Nová práce volá! Drž mi palce Erene, nejspíš to budu potřebovat. Ale ještě než vyrazím... Mohl bych něco odvyprávět ne?

   „To je snad nekonečný!" zasténá Eren.
   „Nestěžuj si a pracuj."
   „Ono se Vám to řekne."
   Někdo otevře dveře „Levi, jdi prosím ke mně. A Erena vem sebou." Erwin. Co ten tady dělá? Co po mně může asi tak chtít? Zavře dveře.
   Neochotně se zvednu a jdu ke dveřím „Erene, pohni," zase jsem naštvaný. Jakoby Erwin neviděl, kolik té práce tu máme. Ts...
   Eren rychle přiběhne ke mně. Společně se vydáme za Erwinem u kterého už byl... Ale ale ale, kohopak to tu máme?
   „Jeane?" zeptá se nechápavě Eren.
   „Panáček si nám přišel postěžovat?" zeptám se hlasem ve kterém překypuje úžas.
   „Levi, tady Jean mi řekl, žes mu fyzicky ublížil. Můžeš mi vysvětlit, co tě k tomu vedlo?" zeptá se chladně Erwin.
   Eren se celý otřásl. Otočím se na něj „mě se nebojíš, ale jeho jo? No tak to máš pěkně v té tvé hlavě pomotané."
   Usměje se na mě „na Vás jsem si už zvykl."
   „Jenže ty ses mě nebál už hned na začátku."
   „Ehm... Ehm..." Odkašlal si Erwin „pánové, tohle si řešte při práci, teď se budeme ale věnovat něčemu jinému, ano?"
   „Fajn, co chcěš vědět? Proč jsem ho skopl k zemi? Protože si otvíral hubu na Erena i na mě," odseknu.
   „Cos dělal v nižších podlažích Levi?" zeptá se opět Erwin.
   Otočím se na Erena. Taky mu došlo, že musím s pravdou ven. že musím všechny nepracující prásknout. „Ten Jean je fakt blb, sám si přiběhl do pasti," řeknu Erenovi, který přikývne. Otočím se zpět na Erwina „už dobrý čtyři dny nám nepřišel jediný papír, tak jsem to šel dolů omrknout, jestli je všechno v pořádku. Koneckonců tam můžu jít. Jsem něco jako jejich vedoucí, že?" Erwin přikývne „v devátém podlaží mají hromady papírů. Místo toho, aby něco dělali si tam jen tak posedávají, takže jsem zjistil proč nám nechodí práce. Celý rozzuřený jsem vyjel do desátého podlaží a tam jsem uviděl něco, co mě dohánělo k šílenství. Pracovníci Bůh ví, kde. Brigádníci hází po sobě papírové koule. Nikdo nepracoval, bordel jak v tanku a já nevím, co ještě. Potom tady Jean ještě napadal slovně Erena a neuposlechl můj rozkaz. Tak jsem ho prostě skopl k zemi. Měl jediný štěstí, že jsme byli v práci."
   Erwin přikývl. Jean vypadal, jako by se měl každou chvíli sesypat k zemi. „A-ale Vy jste mě napadal i slovně. Vyhrožoval jste mi."
   „Taky, že bych tě do té nemocnice dostal. Kdybych nebyl zrovna v práci."
   „Levi, ať se to už neopakuje, jasné?" přikývnu „s těmi nepracujícími si to vyřídím potom. Jeane začni dělat svojí práci. A být tebou bych Leviho neštval. Určitě je schopen své slovo dodržet. A moc dobře víš, že jakmile by to bylo mimo práci, nemůžu se vám do toho motat."
   S těmito slovy mě a Erena propustí.
   „To bylo hodně rychlí. Fakt Vám nic neudělá? Nedostanete žádný trest?" zeptá se udiveně Eren.
   „Ne. Erwin pochopil situaci v jaké jsme byli. Navíc jsem jeho nejvěrnější zaměstnanec, nemá nejmenší důvod to dělat. Jean asi trochu přeháněl."

   Vrátili jsme se do práce. V ten den jsme toho už moc nenamluvili.
   No, a já teď taky musím do práce. Už jsem se zakecal až moc.