Byl jsem přijat! Teď dělám osobního sekretáře jakýmusi chlápkovi, který rád očuchává lidi. Mike Zakarius se jmenuje. Tak teď nevím, kdo je horší, jestli tento Mike a nebo Erwin. Co myslíš ty Erene? Vyhovoval ti Erwin? Nemyslím si, po tom, co tě tehdy seřval a následně vyhodil. Tehdy to bylo od něj hodně kruté... Ale to předbíhám.
   Teď bysme měli navázat na mé vypravování. Na náš příběh.
   Dnes jsem v dobré náladě, takže vám toho chci říct víc. Chci, aby jste to věděli.
   Pokud si dobře vzpomínám, skončili jsme u našeho druhého pracovního dne. Trochu od toho dne poskočíme. Já vím, řekl jsem, že nemám předbíhat, ale tady to snad ani jinak nejde. O ty tři dny si prostě poskočíme. Ty dny byli stejný jako ten, o kterém jsem vyprávěl. Ranní pozdrav, nabídnutí čaje a práce. To je tak všechno, co byste slyšeli.

   Dneska jsem se překvapivě dobelhal do práce o hodinu dřív. To je divný. Taky je divný, že práce ještě nedorazila. Tak co bych mohl zatím dělat? Jak se tak rozhlížím kolem sebe v NAŠÍ kanceláři, tak vydím všude samý prach. „Chtělo by to tu uklidit," oznámím si sám pro sebe a vrhnu se ke skříni, kde ukrývám věci na uklízení. Začnu s utíráním prachu, potom zametu, a potom vytřu. Okno vyleštím a... „Hotovo!" odpovím si nadšeně. Trvalo mi to dobrou půl hodinu. To je sakra krátká doba. Asi jsem se do toho moc zabral.
   „Levi, můžeš na slovíčko?" ve dveřích stojí Erwin se svojí stejně vážnou tváří, jako vždy.
   Moje radost z úklidu je ty tam. Otráveně jdu za ním do jeho kanclu. Kruci jak já tu jeho místnost nesnáším. Ne že by tu měl nepořádek, to ne. Erwin má naklizíno. Ale ten smrad... No fuj!... Asi nezná nic, jako voňavku nebo tak něco. Chápu, že se nevyzná v prostředcích. On považuje za úklid setření prachu a uklizení věcí na místa na která patří. Jo a ještě zametání a sem tam vytření podlahy. O zbytek se nestará. Strašný tohleto.
   „Tak cos chtěl," odseknu naštvaně.
   „Budu snížení platu. Jak sis mohl za poslední dny všimnout, moc kšeftů nemáme," to se mi na něm líbí, jde rovnou k věci, ať už je to téma jakkoliv zlé.
   Počkat, cože to řekl? Snížený plat? „Děláš si srandu, že jo?!" vyjedu po něm. Tohle nemůže udělat. Vím, že to může udělat, ale neměl by to dělat. Co si myslí, teď mu odejde ještě víc zaměstnanců, než na jaře.
   „Vidíš, že bych vtipkoval? Levi já za to nemůžu, že se nám nedaří."
   A tohle je jeho veškerá obhajoba? No, tak to se mi pěkně předvedl. Mám problémy se nadechnout. Popadám dech. Tohle je hrozný. K čertu s ním.

   Teď když se nad tím tak zamyslím, nechodil do toho pordelu už i tehdy? Je pravda, že nám ten plat snížil. A pak k tomu došlo ještě jednou, co tak vím. Celou dobu jsem měl po boku tak hnusného člověka. Já to nechápu. Ty snad jo Erene? Vzpomínám si, že sis z toho nic moc nedělal, byl si rád, že tě nevyhodil. To ti stačilo. Tak skromný jako vždy Erene.