„Páni! To je opravdu krásné! Máš úžasný styl!"pochválila mi portfolio a položila tašky na zem.

„Díky! Taky, aby ne, když mám několik kurzů líčení a česání," zasmála jsem se a zblízka si jí prohlédla. Nepochopila jsem, co na ni Zayn vidí. Příšerný styl oblékání a menší kurz líčení by jí rozhodně prospěl. Trávili jsme spolu celkem dlouhý čas, a proto bylo potřeba udělat pár změn. Například upravit můj pokoj tak, aby v něm nebyly jen fotky Zayna. Nepotřebuju si vytvořit další problémy. Rodiče z ní byli nadšení, protože jsem měla s kým trávit čas a oni se mohli vrátit zpět ke své práci.

„Mám nápad, co kdybych tě trochu nalíčila? Nová fotka by se mi hodila,"usmála jsem se a uklidila portfolio. Perrie ochotně souhlasila a já ji usadila ke svému stolu. Nebudu lhát, bylo to hodně práce. Po make-upu jsem jí upravila vlasy a odtáhla do mého šatníku, kde jsem se snažila najít něco, co by jí padlo. S mojí velikostí S to nebylo zrovna nic snadného, ale naštěstí se našlo pár věcí, které oblékla. Po dlouhém váhání jsem jí oblékla černé šaty bez ramínek, s vykrojeným výstřihem a dost vysokým rozparkem.

Jediné šperky byly dlouhé náušnice a zásnubní prsten. Kolem krku byl kousek látky, který patřil k šatům, takže dokonale nahrazoval řetízek. Půjčila jsem jí svoje otevřené lodičky s páskem okolo kotníku a do ruky dala malou černou pytlíkovou kabelku. Jakmile jsem byla spokojená, postavila jsem ji k zrcadlu a čekala na její reakci.

Byla nadšená a já se jí nedivila. Po třech hodinách se mi z ní konečně podařilo vytvořit něco, co připomínalo ženu.

„Mám dnes večeři se Zaynem, vadilo by ti, kdybych si to vše půjčila?"otočila se na mě a já jen zavrtěla hlavou. Udělala jsem si ještě pár fotek do portfolia a pak ji vyprovodila ke dveřím, kde na ni čekalo taxi. Jako velmi dobré kamarádky jsme se rozloučily a já se vrátila do svého pokoje. Pouklízela jsem stůl a lehla si na postel, když jsem pocítila, že na něčem ležím. Zvedla jsem se a uviděla věc, po které jsem nejvíc toužila. Vzala jsem prsten do ruky a nasadila si. Padl mi naprosto perfektně. Sama pro sebe jsem si udělala pár fotek a pak si znovu lehla do postele. Vzala jsem do ruky telefon a než jsem stihla otevřít jednu z aplikací, objevilo se na displeji její jméno.

„Ano?"
„Ahoj, nenechala jsem u tebe prosím tě prstýnek?"vyhrkla okamžitě a podle tónu jejího hlasu mi bylo jasné, že má na krajíčku. Tohle byla jedinečná šance si prsten nechat.

„Podívám se, počkej,"chvilku jsem bouchala s věcmi a pak znovu vzala telefon do ruky, „je tady, musela si ho položit na postel, když jsme zkoušely rukavičky."

„Díky Bohu! Měla jsem strach, že jsem ho ztratila! Děkuju moc, měj se, ahoj,"zavěsila. Sundala jsem prsten a dala ho na noční stolek. Ještě bude chvíle, kdy si ho nasadím já. Nebo spíš, kdy mi ho nasadí Zayn.

Dala jsem si sprchu a s notebookem zalezla do postele. Potřebovala jsem upravit fotky, které se dnes nafotily, abych si je mohla přidat do portfolia. Po dvou hodinách práce jsem byla konečně hotová a spokojeně jsem pustila jeden z filmů. Asi v půlce mi znova zazvonil telefon s jejím jménem na displeji.

„Ahoj, vím, že je pozdě, ale jsi jediná, kdo by nás teď mohl zachránit."

„O co jde?"

„Za dva dny nám začíná turné a naše maskérka si dnes zlomila ruku a nemůže s námi jet. Asi by chvíli trvalo než bychom našly náhradu a tak mě napadlo, jestli bys nechtěla jet? Samozřejmě ti vše zaplatíme."

„Pojedu moc ráda."