Víkend skončil ani se Naruto pořádně nerozkoukal. Měl na farmě dost práce. Rodiče odjeli jako každý víkend, brzy v pátek ráno na trh a on měl tak na starosti veškerý chod farmy. Blížil se podzim a s tím i pro Naruta otravná práce – štípání a skládání dříví. Během víkendu nahromadil dvě poměrně kupy poskládaného dříví. Místo polena na špalku, si však představoval Sasukeho hlavu, do které zatínal sekeru. Tak moc ho ten sebestřednej kluk naštval a tak moc byl naštvaný sám na sebe, že mu zase podlehl. Tohle dá ještě Itachimu pěkně sežrat, protože on ho do toho uvrtal.

º•º•º

,,Jsem rád, že si se mi ozval," přivítal ho okamžitě Gaara, když vstoupil do jejich pokoje.

,,Nebyl čas a ani nálada," odvětil zachmuřeně starší chlapec.

,,Stalo se něco?"

,,Jo, akorát se mi potvrdilo to, že je to totální krypl..." zamručel, ,,A bavit se o tom budu, až se mi bude chtít, dřív ne," dodal okamžitě, když viděl jak se Gaara nadechuje k další otázce.

Vážně neměl chuť to rozebírat. Ani s Gaarou ani s Shinem ani s nikým jiným. 

,,Jasně, chápu," kývnul Gaara a starostlivě se na něj podíval.

Vypadal opravdu naštvaně a zlomeně. Takového ho viděl poprvé, když se s ním setkal vůbec poprvé na pokoji v polovině letošního roku. Potom se dal docela do kupy. Začal se smát, vtipkovat, víc se bavit s ostatními. Ukázal kompletně svou pravou povahu, která se Gaarovi líbila mnohem víc, než tahle.

º•º•º

,,Hned vám to přinesu," usmál si mile blonďák a odešel od stolu s bločkem, kde byla napsána objednávka k baru.

Tam vytrhnul lístek a podal ho Yoshimimu. Pak si vyndal dva malé talířky na dezerty a z chladničky vytáhnul dva malinové a dva čokoládové muffiny.

,,Co se děje? Dneska mi přijde, že ten úsměv jenom předstíráš." zeptal se ho starostlivě Yoshimi a obsluhoval kávovar.

Naruto mávnul rukou.

,,To nestojí za řeč,"

,,Nějaké problémy ve škole?" nedal se jen tak odbýt.

,,Ne, to vůbec ne. Škola je v pohodě."

,,Tak co se stalo? Má to něco dočinění s tím černovlasým klukem, co tu tenkrát byl?"

,,S ním úplně tak moc ne, spíš s jeho mladším bráchou... Hele Yoshimi, teď se o tom nechci bavit, jo?"

,,Dobře, chápu," kývnul nakonec a upnul zrak ke dveřím, které se otevřely, a dovnitř vstoupil muž, o kterém se zrovna bavili.

Otočil se na Naruta.

,,Myslím, že přišel tvůj známý,"

Blonďák se otočil ke dveřím a zamračil se, když viděl Itachiho hledat volné místo.

,Výborně. To mi tak ještě scházelo.' zabručel si v duchu.

,,Mám tu objednávku vzít? Není problém." nabídl se mu Yoshimi a dal dva hrnečky s příjemně vonící kávou na talířky.

,,Ne, zvládnu to," pousmál se na něj vděčně Naruto, naskládal si objednávku na tác a donesl ho ke stolu, kde seděl jeden zamilovaný starší pár.

Pak se rozhlédl po kavárně a vyhledat černovlasého muže, jak sedí kousek od něj a nepřítomně hledí do nápojového lístku. S povzdechem se za ním vydal.

º•º•º

,,Ahoj, co to bude?"

Itachi na něj vzhlédnul. Nevypadal na to, že by si sem přišel něco dát.

,,Můžeme si promluvit?"

,,Ne," odsekl pevně Naruto.

,,Naruto, já... Omlouvám se za to, co se stalo v pátek, netušil jsem to,"

,,Ty by ses omlouvat neměl, Itachi. Není tvoje chyba, že je Sasuke prostě jiný, než ty." pokrčil rameny a v rukách stále svíral bloček a tužku.

,,V kolik končíš?"

,,Jsem tu do zavíračky," povzdechl si blonďák.

,,Fajn," Itachi se zvedl ze židle, ,,stavím se tu zase pro tebe," řekl hlasem, co nesnese námitek a odešel z kavárny.

Naruto se za ním chvíli ještě díval, než s povzdechem prolétl skoro plnou kavárnu a očkem zjišťoval, zda hosté mají všechno a nic jim neschází.

º•º•º

,,Chceš hodit na intr?" nabízel mu Yoshimi svezení autem, když zamykal zadní dveře.

,,Ne, díky. Budu mít na intr doprovod."

,,Že by tamten?" usmál se na něj vševědoucně hnědovlasý muž.

,,Jo,"

,,Nevypadáš na to, že bys s ním chtěl někam jít,"

,,Nejsem z toho moc nadšený,"

,,Fajn, kdyby něco, číslo na mě máš. Já letím." mávnul na něj a zmizel.

Itachi se tam objevil o několik vteřin později.

,,Tak co zase chceš?" povzdychl si Naruto a dal mu tím jasně najevo, že z tohoto setkání není nadšený a raději by čas trávil někde jinde.

,,Pohádal jsem se se Sasukem," řekl jen černovlásek.

,,A? Jste bratři, ti se občas hádají ne?"

,,No, to sice ano, ale teď to bylo jiné. Vystartoval po mě, chtěl mi rozbít hubu. Začal na mě řvát hned, co jsem přijel domů. Díkybohu naši byli ještě v práci. Prý za to, co se stalo odpoledne, můžu já a jak si dovoluju si u tebe stěžovat. Pak po mě skočil."

,,Ublížil ti?" zamračil se blonďák.

,,Ne, pořád jsem silnější než on," ušklíbl se Itachi.

,,Tak proč si tady?"

,,Jen jsem se ti přišel omluvit za to, že jsem tě do toho uvrtal. Byla to blbost a neměl jsem ti nic říkat. Měl si pravdu, tohle je čistě Sasukeho věc a je to jeho život. Já už se mu do toho odmítám míchat. Jediné, co mě štve, že to odnáší rodiče a jejich dlouho pilovaná pověst." prohodil.

,,Nemůžeš se na něj přece vykašlat, vždyť si jeho brácha," zachmuřil se Naruto a rozhodil rukama.

,,A ty si ten, kterej ho miluje a kterýho miluje on, a stejně na něj kašleš,"

,,To je něco jinýho,"

,,Jo? A v čem?"

,,Bráchu má jenom jednoho, ale lásek může mít spoustu," odvětil Naruto a přešlápl na místě.

Pomalu už začínalo večer venku přituhovat a on si teď nadával, že se přece jenom neoblékl tepleji.

,,Nikdy jsem ho ale zamilovanýho neviděl," zamračil se Itachi.

,,Víš... Mě tohle ale nepřijde jako láska. Lásku jsem už jednou zažil a tohle má do ní dost daleko." nesouhlasil blonďatý mladík.

Černovlasý muž si povzdechl.

,,Prostě... Prostě jsem se ti jenom přišel omluvit za to, že jsem na tebe naléhal, aby sis s ním promluvil. Evidentně se to minulo úplně účinkem a schytali jsme to asi oba dva."

Blonďák pokýval hlavou.

,,Nebudu tě už zdržovat," loučil se s ním pomalu černovlasý muž.

º•º•º

Naruto po cestě na internát přemýšlel o dalším rozhovoru se Sasukeho starším bratrem. Odmítl jeho nabídku, že ho tam doveze autem. Potřeboval si utřídit myšlenky a nově vzniklé poznatky. Nevěřil Itachiho slovům, že by s ním doopravdy skončil. Byl to přece jeho starší bratr a za ty roky si s ním prošel mnoha problémy. Nevykašle se na něj v tom nejhorším, ne? Samotného ho však udivovalo to, jak jednoduše Sasukemu podlehl a vyspal se s ním. Jednoduše došel k tomu, že nyní je čas se prostě soustředit na to, aby dodělal školu. Nikoho nehledá a nikoho nechce. Škola je priorita číslo jedna. Pak se uvidí. Láska si ho najde. Ale tentokrát by si přál, aby to bylo dýl než jen pouhých osm měsíců, nebo prázdninové pobavení. Chtěl vztah se vším všudy, ale na to byl a bude čas.

º•º•º

- O tři týdny později –

Narutovy narozeniny se kvapem blížily. Letos to měly být konečně zase kulatiny. Rovných dvacet let. Už jenom pár dnů si mohl užívat koncovku náct. Sladkých náct už nikdy víc nebude.

º•º•º

,,Ty jo, za chvíli už budeš starej chlap," odfrknul si se smíchem Gaara, když odcházeli společně ze školy.

,,Proč starej chlap?" podivil se Naruto.

Staře si teda rozhodně nepřišel.

,,No už ti nikdy nebude náct, ne? Už to bude jenom cet a sát." odpověděl se smíchem rudovlasý.

Naruto nad tím zakroutil jenom hlavou.

,,Jak to budeš slavit?" zajímal se znovu jeho spolubydlící.

Blonďák pokrčil rameny.

,,Jako každej rok, ožeru se do sraček," rozesmál se.

,,Dneska směnu nemáš?" podivil se Gaara, když blonďák nezahnul do jiné ulice, jak už bylo denně jeho zvykem.

,,Ne, dneska na mě směna nevyšla. Aspoň si trochu odpočinu."

,,Tak si skočíme na drink? Zvu tě, když budeš mít ty narozky."

,,Tak to si nechám líbit," zazubil se na něj starší chlapec.

º•º•º

Naruto na sobě cítil Gaarův zkoumavý pohled, když pil ze sklenice zlatavou tekutinu. Ušklíbnul se.

,,Fajn, všechno ti řeknu, už je asi čas a už bych o tom možná mluvit mohl," vzdal se a položil sklenici na podtácek.

,,Co? Vůbec nevím, o čem to mluvíš,"

,,Jasně, a proto mě přesně takhle sleduješ," pozdvihl blonďák obočí a rudovlásek se ušklíbnul.

Naruto se nadechnul a vydechnul, aby se uklidnil. Pořád se mu do nějakého mluvení moc nechtělo, ale třeba mu to pomůže. Třeba mu Gaara poradí, řekne na to svůj názor.

,,Byl za mnou Sasukeho bratr. Náhodou, nebo doufám, že to byla náhoda, mě potkal v kavárně, kde pracuju a zřejmě to vzal jako výbornou možnost, si tam se mnou po pracovní době dát spicha a říct mi, co se se Sasukem teďka děje. Nebudu to nijak rozpitvávat, na to nemám nervy, řeknu to jenom ve zkratce. Sasuke je tam, kde byl dřív, než přijel k nám na farmu, jak jsem ti vyprávěl. Možná je na tom podle Itachiho slov ještě hůř... Nakonec jsem se se Sasukem spojil a dohodnul si s ním schůzku. To bylo ten den, jak si ho poprvé viděl, jak na mě čekal před školou." na chvíli se odmlčel, aby se zase napil.

Gaara ho mlčky a se zájmem poslouchal.

,,No... Jeli jsme k němu domů, prý ať vidí, jak žije. To taky nebudu rozpitvávat, protože tekovejhle luxus si přeje asi každej... Šli jsme do jeho pokoje a tam si chvíli povídali. Nebo povídali, spíš jsme se lehce štěkali. Sasuke byl naštvanej, že si Itachi za mnou přišel stěžovat, pak mě taky obviňoval, že s Itachim chrápu a tak dále... Ani už nevím, jak k tomu došlo, ale najednou jsem ležel pod Sasukem a líbali jsme se... Jo, Gaaro, vyspali jsme se spolu a ne tohle nebudu už vůbec rozvádět!" uchechtnul se blonďák, když viděl v zelených očích jiskry zájmu, které po jeho slovech uhasly.

,,Tsse," cuknul Gaara hraně uraženě hlavou.

,,No... A po sexu mi řekl, že věděl, že za ním stejně přilezu, že mu každej stejně podlehne, ať se cuká sebevíc... Že jsem tam s ním jel jenom proto, abych si s ním mohl zašukat, a to kázání, které jsem na něj jakože aplikoval, bylo jenom proto, abych po něm hnedka nevystartoval." vydechnul naštvaně.

,,Trochu egoista ne?"

,,Maličko," ušklíbnul se starší, ,,No a chvíli potom, co se to stalo, se za mnou opět stavil Itachi v kavárně s tím, že se omlouvá, že mě do toho vůbec tahal, že on na Sasukeho už kašle, že mu pořád nebude zachraňovat prdel. Prý po něm v ten pátek skočil a chtěl mu rozbít hubu." pokrčil rameny.

,,Neměl by chlapec vyhledat nějakou lékařskou pomoc?" nadhodil Gaara.

,,Neříkám, že mě to nenapadlo, ale po dobrým, by tam asi nešel. A po zlým, to nemá smysl. Musí chtít sám."

,,A co k němu teď vlastně cítíš?"

,,Teď?... Hm, asi jakože totální odpor. Zhnusil se mi, fakt, že jo." odpověděl bez špetky zamyšlení.