téma 03 - mrk, smrk

„...a duch toho bandity tu prý straší dodnes," dokončí Vilda tajemně.
„Bomba," vydechne zrzka vedle něj a nenápadně se přisune blíž. Vilda se spokojeně usměje.
„Hapčá!"
„To křoví kýchlo!"
Tentokrát se nepřisune, ale doslova se na Vildu pověsí. „Pojď odsud," žadoní.
Vilda přes její rameno udělá na křoví ošklivý obličej.
„Dobrý nápad," souhlasí a odvádí kamarádku pryč
Křoví za nimi párkrát popotáhne a pak vydá štíhlou vlčí postavu.
Zatracená oměj, letí Tildě hlavou, zatímco mrkáním vyhání slzy z očí. Zase jí poteče z nosu až do večera. Ale vyplatilo se. Alespoň už ví, proč brášku najednou tak zajímají místní pověsti.