S Perrie jsem teď trávila, co nejvíc času to šlo. Sama jsem nakousla náš vztah s těmi třemi a samozřejmě z toho vyšla jako oběť. Perrie teď stála mezi námi a snažila se svůj čas rozdělit mezi všechny stejně. Přednostně se,ale věnovala mě, protože ona je důvod, proč jsem teď jejich maskérka. Moje pozice nováčka a teoreticky opuštěné mi dávala jasnou výhodu. Nenápadně jsem stahovala Perrie k sobě a bavila se tím, jak na mě zbytek její kapely žárlí.

Perrie je zvala na společné nákupy nebo bary, ale ony odmítaly. Jejich chyba a moje vítězství. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jsem dosáhla svého, stále to není ono. Chtělo to větší bombu. A pak mě to napadlo. Vytvořila jsem si falešný účet a napsala jednomu z nejvíc bulvárních časopisů v Británii.

„Zdravím, myslím, že mám informaci, která by Vás mohla zajímat. Jsem kamarádka Jade Thirlwall a při našem posledním setkání se mi zmínila o problémech mezi Perrie a Zaynem. Údajně chystají pauzu, protože nezvládají skloubit jejich vztah s koncertováním. Jade mi říkala, že měla chvíli strach, že dá Perrie přednost Zaynovi, ale naštěstí se rozhodla pro kapelu.

Allyson Derb."

Jediné, co zbývalo, bylo čekat. Tak jsem čekala. Netrvalo to dlouho a zpráva byla do týdne venku. A Perrie, která stála uprostřed se více dostávala na moji stranu. Nevědomky jsem totiž uhodila hřebíček na hlavičku. Pauza se sice nechystala, ale Perrie se nedávno svěřovala holkám, jak má strach o její vztah se Zaynem. Tuhle informaci jsem zase nevěděla já, takže jsem automaticky byla z kola ven.

Udělalo mi to radost, protože vše šlo přesně podle plánu a ve výsledku to bylo lepší, než jsem čekala. Pomalu jsem jí odstříhávala od kamarádek a stávala se hlavním člověkem v jejím životě. Přes falešný email jsem nadále přiživovala bulvár a sledovala, jak se navzájem odcizují. Jakmile nastala dvoudenní pauza mezi koncerty, odjela Perrie za Zaynem.

Slepice se mezitím rozhodly vyrazit do klubu, což spustilo vlnu spekulací u novinářů. Jejich čtvrtá kamarádka s nimi nebyla. Nikoho nezajímalo, kde je, ale všichni si spojily poslední drby a začaly vycházet články o jejich rozpadu. To sice potom v rozhovoru vyvrátily a tvářily se, že je vše fajn, ale já věděla svoje. Vrcholem byla jejich hádka, které jsem se nenápadně zúčastnila. Hlavním tématem jsem byla já a pocit ublížení, že jim nevěří, že by něco řekly novinářům. Viděla jsem na Perrie, že váhá a její jediná odpověď byla, že si to potřebuje vše promyslet. Připadala jsem si jako had z ráje, protože i já své Evě našeptávala, co jsem chtěla, aby slyšela.

Nebudu lhát, celá situace ji dost zasáhla i po psychické stránce, což neuniklo fanouškům a následně bulváru. Tak jsem se jako dobrá kamarádka snažila, aby se nestýkala se slepicemi a věnovala ji všechen svůj čas. A ono to vyšlo. Já byla všude za dobrou kamarádku, Perrie na tom byla lépe a její vztah s kolegyněmi se ocital v hluboké propasti ze které nebylo návratu. Rozhodně ne, pokud jsem tu stále já.