V práci vypadám jako chodící mrtvola. Tohle bylo moc i na tu mojí insomnii. Jsem vyčerpaný a to tu jsem pouze 3 hodiny. Co budu dělat těch zbývajících 7 hodin? Netuším. Asi umřu. A nebo usnu, taky možnost.
     Položím si vyčerpáním hlavu na stůl se slovy: „Chci umřít."
     Celou noc jsem přemýšlel a přesto nedošel k žádnému závěru. Není možné, aby byl gay. Není možné, že by nikoho neměl. Není možné, že by se zamiloval do někoho, komu je dvakrát tolik, co jemu. Není možné, aby se zamiloval do někoho, kdo mu nedávno málem ublížil.
     A taky není možné, aby mě myšlenka na ten polibek vzrušovala. Sice slabě, ale přece.

     „Do teď netuším, kdo z nás dvou byl víc zmatený Erene," pobaveně se usměji. „Nevěděl jsem co dělat, ale to ty taky ne. Zatímco já jsem nerozuměl ani sobě, tak ani tobě, tak ty jsi se bál mě znovu kontaktovat a utápěl jsi se nad výčitkami své hlouposti."

     Doma mě čekala nepříjemná návštěva. Matka. Má sice klíč od mého bytu, ale nečekal jsem, že mi sem vejde jen tak bez svolení.

     „A to ty jsi taky dělal, ještě jsme spolu ani nebyli. Chodil jsi ke mně bez oznámení, to přeci víte i vy. Jenže tebe jsem - z nějakého neznámého důvodu - bral jako samozřejmost. Opravdu, moje minulé já je docela vtipné," potichu se zasměji.

     „Ahoj Levi, dlouho jsme se neviděli."
     „Co tu děláš? To mi nemůžeš ani zavolat?"
     „To musíš být o všem informován?"
     „Docela bych to uvítal," povzdechnu si „dáš si něco k pití?" zeptám se a směřuji do kuchyně.
     „Už jsem si stihla udělat kafe."
     Jak jinak. Matka se mi zase hrabala ve věcech. Dojdu si tedy udělat alespoň silný čaj. Měl jsem v plánu jít hned spát, ale s ní to nebude možné.
     „Proč jsi sem přišla?" zeptám se, když přijdu i s šálkem čaje za ní.
     „Na návštěvu. Dlouho jsem tě neviděla, chci mít přehled, jak se mému dítěti daří."
     Dítěti. Nejsem dítě! „Daří se mi dobře," teď konkrétně teda ne, ale jí se potřebuji zbavit.
     „Už jsi si někoho našel?"
     Vnitřně uhnu pohledem. „Na takové kraviny nemám čas."
     „Levi, jde tu cítit cizí vůně."
     Neříkal jsem to? Hrabala se tu. A pokud čuchala k posteli - čehož je schopna - tak ucítí Erena tuplem, páč jsem se ještě nedostal k převlékání postele.

     „Pravdou je, že jsem se k tomu ani nechtěl dostat. Nikdy jsem úklid neodkládal, ale tohle jsem se snažil odkládat co nejvíc. Tvoje vůně mě v noci uklidňovala a já tak mohl konečně spát o pár hodin více než normálně."