Víly byli už skoro v cíli své cesty. Už nešli tak rychle jako předtím, už si cestu vychutnáváli.

„Judy, Emmo? Jste to vy? ” „Ano Prisscillo, jsme to my!” „Co tu děláte? Rychle, pojďte sem! Jdou vojáci!”
Asi se ptáte kdo je to Prisscilla. Prisscilla je moje a Juditina sestřenice.

„Pris, nedovedla by si nás k pramenu řeky Salshi?” „Ano, ráda. Pojďte za mnou.”

„Holky, podívejte tam je naše chaloupka!” řekla Priss. „Naše? Snad tvoje. „Od teď už i vaše. Nepošlu vás samotné domů!”

Když jsme přišli k pramenu řeky Salshi Priss vykouzlila pár nádobek na vodu a podala nám je. Nabrali jsme do nich vodu a vraceli jsme se k naší chaloupce. „Úkol splněn! ” Zašeptala jsem Judy. Potom jsme se jenom smáli.

Tak a končí naše cesta i kniha. Pááááá!

KONEC KNIHY...
THE END...