefon, abych pořídila pár fotek a videí a mohla je dát na stránku.

„Myslím, že se tady nudit nebudu,"obrátila jsem se k taťkovi.

„S nimi? To opravdu ne."