„Co se týče prospěchu, nemůžu si stěžovat, ale je tu problém s Tildinou výbušností. Hlavně s jejími sklony, řešit spory rvačkou."
„Já za to nemůžu," brání se Tilda. „Nemají si začínat."
„Začínat?"
„Pořád se navážejí do Péti."
„Třeba posledně to ale nemohlo být tím," namítne paní učitelka. „Vždyť tu Petra ani nebyla."
„To byli hnusní na Vildu."
„Vilda se dovede bránit sám," krotí dceru Rebeka, ale Tildin výraz jasně říká, že nehodlá čekat, až se její flegmatický bratr rozhoupe.
„Ale Matyldo," ozve se paní učitelka. „Holčičky se přece nemůžou prát."
Tilda k ní zdvihne pohled. „Proč ne?" zeptá se překvapeně.