„Ty a ta tvoje parta bláznů. Kdybyste se věnovali jednou taky něčemu pořádnému. Řešíte kraviny a čmáráte!" vztekle práskne dveřmi; skleněná výplň zadrnčí.

Vzlykám, až mi ramena cukají. Spíš kvílivě lapu po dechu, než brečím. Sesypu se vedle stojanu. Prstem rozmáznu cákanec barvy.

V zápalu vždycky kapu.

Na youtube rychle vyťukám Alan Rickman. Rozkliknu první odkaz a křečovitě zavřu oči.

Mám srovnávat tě s krásným letním dnem?

Tvá krása září víc, víc laskavá je:

vždyť létu brzy skončí pronájem

a vichr serve něžné poupě máje.1

Přestaň tu skuhrat a koukej uklízet, než to zaschne.

Vždyť už jdu... dej mi chvilku.

____________________________________________________________

poznámka autora: 1- úryvek ze Sonetu 18, z díla Sonnets od Williama Shakespeara, překlad Martin Hilský