3.Díl-Koncert
Vystoupila jsem z auta a rozhlédla se. Před halou byl nějaký sraz fanynek, které pištěly jak blbé. Nechápu, že mají tohle ve svém věku zapotřebí.
„Tak co Niko, připravená na koncert?" otočila jsem se na taťku a zářivě se usmála.
„Jasně, jenom je škoda, že tohle je poslední koncert v Británii. Ale byl to suprový týden."
Ano, byl to suprový týden. Tento týden jsem byla na všech koncertech kluků a samozřejmě s V.I.P. kartou šla i do backstage. Fotky, podpisy a další kravinky k tomu samozřejmě patří, ale ten o koho jsem stála nejvíc si mě nevšímal. Tedy, ne že by mě ignoroval, ale mojí přítomnost postřehl jenom při fotce a možná ani to ne! 3 dny měl na to, aby si mě všimnul, ale tenhle poslední den si mě všimne za každou cenu! Zayn vypadal úžasně. Černé upnuté tílko, černé kalhoty a ty jeho vlasy. Prohrábla jsem si vlasy, nahodila úsměv a vešla do backstage, kde se rozhodně neztrácel čas.
Bylo tam pár fanynek, které se div neroztékaly, a já stěží zadržovala smích. Jedna koktala, druhá byla červená a ta poslední si opravdu myslela, že je sexy s těmi rozmazanými linkami. Och bože, kam ten svět spěje? Klukům asi pořád nedošlo, že už jsme se viděli, ale nechala jsem je tak.
„Neviděli jsme se, už někde?"
Srdce mi začalo šíleně tlouct a byla jsem si jistá, že to šlo slyšet až ven. Ten jeho úžasný, sexy hlas bych totiž poznala všude! Otočila jsem se a zářivě se na něj usmála.
„Viděli. Včera, předevčírem a předpředevčírem."
Zayn přišel ke mně a oplatil mi úsměv.
„Já si říkal, že mi připadáš povědomá. Ale myslím, že tě znám ještě odjinud. Není..."
Než to stihl doříct, přišel taťka a naprosto pohřbil moji několika denní snahu.
„Niko! Máš telefon!"
Omluvně jsem se usmála a vzala si telefon od taťky. Odešla jsem dál, abych měla jistotu, že mě nikdo neslyší a teprve potom se podívala, kdo volá. Bože, já toho idiota zabiju! On je snad vypatlaný nebo co!
„Co chceš!?"vyjela jsem hned.
„Verr, omlouvám se. Vážně jsem to tak nemyslel! Nemůžu tě ztratit, miluju tě a-."
„Dej mi pokoj, Justine. Já s tebou nic mít nechci!"
Normální kluk by se naštval a zavěsil to. Jenže on není normální.
„Miluju tě Verr a udělám vše proto, abys byla moje!"
Pohled mi sklouzl na moje hodinky. Za pár minut začne koncert a můj čas v zákulisí bude u konce.
„Nemám čas na zbytečné kecy. Přestaň mi volat a dej mi pokoj. Nezablokovala jsem si tě na sociálních sítí jenom tak!" zavěsila jsem a zhluboka se nadechla. Nasadila jsem znova úsměv a vrátila se k tátovi, který zrovna o něčem mluvil s Harrym.
„Až bude příště volat, tak mi to nedávej. Nechci s ním mluvit.".
Než jsem našla Zayna, odchytila nás všechny asistentka, aby nás poslala na svá místa v hledišti. Rozloučila jsem se s kluky a ani to, že jsem odcházela poslední mi nezajistilo se naposledy vidět se Zaynem. Usadila jsem se na svoje místo a podívala se na mobil. Několik zpráv od kluků ze školy, několik zmeškaných volání, ale to mě nezajímalo. Připravila jsem si foťák, jelikož každý koncert pečlivě fotím a pak to přidávám na svoji stránku. Rozezněla se hudba a v té chvíli jsem nemyslela na nic než na koncert. Koncert byl úžasný a ani, když jsem nastupovala do auta, nemohla jsem věřit, že je konec.
„O čem jsi mluvil s Harrym?"
„Takové pracovní věci,"vyjel z parkoviště. Přidala jsem nějaké fotky a videa na stránku a zapnula rádio.
„Jaké pracovní věci?" zeptala jsem se po chvilce.
„Dostal jsem nabídku být režisérem jejich videoklipu, a protože je má dcera fanynkou, nemohl jsem odmítnout."
Překvapeně jsem se podívala na taťku a nemohla uvěřit tomu, co říká. To by znamenalo, že bych měla šanci se Zaynem trávit čas! Povídali bychom si, poznávali se a pak bychom spolu mohli začít chodit!
„To je naprosto skvělé! Nejlepší zpráva, cos mi mohl říct! Můžu být na natáčení s tebou?"
„A co ve škole? Bude to několik týdnů."
„Vše si doplním a na ty zkoušky budu připravena. Neboj," začala jsem ho hned uklidňovat. Byla jsem v posledním ročníku a otec byl na mou střední, až moc přecitlivělý. Nechápu proč, nebyla bych první ani poslední dítě bohatých a slavných rodičů bez střední. Můj talent v modelingu mi pomáhá rozvíjet jen máma, protože ta chápe, jak je důležité se brzy uchytit. Otec upřednostňoval vzdělání, možná tím, že jeho rodiče nepatřili mezi vyšší třídu a na vše, co chtěl si musel dlouho vydělávat.
„Dobře, v tom případě tě vezmu sebou," souhlasil nakonec a zabočil na příjezdovou cestu k našemu domu. Než jsem stihla něco říct, začal mi zvonit telefon. Jedním pohledem na displej jsem hovor zamítla a jako hodné dítě poděkovala otci. Co nejdřív musím vyřešit situaci s Justinem.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro