Takže, první úkol byl:

1. Hotovo 😂

2.😪😧👼🍷🍸🍭🍽🎄🎋🎉🎁🌌❄🌬☄⛄☃️🔔🎼🎵🎶🎻🎤✒✉📝📵🕎☯️✴🇨🇿
Víc jsem nenašla 😂

3.(+5.)Merry Christmas příběh (Ehm, radši to nečti 😅)

Nejkrásnější vánoce

O zimních prázdninách jsem byla se svou nejlepší kamarádkou Dori na lyžích. Miluju lyžování a umím jezdit velmi dobře. Ale ten den mrzlo jak sfiňa, byla mlha-viditelnost skoro nulová. Přesto jsem se rozhodla jít na svah. Vyjela jsem lanovkou nahoru. Tam mě ale čekalo ještě horší počasí než jsem viděla zespoda. No nic, co nejdřív sjedu dolů a pro dnešek se na to asi radši vykašlu. Tak jedu dolů, fičím snad rychlostí 5 metrů za sekundu. Občas jen na poslední chvíli objíždím další lyžaře, kteří se přede mnou znenadání vynořují z té hnusné neprůhledné mlhy. Už jsem ale skoro na konci sjezdovky, takže snad ten kousek ještě přežiju. Zrovna objíždím jednoho mladšího snowboardistu (asi 10 let- nechápu jak v tomhle počasí může jezdit na tom prkně a nezabít se) když se přímo přede mnou znenadání zjevuje jakási mlhavá postava. Když se blížím, zjišťuju že je to sněhulák. Nestíhám uhnout a napaluju to rovnou do něj. Všechno se se mnou točí a já nevím kde je dole a kde nahoře. Každopádně jsem si asi narazila ruku. Doufám že už jsem dole. Sice jsem se dolů dokutálela, ale aspoň už jsem pod svahem. Snowboardista zabržďuje kousek ode mě a sundává si helmu. Vypadá to, že je to nějaká holka, ale teď když vidím její obličej tak nevypadá na deset.
,,Hezky ses kutálela" říká se smíchem v hlase. ,,No, díky" protočím oči, pak si ale uvědomuju že mám nasazené lyžařské brýle a že to zřejmě neviděla. ,,Sakra, to bolí " zanadávám si a pokouším se zvednout. ,,Prosimtě Lindo, cos dělala?"slyším ustaraný a trochu pobavený hlas patřící mé kámošce Dorče. ,,Viděla jsem, jak jsi sletěla. Já ti to říkala, nechoď dneska na svah. Ale ty ne, tys musela "vyzkoušet sníh".... Mimochodem, jak ti chutnal? Mám dojem že jsi ho trochu snědla při tom tvém akrobatickém pádu."

,,Hej, to není vtipný. Radši mi pomoz vstát." Vrhnu po ní naštvaným pohledem. "Vypadá to na naraženou ruku a taky jsem si asi natáhla pravou nohu." ,,Tak pojď ty vozembouchu" zasměje se holka, co si říká moje kamarádka. Pak se obrací na snowboardistku: ,,A ty se moc nesměj, poslala jsem tě abys ji hlídala" pohodí hlavou směrem ke mně. ,,Nojo, jenže co jsem měla dělat když se začla kutálet dolů že svahu?"
,,Třeba mi pomoct?" Navrhuju.
,,Hmm, ne. Byl na tebe moc legrační pohled" holka pokrčí rameny a vzápětí je ta tam.
,,Kdo to byl?" Dožaduju se vysvětlení na mé kámošce. ,, Marta, jedna super holka, kterou jsem potkala před asi půlhodinkou, když odpočívala v hospodě."
,,A co jsi vůbec...?" ,,Co jsem tu dělala já? No co asi, hlídala jsem tě. Věděla jsem, že by se mohlo něco takového stát" ukáže na moji ruku. Jen si povzdechnu, protože nemám dost síly na jakoukoli odpověď. Bolest v ruce zesílila. Už jsme sice viděli náš hotel, ruka ale bolela víc a víc. Jen co jsme přišli do pokoje, pomohla mi Dorča převlíct se do normálního oblečení a já jsem silou vůle tlumila bolest v ruce.
Když jsem byla konečně převlečená, Dorot pak někam zmizela s tím, že si musí ještě něco zařídit. Já jen padla na postel a.... pak jsem se rozbrečela. Samotnou mě to překvapilo, moc často nebrečím. V tu chvíli mi totiž do ruky vystřelila tak silná bolest, že jsem málem nevěděla o světě. Chvíli jsem jen tak ležela a za chvíli jsem usla.

Probudilo mě zvonění zvonečku. Otevřela jsem oči a přímo přede mnou se třpytil vánoční stromek a přímo pod ním ležel obrovský dárek v modrém balicím papíru. Úplně jsem zapomněla, dneska jsou přece vánoce! Posadila jsem se a vedle stromků jsem viděla Dorču. ,,Veselé vánoce" usmála se na mě. Ja na ni jen nevěřícně zírala. ,,to je pro mě?" Sjedu pohledem k modré krabici. ,,Tak si to přečteme" Dorča přejde k dárku a čte. ,,Stojí tu Linda, takže hádám, že to nejspíš bude tvoje" Podává mi dárek. Já trhám balicí papír a otvírám krabici. V ní leží luxusní dřevěný nástroj. Kytara. Nevěřícně pohlédnu na svou kámošku, která mě s očekáváním sleduje. Vyskakuju z postele a objímám ji. ,,Děkuju moc Dori." Kytaru jsem si vždycky přála, protože moje stará se někam zatoulala. Ukončuju objetí a zabíhám do svého pokoje. ,,Počkej, taky pri tebe něco mám," vracím se s taky dost objemným balíčkem, který jí podávám. Ona roztrhne balící papír a zapiští radostí. Tentokrát se na mne vrhá ona. ,, Díky díky díky!"
,,Dobře dobře, nevyšiluj prosimtě. Ještě mi zlomíš tu mojí pochroumanou ruku,"snažím se svou kamarádku setřást. Dala jsem jí sadu na pečení. Strašně ráda totiž vaří a peče. Doufala jsem, že se jí dárek bude líbit, ale nečekala jsem že mě málem umačká radostí. Konečně mě pouští ale pořád má na tváři zářivý úsměv. Sehne se a začne sbírat všude se válející balicí papír. Já zapínám televizi a hledám pohádky. Zrovna jdou tři oříšky pro Popelku. Dorča si sedá ke mě na postel a společně se díváme. Tak tohle byly asi ty nejlepší vánoce!

Ach jo, StephanieTaylor13.Ty sis to přečetla, žejo? No, já tě varovala.
Co jsem to sakra vytvořila?!
Tohle je pěknej cringe 😂
Každopádně snad jsem splnila zadání....