Přeji vám nádhernou sobotu, drazí muffínci i všechny ostatní formy života. Není tomu dlouho, co všichni soutěžící odevzdali své soutěžní příběhy, přesto je to déle než každý předešlý rok. Jak už jsem naznačila před téměř týdnem, letošní ročník byl opravdu silný a povídky si velmi zdatně rovnaly své síly.

Myslím, že žádný z minulých let pro mě nebyl tolik náročný na rozhodování jako právě letos. Svá rozhodnutí jsem měnila snad ze dne na den, zvažovala všechna pro a proti, pročítala jsem komentáře pod vašimi příběhy, naslouchala lidem, kteří příběhy četli a diskutovali je se mnou. Nakonec jsem před sebou měla šest příběhů, ze kterých jsem musela vybrat jen polovinu, a navíc ji pak ještě seřadit. Opakuji se, ale letos to bylo opravdu skoro nemožné.

Přesto jsme nakonec tady a vyhodnocení soutěže může začít. A kdo si letos odnese ceny za své příběhy? Pojďme to spolu zjistit.

❄❄❄

Třetí místo získává Netty
se svou povídkou Dílna číslo 13.

Číst příběh Dílna číslo 13 byl od začátku do konce zážitek. Už od chvíle, co jsem se pustila do netypické anotace, při které jsem na okamžik zaváhala, zda si autorka nespletla anotaci s varováním, jen abych následně s úvodem první kapitoly pochopila, že je všechno přesně tak, jak má být, jsem věděla, že příběh bude stát za to. A taky že stál!

Vyhlášky na začátku každé kapitoly skvěle zapadaly do jednotlivých úseků Jiminova života, který jsme mohli sledovat spolu s ním. Stejně tak jsme mohli postupně odhalovat tajemství, která se za dílnami skrývají, a zjišťovat, že není všechno tak skvělé, jak se na první pohled zdá. Jimin v příběhu má krásný vývoj svého charakteru, kdy je poznat, jak se jeho vnímání situace mění, jak pomalu procitá ze „snu", který nemá s realitou nic společného. Neskutečně mě bavilo sledovat, jaký kontrast nastával ve chvíli, kdy Jiminovo smýšlení se měnilo, zatímco smýšlení jeho kamaráda bylo pořád stejné, a Jimin tak mohl o to víc pochopit, jak moc zkažený je svět, ve kterém žije, a jak moc jsou ovlivnění všichni, kdo si tohle neuvědomují.

Jediné, co mě u příběhu mrzí, je to, že je tak krátký. Samozřejmě, chápu, je to vánoční soutěž a tento problém nastává každý jeden rok – vždy se najde příběh, který by si zasloužil minimálně 500 stran tištěné knihy a případné pokračování. A tohle je přesně takový příběh. Nápad, zpracování, myšlenky, a dokonce i ten konec, který slibuje druhé knižní pokračování. Takhle si představuju povídku, která je hodná umístění.

Autorce mohu jenom pogratulovat k úspěchu, a my se přesuneme dál.

❄❄❄❄❄

Na druhém místě se uvelebila Maya
se svou povídkou Dar za všechnu příčetnost.

Co k tomu dodat? Rozumím dobře problematice, která nastává, jakmile se do soutěže zapojí Maya, protože v takovou chvíli je jen velmi těžké ji neumístit. Nicméně nemohu nijak ovlivnit skutečnost, že její příběhy si mě pokaždé získají už od prvního slova. Maya si letos vybrala téma Tajný Santa, a já jsem byla velmi zvědavá, jak se s tím popasuje.

A musím říct, že něco takového jsem tedy nečekala. Příběh mě bavil od začátku až do konce, a já si při čtení pořád dokola opakovala, jak bych si přála, aby se tento text dostal do rukou samotných Ateez a aby ho přetvořili v divadelní hru. Jsem si jistá, že by to bylo epické. Autorka skvěle propojila lidský svět s tím nadpřirozeným, a zcela přirozeně vytvořila přátelství mezi mnoha různými druhy. Koncept Tajného Santy pojatý maličko odlišně byl taky skvělý, a trable, které to nakonec přineslo, byly jako třešnička na pomyslném dortu.

Kousek toho detektivního nádechu, bezedná propast humoru a naštvaný Hongjoong – so víc si o Vánocích přát? Všechno v příběhu do sebe skvěle zapadalo a autorka byla schopná vzít několik nadpřirozených bytostí a nenásilně do příběhu vložit i jejich osudy, charaktery i různé detaily, se kterými se autoři často perou a příběhy pak vypadají uměle a nuceně. V tomto případě tomu tak nebylo – příběh se skvěle četl, nebylo v něm nic, co by čtenáře rušilo, a v podstatě není nic, co by mi bránilo příběh umístit. Autorce tímto gratuluji ke druhému místu!

❄❄❄❄❄

A nakonec, první místo letos patří Amylaze
a jejímu příběhu Poslední Raid.

Amylaza se účastnila snad všech vánočních soutěží, se kterými jsem na tomto profilu přišla, a není to poprvé, co se její jméno objevuje na stupínku vítězů. Co mohu s klidným svědomím říct, je to, že její příběhy jsou každým rokem lepší a lepší. Na tomto příběhu mě bavilo absolutně všechno a od začátku do konce jsem hltala každé jedno slovo. Autorka si pro svůj příběh vybrala téma Poslední Vánoce – co ve mně jako čtenáři způsobilo skutečnou rozepři emocí.

Celá první část příběhu totiž působí bezstarostně, zábavně, seznamuje čtenáře s postavami, které si užívají života, hrají hry, tvoří si společné vzpomínky. Až čtenář téměř zapomíná na téma, které autorka zpracovává. Ale pořád to tam je, takové to něco, co pořád varuje, že něco přijde, že se něco stane – a čtenář pořád v napětí očekává, co to bude.

A pak jen čte a říká si, že tohle tedy nečekal. Celá druhá část příběhu poté v absolutním kontrastu nutí čtenáře kousat si nehty, neklidně sedět a se žaludkem na vodě sledovat, jak se postavám svět rozpadá pod rukama. Doslova. Příběh Poslední Raid je skutečnou jízdou na horské dráze a ve čtenáři zanechá tolik emocí, že ještě po dočtení je musí nějakou dobu zpracovávat.

Na příběhu je poznat, jak velkou práci si s ním autorka dala a kolik úsilí do něj musela vložit. Když nad tím vším ve výsledku přemýšlím, říkám si, že mi nejspíš bylo od začátku jasné, že tento příběh bude letos tím vítězným, a i když jsem ho těsně po odevzdání všech prací pomyslně vyškrtla z prvních tří míst, nakonec jsem se k němu vrátit musela, a dokonce ho zvolit jako ten vítězný.

Autorce tímto srdečně gratuluji k vítězství v letošní vánoční soutěži!

❄❄❄❄❄

A teď, když jsou všechna tři místa obsazena, pojďme se společně podívat na letošní novinku, kterou je autor sympatie.

V této kategorii jednoznačně bodovala Karis
se svou povídkou Vánoce na hlavu.

Musím přiznat, že Karis byla také jednou z autorek, u které jsem zvažovala umístění na prvních třech místech. Ta nakonec patřila jiným autorům, což ale nic nemění na tom, že povídka Vánoce na hlavu byla jednou z nejpovedenějších v letošním roce. Zasadit příběh do kriminálky byl skvělý tah, a vyšetřování takové vánoční vraždy byl vskutku zážitek.

Oceňuji, jak šikovně se v příběhu objevil Vánoční kolega, což bylo také téma, které si autorka zvolila. Dialogy mezi nimi byly perfektní a jejich postupně se vyvíjející vztah taky. Příběhu nechyběl ani humor, ani trochu toho napětí – ve chvíli, kdy pan kolega odcházel s potenciálním a pravděpodobným vrahem, nic ve mně nezůstalo jen tak v klidu sedět a říkat si, že všechno dobře dopadne. Právě naopak, očekávala jsem to nejhorší a v napětí jsem četla dál.

Postavy v příběhu byly uvěřitelné, jejich dialogy se skvěle četly, a dokonce i prostředí vyšetřovatelů působilo dobře a nestalo se mi ani jednou, že bych si řekla něco jako „ale tohle je přeci úplná blbost". Musím smeknout pomyslný klobouk nad tím, jak dobře je povídka napsaná. Autorce tímto gratuluji k tomu, kolik srdcí si letos svým příběhem získala.

❄❄❄❄❄

Tak, a to je pro letošní Vánoční soutěž všechno. Závěrem vám mohu říct jen tolik, že šest nových témat na příští rok už se vás nemůže dočkat. Ano – čtete správně. Témata na příští rok už mám vymyšlená a čekají jen na to, až bude jejich chvíle. A troufám si říct, že se máte opět na co těšit! :3 

Zpětně bych vám ještě ráda popřála nádherné Vánoce! Doufám, že jste si je užili a dostali plno krásných dárků!