Jezdec vyráží na trať, překonává první muldu a řítí se vpřed, vítr ve vlasech ...
„Půjč mi skejta."
Vilda se zamračí.
„Řekni si o vlastní. Třeba k narozkám"
„Ty jsou za dlouho. Jestli mi ho nepůjčíš, řeknu mámě, že jezdíš bez helmy," vytáhne Tilda trumf. Vilda si pohrdlivě odfrkne, ale raději neriskuje.
„Co tak najednou?" zajímá se, pozorujíc sestru, jak se pokouší rozjet prkno, aniž by sebou plácla na zem.
„To Tobias. Že prej holky na skejt nemají buňky." Vilda povzdechne. Něco takového Tilda jen tak nepřejde. Teď nepřestane, dokud nebude přinejmenším mistryně světa.
„Máš blbě rovnováhu," utrousí. „Víc se nakloň."