Měsíc září jak rybí oko. Na úplněk se vždycky těšila. Dneska neví.
„Stalo se něco?" jeden ze stínů se promění ve světlovlasého muže.
„Tilda se poprala. Zase. Našla si kamarádku. Takovou tichou, nesmělou dívenku. Spolužáci jí často zlobí a znáš Tildu."
„Chrabrá ochránkyně slabších, já vím."
„Jenže tentokrát ho poškrábala."
„Děti ..."
„Nehty má úplně nakrátko."
„Myslíš, že ...?"
„Bude úplněk. Tilda je hodně po tobě. Co když ..."
„Promluvím s ní," slíbí. „Poradím jí, ať ho příště kopne do kou-lena," doplní se smíchem. „Neboj, je ještě malá. Do puberty času dost," dodá konejšivě.
„Doufejme," vzdychne žena. „Pojď dovnitř, je mi chladno."