Pro Harryho to byl tradiční, čtvrteční večer. Nedělal nic, pro něj nenormálního. Prostě přišel z práce domů, navečeřel se, pak si v koupelně dopřál pořádnou sprchu a připravil se.

Oblékl si světle modré rifle a volnější bílou košili, vypil mnoholičný lektvar obsahující vlas náhodného mudly a vyrazil do klubu.

Harry Potter, zachránce kouzelnické světa. Vyvolený. Ten, který svět zbavil Voldemorta. A taky...gay. Gay, který nebyl připravený na to, aby se to o něm zjistilo. Už tak se o něm psalo denně a on to nesnášel. Nedovedl si představit ty články, kdyby svět věděl, že má rád muže.

Samozřejmě bylo pár lidí, kteří to o něm věděli.

Hermiona s Ronem to vzali dobře. Teda, Hermiona to vzala dobře a Ron, po hodně dlouhých rozhovorech se svoji ženou, taky. Dlouho byl naštvaný a Harry se mu nedivil. Harry chodil s Ginny, když si uvědomil, že ona pro něj nikdy nemůže být ta pravá. A Ron to vzal asi hůř, jak jeho sestra. Bral to tak, že Harry ji celou dobu jen tahal za nos.

Ginny to taky nesla težce, ale nakonec pochopila, že Harry za to vlastně nemůže. Ale i tak se už nestýkali. Stále ji to bolelo. Tím pro Harryho skončilo společné slavení svátků u rodiny Weasleyových. I když to nikdo nahlas neřekl, tak věděl, že to bude pro všechny lepší.

A to bylo vše. Neměl komu jinému se se svým tajemstvím svěřit.

Vždycky si říkal, že až si najde přítele a bude to opravdu za něco stát, tak vyjde s pravdou ven. Ale to se zatím nestalo.

Popravdě se Harry ani moc nesnažil. Zatím nepotkal nikoho s kým by chtěl zažít víc než jednu jedinou noc.

A tím se vracíme zpět k dnešku.

Harry, změněný k nepoznání, vybavený další dávkou mnoholičného lektvaru na později a mudlovskými penězi, vešel do klubu, který byl přímo určený pro muže se stejnou zálibou.

Harry musel přimhouřit oči, aby si zvykl na světla ozařující celý klub. Teprve, když si přivykly, všiml si tanečního parketu, plného tančících, v sobě propletených mužských těl.

Tohle ho, ale nelákalo. Potřeboval rozhled. Proto se vydal k baru a poručil si pití.

oo

Harry se opřel o bar a napil se z drinku, který si chvíli předtím objednal. Barmani tu pracovali rychle i při tom obrovském množství návštěvníků.

Málem mu zaskočilo, když ucítil ruku na svém poklopci. Nemělo ho to překvapit, protože to tu nebylo ničím neobvyklým. Stalo se mu to zde už několikrát. Přesto se lekl.

Otočil hlavu a zahleděl se na muže, který se ho dotýkal. Jeho hnědé oči ho propalovaly. Vyzařoval z nich obrovský zájem, ale Harry neměl chuť na rychlovku na záchodcích. Tedy měl, ale ne teď hned. Noc byla mladá a zítra měl volno. Na co tak brzy končit večer? Zbytečné. Raději se porozhlédne a zjistí jaké má možnosti. Pak by si mohl na chvíli zatancovat a pak třeba...

Beze slova se od muže odvrátil, ale ten naštěstí jen pokrčil rameny a vydal se na další lov. Harry se rozhlédl po klubu. Opravdu tu dnes bylo víc lidí, jak obvykle. A všichni se skvěle bavili, jak to tak vypadalo. Dopil svou skleničku a poručil si u barmana další. Když se otáčel, zahlédl svůj odraz v zrcadle opodál. Sám na sebe se usmál. Dnes vypadal dobře. Každý týden si volil jiného mudlu, kterému sebral vlas. Dnes se mu ale volba povedla. Byl sice menší než obvykle, ale v obličeji atraktivní. Hnědé oříškové oči vykukovaly z pod hustých řas. Vlasy, které narozdíl od jeho vlastních, šly v pohodě upravit. Postava vypracovaná sportem. Ano, dnes bude mít hodně nápadníků. 

Pohledem se vrátil zpět na parket, zrovna ve chvíli, kdy se tančící muži rozestoupili. Určitě to nebyl účel, ale Harryho to zaujalo a jeho pohled připoutalo na místě. V rytmu hudby tančila postava mladého muže. Jeho boky se smyslně pohybovaly, svaly schované pod oblečením se vlnily a napínaly černou látku jeho přiléhavých kalhot a košile. Tmavé delší vlasy, svázané vzadu do culíku se mu pohupovaly na zádech.

Kdyby se Harryho někdo zeptal, co ho na muži na parketu zaujalo, neuměl by odpovědět. Nebyl to jeho typ. Přesto od něj nemohl odtrhnout zrak. Vše na něm ho přitahovalo. Sám nechápal, co je to za skrytou sílu, ale nemohl si pomoct. Jako by ho magie táhla přímo k němu. Potřeboval se ho dotknout a zjistit jestli se mu nezdá.

Sám nevěděl, jak se tam dostal. V jednu chvíli stál u baru a popíjel si svůj drink a najednou stál za ním, dost blízko. A tak udělal jedinou věc, která mu v tu chvíli připadala správná. Krátce poklepal na rameno tancujícího mladíka, který se za jeho dotekem pootočil,ale ne celým tělem. Aniž by přestal tančit, natočil pouze hlavu a ušklíbl se.

Nemá zájem, napadlo Harryho. V tu chvíli, ale na své ruce ucítil dotek. Muž přejel svou dlaní po té jeho. Harryho tělem projel záchvěv energie a ten muž ji musel cítit taky, protože se přestal vrtět do rytmu hudby a celým tělem se otočil. Magie? Je to možné? Něco podobného Harry ještě necítil. Nebylo to vzrušení, které cítíte, když vás někdo hodně vzrušuje. Tohle bylo víc. Celé jeho tělo se pod tím dotekem třáslo. Projelo mu to kůží, krví až ke kostem. Usadilo se mu to na srdci. Vzduch kolem nich, jako by začal žít svým vlastním životem. A Harry si byl jistý, že se kolem nich vytvořila světelná bublina.

Ano, on opravdu nebyl Harryho typ a podle toho, jak se na něj díval, to bylo vzájemné. Přesto ho k němu něco táhlo.

,,Jak se jmenuješ?" vyhrkl na Harryho.

,,Jsem Tom." použil Harry stejné falešné jméno, jako každý týden.

Kolem nich stále tancovala propletená těla. Muzika stále hrála, ale oni dva, jako by stáli na míle daleko. Jejich pohledy byly spoutané do jednoho. Harry si prohlížel muže, který mu ani neprozradil své jméno a hlavou mu běžela obava, že by se měl jít napít další dávky mnoholičného lektvaru. Nemohl se od něj ale odpoutat.

,,Takže Tome..." začal muž pomalu, oči upřené na Harryho. ,,Bydlíš někde tady blízko?"

,,Dalo by se to tak říct." přece mu nebude vykládat o Godrikově Dole.

Ani jednomu z nich se nechtělo moc mluvit. Harry stále nasával tu energii, která kolem nich proudila. Něco takového ještě nezažil.

,,Jsi kouzelník." vypálil najednou muž. Neptal se, konstatoval.

Harry se smíchem snažil zachránit situaci. ,,Jsi opilý?"

,,Nehraj. Musel jsi to cítit stejně jako já. Pořád to musíš cítit. Copak nevíš co to je?" zeptal se muž, ale na odpověď čekat nemusel. Harryho nechápavý obličej hovořil za vše. ,,Když ses mě dotkl, cítil jsi to?" počkal na kývnutí. ,,A teď, když víme, co jsme oba zač. Chtěl bys...?" otázka zůstala nevyřčená, přesto Harry věděl, na co se ptá.

,,Chtěl." kývl Harry a aniž by si to uvědomil, přejel jazykem po svých rtech. Muž překoval mezeru mezi nimi, chytil Harryho za ruku a rychlým krokem ho táhnul ven z klubu. Nezastavil se, dokud nedošli za roh budovy, k popelnicím.

Tam si Harryho přítáhl blíž k sobě a bez řečí se políbili. Rty muže byli měkké a horké a Harry se do toho polibku ihned zamiloval. I kdyby neměli dělat nic jiného, jen se líbat, byl by spokojený. Přesto si uvědomoval místo, kde se nacházeli a vůbec se mu to nelíbilo. Popelnice? To ne.

Zeptal se ho přece jestli je kouzelník. To znamená, že on je taky? Jinak by o tom přece neměl ani tušení. Taky mluvil, že ta energie mezi nimi, to zvláštní teplo při jejich doteku něco znamená.

Harry se rozhodl to risknout. Snad se neplete. Aniž by přerušil jejich polibek, přemístil je k sobě domů.

oo

,,Příště mě aspoň můžeš upozornit." vydechl mu jeho společník do úst, jakmile se přemístili.

Takže se nepletl. Opravdu byl kouzelník. A to by si nikdy netroufal hádat, že nějakého v tom klubu někdy potká. Ale rozumněl dobře? Řekl příště? To znamená, že dnešek nebude jeho tradiční jednorázovkou? Ale chtěl by to vůbec?

,,Vydrž chvíli." odtrhl se od něj Harry a spěchal do koupelny, kde si dal lok mnoholičného lekvaru. Nemohl nic riskovat. Po zjištění, že druhý muž je taky kouzelník už vůbec.

Když se vrátil do obývacího pokoje, našel tam svého společníka, jak se rozhlížel po všech stranách pokoje. Zřejmě se snažil najít něco, co by mu poradilo, kdo Harry je. To měl ale smůlu. Harry neměl byt vyzdobený fotkama.

Přistoupil těsně k němu. ,,Takže...jak ti můžu říkat?"

,,Jsem Marc." odpověděl muž, zatímco Harrymu rozepínal knoflíčky na košili. Ten zalapal po dechu, když se Marcovi prsty dotkly jeho pokožky. Cítil, jak mu naskočila husí kůže.

Když se jeho ruka odtáhla, Harry se cítil osaměle, což Marc postřehl, protože se tvářil velice pobaveně. Harry si nemohl pomoct, ale ten výraz mu něčím přišel povědomý. Pak se na něj Marc ale natlačil a bývalý nebelvír se musel kousnout do rtu, když cítil, jak se díky tomu jejich boky dotkly. Jeho penis okamžitě nadšeně reagoval. A když se Marcův jazyk dotkl jeho obnaženého krku, srdce Harrymu poskočilo. Chytil Marca za košili a táhnul ho po schodech nahoru do ložnice.

Jakmile se tam ocitli, bez řečí se na sebe opět vrhli. Netrvalo dlouho a oba dva byli do půl těla nazí.

Marc držel Harryho za boky a líbal ho a najednou se jeho ruce přesunuly na knoflík jeho kalhot. Přejel mu dlaní po té vyboulenině a Harry mu zavzdychal do úst. Držel  ho a líbal na krku a občas jemně stiskl zuby. Mezitím ho zbavil kalhot a jeho ruce i rty se přesouvali níž a níž až nakonec před Harrym klečel . Stáhl mu přes boky boxerky a zároveň ho nepřestával líbat všude, kam jeho rty dosáhly.

Špičkou jazyka se dotkl jeho penisu a pak jím přejel po celé Harryho délce. Dráždil ho a Harryho tím přiváděl k šílenství. Nevzal si ho celého do pusy, ale možná to bylo dobře, protože Harry věděl, že by nevydržel.

Najednou Marc vstal a v objetí a za doprovodu polibků se konečně ocitli v posteli. Marc se položil na břicho a Harry si mu sedl na stehna. Hladil ho po holých zádech, líbal ho za krk a po ramenou. Zvláštní. Nebyl to jeho typ, ale nemohl se jeho těla nabažit. Potřeboval se ho dotýkat. Pořád a všude.

Harry, stále sedící na Marcovi se natáhl k nočnímu stolku a vytáhl z něj lubrikační olej. Nanesl si ho na ruce  a pár kapek nechal stéct mezi nohy svého společníka a začal masírovat jeho otvor. Nejdřívě ho prstem obkroužil a až když cítil, že se Marc uvolnil, zajel jím dovnitř.

Marc vzdychal a skuhral. Prosil o víc. Prohýbal se v zádech a Harrymu to opravdu lichotilo. Sám byl vzrušený a potřeboval už být v něm.

Rozetřel si po celé délce svého penisu zbytek oleje a pomalu,tak aby Marcovi neublížil, ho začal zasouvat. Marc stále sténal a Harry se k němu přidával, protože ten pocit byl neuvěřitelný. Když byl v něm celou délkou na chvíli se zastavil, sklonil se a kousl Marca do krku. Ten hlasitě vykřikl, ale rozhodně to nebylo bolestí.

Harry se začal pohybovat a Marcovi výkřiky a steny ho donutily přitvrdit. Přimáčkl ho rukama do matrace a divoce přirážel.

Nebyl to Harryho nejlepší výkon. Ty pocity, které zažíval znásobené vzdechy a steny Marca ho přesvědčily, že se brzy udělá.

,,Otoč se." poručil mu tichým zastřeným hlasem a on poslechl. Marc se přetočil, pokrčil nohy a Harry do něj znovu vnikl a začal přirážet. Zároveň svou ruku navedl na Marcův penis a začal jej třít. Marc se udělal jako první a když to Harry viděl, ihned ho následoval. Následně se na něj vysíleně zhroutil.

oo

Oba těžce oddehovali, ale po chvíli se Harry svezl z horkého těla na bok. Zahleděl se na Marca, který mu pohled oplácel a najednou nevěděl co říct. Nechtěl ho vyhodit, protože ten zážitek byl tak silný, že by ho nejradši za chvíli zopakoval.

,,Co to bylo? To, když ses mě dotkl v tom klubu?" zajímalo ho.

,,To nevím. Jen jsem díky tomu poznal, že musíš být kouzelník. To mě zaujalo." zasmál se Marc.

,,Chodíš tam často?" pokud ano, jaktože na něj ještě nenarazil.

,,Byl jsem tam poprvé."

Harry nevěděl proč, ale ta odpověď ho uklidnila. Přetočil se na záda, ale zároveň se k Marcovi nenápadně přiblížil. Ten se tomu zasmál a hlavu si opřel o jeho rameno.

,,Chceš zůstat do rána?" zeptal se Harry a sám sebe nechápal. Je to přece hloupost. Když zůstane do rána, tak zjistí, že on není on. Navíc, každý kouzelník v Anglii zná Harryho Pottera. Co když, že vyzradí jeho tajemství. Nebyl to dobrý nápad, přesto se musel zeptat a doufal, že odpověď bude ano.

,,Nemyslím, že je to dobrý nápad." zopakoval Marc jeho myšlenky. ,,Ráno by se ti nemuselo líbit co uvidíš." dodal po chvíli.

To Harryho zaujalo. Jakoby oba uvažovali stejně. Harrym projela myšlenka, že kouzelník vedle něj, je taky pod mnoholičným lektvarem, ale okamžitě ji zavrhnul. Hloupost.

,,Mně se ale líbí co vidím." zasmál se a znovu se víc přitiskl k nahému tělu vedle sebe.

,,V tom případě zůstanu." potvrdil Marc Harryho přání. Ale v hlavě se mu rodil plán. Jednoduše počká až jeho hostitel na dnešní noc usne a pak se přemístí pryč. Není to slušné, odejít bez rozloučení, ale jinak to nejde. Nemůže riskovat, že zjistí, kdo doopravdy je a to ani přesto, že právě zažil asi ten nejlepší sex ve svým zatraceným životě.

oo

Harryho probudili sluneční paprsky, které mu svítily přímo do očí. Normálně by se otočil k oknu zády a spal dál. Dnes to ale nešlo, protože si vzpomněl na včerejší noc. A nebyl to jen sen. To dokazovalo vycházející teplo z těla přímačknutého k jeho levému boku a něčí ruka přehozená přes jeho hruď.

Harry tu ruku pohladil a zároveň otevřel oči.

S hrůzou je vyvalil, když se podíval na ruku, která ležela na jeho prsou. Na jejím předloktí totiž bylo Znamení zla. Značka Voldemortových smrtijedů.

To není možné. Včera by si přece všimnul.

Opatrně otočil hlavu doleva a zadíval se na Marca. No na Marca.

Marc nebyl Marc. Rozhodně neměl hnědé delší vlasy. Tyhle vlasy byly blonďaté a ne delší, než nad ramena. Výraz v obličeji muže byl klidný. Za to Harry začal panikařit. Okamžitě ho poznal.

,,Malfoy." vykřikl s hrůzou a spícího muže okamžitě probudil.

Ten ihned otevřel oči a nechápavě na Harryho koukal. Pak se mu ale v očích objevilo poznání.

,,Pottere." pronesl zoufale.

--------------------------

Ahojte, vítám vás u dalšího příběhu :). Vím, že někteří z vás čekali na pokračování In corde, které jsem slíbila a nebojte. To pokračování bude, ale teď jsem potřebovala psát něco jiného a vzniklo tohle. Je to něco zase úplně odlišného, ale snad i tak se vám příběh bude líbit.

Budu ráda, když mi dáte vědět, co říkáte na první kapitolu a snad se uvidíme i u té další.

Užívejte léto :).

Vaše Mischeff