Udělala jsem si culík a podívala se do zrcadla. Upnuté kraťase mi prodlužovaly nohy a tílko zdůraznilo moje neexistující bříško a pevná prsa. Spokojeně jsem se usmála a popadla mikinu, kterou jsem si oblékla.Do kapsy jsem dala telefon a podívala se na hodiny na stole.Vše jsem stíhala přesně na minutu.

Naposledy jsem se zkontrolovala, vzala jsem láhev s vodou a šla před dům,kde už stálo moje auto. Nastoupila jsem a dálkově otevřela bránu. Vodu jsem položila na sedačku spolujezdce a nastartovala.

Dojela jsem na adresu, kterou mi Perrie poslala a zazvonila na zvonek.

„Prosím?"ozval se mužský hlas. Srdce mi začalo rychleji bít a na tváři se mi usadil úsměv.

„Ahoj Zayne, tady Nika"odpověděla jsem. Ozvalo se lupnutí a branka se otevřela. Rychlým krokem jsem zamířila ke dveřím a zaťukala. Perrie mi otevřela dveře a pozvala dovnitř. Vešla jsem dovnitř a hned hledala pohledem Zayna.

„Ahoj Perrie, připravena na jógu?" zeptala jsem se s úsměvem.

„Jasně, hned budu hotová. Udělám si pití a skočím si pro tašku," usmála se a odvedla mě do kuchyně, kde si připravila do láhve vodu. Hodila do ní tabletku a ta vodu zabarvila do růžova.

Dřív než jsem se stihla zeptat, kam se poděl Zayn, uviděla jsem ho stát jenom v teplákách na schodech.

„Ahoj," pozdravil mě hned s úsměvem.

„Aho,"snažila jsem se mu koukat do očí,ale i přesto jsem vždy sklouzla na jeho hruď. Nemůžu se dočkat, až vedle něj budu ležet. Dokážu si to živě představit.

Ležím na Zaynově hrudi a nehtem mu po ni přejíždím. Zvednu hlavu a všimnu si pár kapiček potu na jeho čele.Opatrně se zvednu a setřu mu je.

Zayn se na mě podívá a usměje se:„Víš,že jsi naprosto dokonalá?" Usměju se a lehnu si.

„To proto, že mám tebe", řeknu.Zayn se otočí na bok a pohladí mě po tváři.

„Dlužím ti hodně, miláčku .Tolik roků jsem byl bez tebe .Teprve teď vím, co je to láska. Konečně jsem opravdu šťastný."

„Už budeme jenom ty a já," položím mu ruku na zátylek a přitáhnu k sobě. Naposledy uvidím jeho čokoládové oči a pak se plně oddám jeho rtům.

„Dobře, jdu ti pomoct ho najít.Niko,dej mi chvilku,ano? "proběhla kolem mě blondýna a zmizla nahoře se Zaynem. Fajn, je na čase být realista. Popadla jsem její láhev a nasypala do ní rozdrcený jed. Lehce jsem to protřepala a pak se vrátila zpět na své místo.

„Už letím!"ozvalo se z vrchu a hned na to se ozval dupot na schodech.

„Ještě si odskočím na záchod, kde je koupelna?"zeptala jsem se, když přišla dolů. Podle instrukcí jsem došla do koupelny a upravila se v zrcadle. Tílko jsem stáhla o trochu níž, takže teď lépe vynikly moje prsa. Když jsem se vrátila, Perrie už stála s taškou a vodou u dveří.

„Takže,můžeme jít?"zeptala se prdel.„Jasně,jenom si ještě odskočím.Kde je záchod?"zeptala

„A kde je Zayn? Aspoň se s ním rozloučím,"řekla jsem.

„Už odešel, šel s Liamem běhat,"odpověděla.

Chápavě jsem přikývla a vyšla ze dveří. Nastoupily jsme do mého auta a vyjely do fitness centra.

„Teda,dneska je slušný horko,"otevřela svoji láhev a napila se. Spokojeně jsem se usmála a dál se věnovala řízení.

„To jo, měla bys hodně pít. Tělo to potřebuje a po tom tvém otřesu mozku je to nutnost,"řekla jsem a přidala plyn. Za pár minut jsem zastavovala před fitness a spokojeně se dívala na láhev, která byla z půlky prázdná. Vystoupila jsem z auta a pak se s hraním zděšením podívala na Perrie.

„Otci se udělalo špatně a je doma záchranka. Moc se omlouvám, ale musím jít."

Perrie se okamžitě nabízela, ale díky nespočet výmluvám jsem se jí nakonec zbavila a mohla spokojeně odjet domů. Úkol splněn!