Do kajuty jsem do dostal až po láhvi vína. Úmyslně jsem pil pouze víno, nechtěl jsem se opít, víno mě opije možná tak z 1%, takže téměř nic necítím. Ale pomůže mi to se trochu uklidnit a nejít toho fakana zmlátit.
     Otevřu dveře. Téměř vyrazím. Na posteli uvidím chuchvalec, který se skládá z Erena. Očividně je zničený. Jako kdybych já nebyl. Vejdu dovnitř a dveře opět silou zabouchnu. Sednu si na zem. A opřu se o skříň. Pokrčím jednu nohu na kterou si položím ruku. Respektive na její koleno. Dívám se na protější zeď.
     „Děje se něco?" zeptá se mně. Ajo, on vlastně neví, že jsem je viděl.
      Otočím se na něj. Dívá se na mě smějícím se úsměvem. Dělá si ze mě srandu?!
     „Ty se budeš ještě usmívat?!" vstanu rychlostí blesku „děláš si srandu?! Tak abys věděl, nikdy jsem ti nic netajil. Nikdy! To, že jsem o těch věcech nechtěl mluvit neznamená, že jsem ti lhal! Věděl jsi všechno, a detaily si se dozvěděl později! Jenže... Ty jsi mi tenhle vztah zatajil! Proč?! To mi nedůvěřuješ?! Vysvětli mi to!" jsem rozzuřený.
     Lekne se. Panikaří „t-tak to není Levi!"
     „Tak jak?! Povídej!"
     „Já jen... Bál jsem se."
     „Jo tak ty jsi se bál. Bál jsi se mi říct o nějakém debilním vztahu?! A co mám povídat já? Ukázal jsem ti své ohavné tělo, vyprávěl o svém zkurveném otci! To jsem se snad nebál?! Věřil jsem ti!... Jdu na čerstvý vzduch," poslední větu prohodím tiše. Nazuji si poty, které jsem při vchodu ze sebe shodil. Sáhl jsem po klice.
     „Všechno ti řeknu! Teď. Tady. Řeknu ti úplně všechno. Tak tu prosím zůstaň," je úplně zničený. To je taky můj účel, i když mě to zevnitř drtí na kusy.
     „Řekni mi proč bych tě měl poslouchat. Jak mám vědět, že mi zase nebudeš lhát?" mluvíme potichu.
     „Levi, prosím. Slibuju. Nebudu lhát. Prosím. Povím ti úplně všechno. Věř mi prosím," zaprosí dost zoufale. Spustím ruku z kliky, zuju si opět boty. Sako pohodím na židli a opět si sednu tam, jak jsem seděl před chvílí.
     „Tak mluv."
     „Díky Levi. Vím, že jsem otřesný a nezasloužím si tě."
     „Tohle jsem ale slyšet nechtěl. Můžu kdykoliv odejít jestli ti to stále nedochází."
     „Jo, promiň. No... Potkal jsem ho na vyšší střední. Strašně moc jsme se spolu bavili. Samozřejmě jsem se zamiloval. Byla to vůbec první osoba ke které jsem cítil něco takového tak intenzivně. Dali jsme se dohromady. Byli jsme považováni za sladký pár. Přestal jsem se bát o odhalení své orientace. Yuki mi ukázal, že to nic není. No... Potom se jednoho dne vypařil. Nic jsem o něm nevěděl. Byl jsem z toho hodně špatný. Jenže... Měl jsem pocit, že mé okolí o něm moc dobře ví. Dnes jsem na něj narazil po hodně letech. Všechno se to ve mně zase nahromadilo. Ty vzpomínky. Když jsem šel do kajuty. Narazil jsem na něj znovu. Povídali jsme si. Zeptal jsem se ho proč mi nic neřekl. Prý kvůli mně. Abych byl na něj naštvaný a ne abych si něco vyčítal sobě. Potom mě políbil. Nebudu ti lhát o tom, že jsem se nechal. Chvilku. Potom jsem ho odstrčil. Chci být s tebou Levi. Tak mi prosím dej ještě šanci. Řekl jsem mu, že to mezi ním a mnou skončilo, že chci být s tebou. Odešel. Potom jsem přišel sem a seděl a přemýšlel. Promiň, že jsem ti o něm neřekl."
     Odmítl ho? Nejsem náhrada? Opět mi pohnul se srdcem.
     Zvednu se ze země a sednu si k němu do postele. Konejšivě ho obejmu a začnu vískat ve vlasech.
     „Nikdy bych od tebe neodešel Erene. Nikdy."

     A nikdy jsem neodešel. Ani teď. Jsem ti plně oddán Erene. Miluji tě víc než cokoliv jiného.