Poměrně rychle jsme se od sebe odtrhli.

„Chutnáš jako zvratky," podotkla.

„Blil jsem."

„No, to cejtim."

„Hmm."

„To mě ani nepozveš dál?" zeptala se trochu nesmyslně.

„Ne, proč?" už jsem měl na jazyku, že fetky si domů běžně netahám, ale zajímalo mě, co z ní ještě vyleze.

„Včera ti to takovej problém nedělalo."

„Včera jsem byl mimo."

„Vždyť seš mimo pořád," vyprskla smíchy.

Najednou jsem se zarazil.

„Počkej, jak, že mi to včera nedělalo problém? Tys tady byla?"

„Očividně," zasmála se a protáhla se vedle mě na chodbu bytu. Vypadala nějak jinak, než jak jsem si ji pamatoval. Musela přibrat.

„Ty už nebereš?" zeptal jsem se a zavřel dveře. Snažit se ji vyhodit by byla ztráta času. Stejně by neodešla.

„Cože?" nadzvedla obočí nechápavě. Pak si všimla mýho pohledu, poplácala se po břiše a znova se zasmála. „Ale ne, jenom jsem těhotná."

„Aha."

„No, tak kde jsme to včera skončili?" výskla najednou a objala mě.

„Co to kurva děláš?"

„Máš pravdu, sorry, jdi si nejdřív vyčistit zuby. Já dám hodně, ale tohle je fakt nechutný."

„My jsme spolu včera něco měli?" hlesl jsem a doufal, že je tenhle rozhovor jen blbej vtip.

„Všechno!" zazubila se a zatáhla mě do obýváku. „A dneska můžem pokračovat!"

„Víš co? Jdi do píči. Nic z toho si nepamatuju a jsem za to kurevsky rád."

„Nemůžeš mě přece jen tak vyhodit na ulici!" zaječela Sandra hystericky. „Ne o Vánocích!"

„Ale prosim tě, vždyť tobě sněží každej den. A nevyhazuju tě na ulici, jen z mýho bytu."

„Nemám kam jít," zamžourala očima. „Jsem byla u Davida, ale ten mě vyrazil, když zjistil, že jsem v tom, tak jsem chtěla jít k Monice, ale tu rodiče taky vyhodili, no a pak jsem si vzpomněla na Leona, ale ten mě u sebe nechal jenom jeden den, pak mě strašně sjel, fakt nevím čím, a asi mě oprcal, a ráno jsem se probudila na ulici. No a pak jsem potkala večer vás a tys říkal, že mě u sebe klidně necháš, tak jsem u tebe spala, nebo spíš s tebou," Sandra se znova zahihňala. „No a pak, pak jsi řekl, že máš hlad a dals mi nějaký peníze, že ti mám koupit cheeseburger, tak jsem tady!"

Nezmohl jsem se na nic víc než na otázku: „A máš ho?"