„Promiňte. Omlouvám se. Promiňte. S dovolením. Promiňte." Posunula se sotva o dva metry a vykoledovala si při tom celou spoustu nevrlých pohledů, naznačujících, že by si měla přestat vymýšlet a jít s davem jako každý. Ale ona se nevzdá. „S dovolením. Ty si taky trhni. S dovolením." Konečně se prodrala do míst, kde se dalo pohybovat i bez beranidla.
„Hele, teta. Jaký byl stromeček?"
„Pichlavý," zavrčela.
„Ty jsi koukám taky nějaká pichlavá. Na mě se nemrač, tys trvala na tom, že musíš vidět stromeček na Staromáku. V neděli odpoledne. Tumáš, dej si teplou medovinu, ať se z té hrůzy vzpamatuješ."