„Proč jsi nám nepomohl, Remusi?"

„Mohl jsi ochránit Harryho. Mohl být naživu." Hlas Lily.

„Ani mně jsi nepomohl. Hnil jsem v Azkabanu, mozkomoři mě vysávali zaživa, a pak... přišel polibek. Poslední."

„Zradil jsi nás, stejně jako Peter, ale na rozdíl od něj žiješ."

Pronásledovali ho, kamkoli se hnul. Vídal je ve snech, slýchal jejich hlasy i v bdělém stavu. Stávali mu za zády, šeptali obvinění.

„Pomáháš zasévat strach. Proč to děláš?"

„Byli jsme přátelé, Remusi, rodina."

„Máš na rukou potoky krve, Náměsíčníku. Nikdy ji nesmyješ. Ať se ukryješ kamkoli, budeme se tě držet... a pak... jednou... uděláš chybu..."

„Jděte pryč!"