5. Vymažu tě ze svýho života
A máme tu další vzrůšo! :D
,,Naruto! Máš tu návštěvu!" houkla na blonďatého mladíka rudovlasá žena s úsměvem.
Naruto vzhlédnul od talíře s jídlem. Byla sobota a to bylo po dost dlouhé době, kdy jeho rodiče neodjeli na víkend na trh, protože chtěli se svým synem oslavit jeho páteční narozeniny.
,,Návštěvu? Koho?" nechápal.
Však s Kibou, Shikamarem, Ino a Hinatou byl včera a slavili. A hodně toho vypili. Ještě teď mu docela třeštila hlava a dost pochyboval o tom, že by zrovna oni byli po včerejšku schopní se za ním takhle brzo stavit.
,,Přijel Sasuke. Pochybuju, že přijel za náma." oznámila mu, spiklenecky na něj mrkla a z kuchyně zase odešla.
Jeho výraz potemněl. Kéž by věděla všechno.
,Co tu chce?' pomyslel si naštvaně, ale nakonec vstal od nedojedeného jídla a vydal se ven k příjezdové cestě, aby zjistil, co sem pana velkoměšťáka přivádí.
º•º•º
,,Co tu chceš?" zavrčel na něj nepříjemně.
Sasuke se ledabyle opíral o kapotu černého mercedesu s rukama založenýma na prsou.
,,Přijel jsem s tebou oslavit narozeniny," odvětil a zabodl do něj svůj temný pohled, pod kterým se blonďatý chlapec skoro ošil.
,,Že si se stavil i vloni," odsekl sarkasticky, ,,Nemám zájem s tebou něco slavit," dodal.
,,Mám pro tebe dárek,"
,,Tak si ho strč do prdele," prsknul na něj a založil si taky ruce na prsou.
Stáli proti sobě a měřili se pohledy.
,,Nechtěl by ses ke mně chovat mileji?" nadhodil černovlásek a ušklíbnul se.
Narutovi zacukalo obočí.
,,Chovám se k tobě tak, jak si zasloužíš. Navíc... Jsi na mém pozemku, můžu se k tobě chovat tak, jak se mi zlíbí. Tohle není tvoje území. Nasedni do auta a vypadni odsud. Nikdo tu o tebe nestojí." zavrčel na něj.
,,Zase mě vyháníš?"
,,Budu tě vyhánět do tý doby, než ti dojde, že tu nemáš co dělat,"
,,Tak proč sis se mnou dal minule sraz? Proč si mě chtěl vidět?"
,,Už jsem to říkal, kvůli Itachimu,"
,,Jistě," odfrknul si tentokrát Sasuke a zavrtěl hlavou.
,,Víš, možná bych mohl použít stejný slova jako ty tenkrát," zapřemýšlel Naruto a přistoupil k němu blíž.
Naklonil se k jeho obličeji a zblízka mu hleděl do půlnočních očí, ze kterých se mu ještě dřív podlamovaly kolena.
,,Nemůžeš se mě nabažit, že za mnou pořád dolejzáš? Nedám ti spát, že mě musíš pořád otravovat? Chceš se mnou šukat, protože si ještě s nikým jiným tak dobrej sex nezažil?" pozdvihl obočí.
Dobře, ta poslední otázka vyzněla dosti samolibě a Naruto si netroufal tvrdit, že by byl v posteli nějaká hvězda, ale musí mu přece ukázat, že on není žádná nicka.
Sasuke se ďábelsky ušklíbnul.
,,Líp bych to nevystihnul," pronesl zastřeným tónem.
Tohle Naruta vyvedlo trochu z míry. Lehce otevřel pusu úžasem. Takovouhle odpověď teda nečekal. Čekal něco ve smyslu, ať si tolik nefandí a nějakou urážku, pohádali by se, Naruto by ho vyhnal a byl by klid. Tohle však změnilo situaci.
,,Hádám, že tohle si nečekal, co?"
Sasuke ucítil, že má navrch.
Naruto se zamračil a stáhnul svůj obličej do bezpečné vzdálenosti.
,,Co chceš," zavrčel na něj znovu.
,,Oslavit s tebou narozeniny. Jak jsem řekl, mám pro tebe dárek... A taky se chci omluvit za to, co jsem minule řekl. Přehnal jsem to a mrzí mě to."
,,Nemám zájem o žádnej dárek od tebe. Jediný, co jsem od tebe kdy chtěl, už stejně nedostanu, tak nač se trápit nějakejma cetkama?... Omluvy si strč do prdele, o ně já rozhodně nestojím."
,,A co jsi chtěl?"
,,Tebe,"
,,Však mě tu máš,"
,,Jenže já už o tebe nestojím,"
,,Tomu sám nevěříš,"
Naruto si odfrknul a na chvíli se zahleděl někam jinam.
,,Měl by si jet domů, Sasuke," zavrtěl nakonec hlavou.
,,Jestli to tak opravdu chceš, tak pojedu, ale nikdy už nepřijedu,"
Naruto se krátce zasmál.
,,To tu bylo i loni a seš tu zase,"
,,Myslím to teď vážně, Naruto. Vymažu tě absolutně ze svýho života." řekl pevně a tvrdě se mu zadíval do očí.
,,Nic jinýho si ani nepřeju," odvětil mu stejně pevným hlasem i stejně tvrdým pohledem blonďák.
,,Myslíš to teď vážně?" vydechl Sasuke a jeho srdce se zrychlilo.
Tohle možná je ten zlomový moment.
,,Smrtelně," přikývnul Naruto, ,,nemáme budoucnost," dodal potichu.
,,Itachi mi řekl, že kdybych tenkrát neodjel, když si mi dal na výběr, tak to možná mohlo dopadnout jinak," trval na svém Sasuke.
Naruto se na něj ublíženě podíval.
,,Nemělo by to budoucnost, Sasuke," zopakoval, pevně o tom přesvědčen.
,,Jak to můžeš vědět, když jsme to ani nezkusili?!"
,,Stačilo mi to, co si mi tu loni řekl," odsekl mu.
Sasuke se zarazil.
,,Nemyslel jsem to tak,"
,,Ne? Nevypadalo to, že by si to tak nemyslel." zamračil se opět na něj.
,,Přísahám," vydechl Sasuke, ,,miluju tě,"
Naruta nepříjemně píchlo u srdce.
,,A proto se taháš s děvkama, fetuješ, chlastáš a děláš v jednom kuse problémy?!" vyjel na něj už nyní sto procentně vytočený, ,,Tohle by si nedělal, kdyby si mě miloval!"
,,Dělám to jenom proto, že tě u sebe nemám!"
,,Ani mě mít u sebe nebudeš! Prostě... Prostě by to nefungovalo, sakra! Jsme každej úplně jinej, tak už to sakra pochop! Ze mě se nikdy nestane zazobanej měšťák a z tebe se zase nikdy nestane chudej vidlák! Každej žijeme ve vlastním světe a potřebujeme u sebe někoho ze svého světa, a ne z toho druhého!" začínalo mu být skoro do breku.
Srdce mu říkalo, ať se rozeběhne a skočí mu do náruče, rozum tvrdil drsný opak a k němu se Naruto bohužel přikláněl.
,,Takže vážně chceš zahodit naši budoucnost, když ani nevíš, jaká by byla?"
Naruto si nervózně zkousnul spodní ret.
,,Jo," přikývl nakonec, ,,bude to tak lepší, pro nás pro oba,"
,,Takže jsem evidentně ten byt kupoval úplně zbytečně," uchechtl se Sasuke a zavrtěl nevěřícně hlavou.
,,Byt?" zeptal se překvapeně Naruto a rozšířil oči.
,,Jo, byt. Koupil jsem nám byt. Nám dvěma. To byl můj dárek pro tebe."
,,C-cože?" blonďákův spodní ret se rozechvěl.
,,No... Ale to už je teď jedno, ne? Když mám vypadnout," podíval se na svoje nablýskané auto.
Naruto chvíli přemýšlel. Jen pár sekund.
,,Přesně tak, Sasuke. Vymaž mě ze svýho života, jak si řekl. Chci pro tebe přestat existovat, stejně jako ty přestaneš existovat pro mě. To, co se tu loni stalo, bylo krásný, budu na to vzpomínat do smrti, ale už jenom jako na hezkou vzpomínku na jedno krásný léto."
,,Poslední slovo?"
Naruto jenom opět přikývnul. Necítil se, že by mohl mluvit, protože věděl, že tentokrát by se mu stěží vyrovnaný hlas už zlomil a on by se rozbrečel.
,,Slib mi..." nakonec to přece jenom zkusil, ale musel si dávat u mluvení pauzy, jak se mu hlas třásl, ,,Slib mi, že... Že začneš žít normálně... Žádný děvky, fet a alkohol... Nedělej vašim ostudu a sám sobě si nekaž život..."
,,Lidem, který jsou pro mě mrtvý, nic slibovat nebudu," zavrčel Sasuke a nasednul do auta.
Naruto se za odjíždějícím mercedesem ještě chvíli díval. Polykal prach, který pneumaticky naštvaně rozvířily a polykal taky hořké slzy.
º•º•º
Sasuke sebou vztekle praštil v nové ložnici o velkou manželskou postel.
,,Bože! Musel jsem bejt fakt slepej nebo totálně naivní, že jsem si myslel, že to bude dobrý!" mluvil vztekle do stropu.
Vážně si myslel, že když mu oznámí, nebo ještě lépe, když by s ním jel a on mu ukázal, že jim koupil byt, dají to dohromady a třeba spolu prožijí několik šťastných let, ne-li šťastný život. Jenže ten tvrdohlavý blonďatý mezek si stál pořád nepřístupně za svým.
,,Já ti ještě ukážu. Nakonec za mnou stejně přilezeš!" mračil se dál.
V hlavě pomalu rozvíjel plán na to, jak ho konečně dostat na svou stranu. Rozhodně to ale nic hezkého nebylo. Rozhodně ho on ze svého života nevymaže, bude se mu do něj vnucovat tak dlouho, dokud blonďák neustoupí. Chce ho donutit škemrat a prosit. Tentokrát se mu už nebude jen tak nabízet, chce ho vidět trpět, aby on se mohl stát jeho záchranou.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro