Turné probíhalo celkem dobře. Seznámila jsem se s celým týmem a všichni si chválili moji práci. Ať to byl koncert, rozhovor nebo krátká show na festivalu, vše bylo vždy perfektní. Perrie mi věřila a já se díky tomu mohla více věnovat svému plánu, jak jí zničit. Zatím jsem, ale ještě nestihla odstřihnout ty tři slepice. Nepadly jsme si do oka. Stále jsem předstírala, jak jsem šťastná a přátelská, ale nejraději bych jim vypíchla oči štětcem a spálila vlasy žehličkou.

Několikrát jsme měly diskuzi ohledně jejich líčení a teprve, když jsem jim vysvětlila všechny chyby na jejich obličeji, které se snažím skrýt a minimalizovat, daly pokoj. Nebo se spíš urazily, ale aspoň byly zticha. Nechtěla jsem s nimi trávit čas, byly tak otravné.

Začínala jsem být z toho všeho unavená, ale věděla jsem, že je to oběť, kterou pro Zayna musím přinést. Jelikož má turné, vyhnu se jejich společné existenci. Perrie je většinu času na telefonu a já nemusím hádat s kým. Párkrát jsem si četla jejich společné zprávy, když byla Perrie v koupelně a přemýšlela, jestli by toho nešlo využít.

Nešlo. Kdybych poslala zprávu za Perrie, dalo by se rychle dohromady, kdo za tím stojí a vše by bylo v háji. V jejich zprávách nebylo nic, co bych proti ní mohla použít a to jsem hledala opravdu pozorně. Když byla pryč, prohrabala jsem její věci, ale vše bylo marné. Prostě nic.

Abych zabila volnou chvilku, nechala jsem se jedním technikem provést po hale. Vysvětlit mi, jak co funguje a ukázal mi, jak se montují rekvizity. Pak jsem se šla podívat k zvukaři a osvětlovači, který mi ochotně vysvětlovat všechny ty tlačítka před ním. Mezitím, co on nadšeně vyprávěl, já se koukala, jak se čtyři dívky připravují na pódium.

Jakmile odešly na plošinu, která je měla přivést nahoru, odešla jsem do své šatny a pouklízela si věci. Odepsala jsem na pár zpráv a pak projížděla nová videa ze včerejšího koncertu kluků. Pár jsem jich umístila na svou stránku a pustila si videa na Youtube. Koncert skončil po dvou hodinách a všichni jsme odjeli na hotel. Perrie si dala okamžitě sprchu a já mezitím nachystala svou kosmetickou taštičku, jelikož chtěla nalíčit. Měla jsem jít s ní a zbytkem skupiny na večeři. Během její sprchy, jsem se převlékla a vyžehlila vlasy. Pak jsem namalovala i jí a pomohla jí vybrat oblečení.

Sešly jsme k recepci, kde už čekal zbytek a odjely taxíkem do jedné asijské restaurace.Při příchodu jsem se omluvila a odešla na záchod, kde jsem si zkontrolovala make-up a vlasy. Musím přece být perfektní při každé příležitosti. Vešla jsem a zamířila k jednomu z boxů, kde se nacházel náš stůl. Zřejmě nám to mělo zajistit větší soukromí. Jakmile jsem byla blízko, zaujal mě rozhovor od našeho stolu.

„Prostě nám na ní něco nesedí."

„Nemůžete prostě člověka obvinit z toho, že je falešný, když vám nic neudělal,"zvedla Perrie hlas a já se víc schovala do druhého boxu.

„Jen ti říkáme, ať si na ni dáš pozor. Rozhodně není tím, na co si hraje."

Odešla jsem trochu dozadu a pak přišla s úsměvem k našemu stolu.

„Moc se omlouvám, už jste si objednávaly?"zeptala jsem se s úsměvem a podívala se na ty tři slepice před sebou.

„Jo, tady,"podala mi Jade jídelní lístek a já si ho prohlédla. Příchozímu číšníku jsem nadiktovala svoji objednávku a znovu se podívala před sebe. Věci se dají znovu do pohybu.