Mark se rozhlížel po pokoji. Byl naprosto zmatený. Nevěděl , kde je a co se vlastně stalo. Po chvilce pohlédl na své ruce a poté se opět rozhlédl. Zkusil ruku v stisknout v pěst. Povedlo se a on se pro sebe usmál.

Mezitím Paul, Maya a Maylo čekali na chodbě až je pustí k Markovi. Jediný Paul neseděl a stále nervózně přešlapoval sem a tam. Mayla to začalo pomalu štvát víc a víc.  

,,Paule uklidni se, bude v pořádku." Snažil se uklidnit svého kamaráda, který nevnímal a byl myšlenkami jinde. Nemohl přestat myslet na své dvojče, jestli je opravdu v pořádku. Maya vstala a objala Paula ze zadu. 

,,Paulí, máme o něho stejný strach jako ty. Věřím, že bude v pořádku. Vždycky byl ať se děje, co se děje," šeptla do zad Paulovi. Konečně zareagoval a jen přikývl. Cenil si slov svých přátel, ale trpěl jako pes.

,,Doufejme," zamumlal a povzdychl si. Jak by jste poznali rozdíl mezi nimi? Paul si před rokem obarvil vlasy na blond. Mark je měl stejně oříškové jako před tím. Měl patku na rozdíl od svého blonďatého bratra.  Před pár roky, by mezi nimi nikdo nepoznal rozdíl. Vypadali úplně totožně jako kdyby se jeden člověk rozdělil na dva. Mluvili stejně i se tak chovali, jenže o rok později Mark propadl drogám a alkoholu. Kouřil jako fabrika. To ještě nebyli součástí party.

Když se přidali do party díky Maylovi, Maya byla jejich spása. Marka dostala z drog. Byla to dlouhá cesta, ale to je jiné vyprávění. Teď to jsou tři roky, kdy přestal brát drogy. S alkoholem se snažil přestat, protože věděl jak agresivní po něm byl. Jednou byl hrubí na Mayu a dával ji nemravní návrhy plus byl na ní zlý a hrubí. Maya se, ale nedala a srovnala ho. Jendu mu vrazila až se složil na zem. Od té doby si jí nesmírně váží. Nebýt ji, už by možná nežil. Cigarety byla dlouhá trať, ale už půl roku se od nich držel dál, jak nejvíc to šlo. Byl vlastně už čistý.

Konečně přišel doktor, na kterého banda čekala. Maylo se okamžitě zvedl a přistoupil k nim. Doktro začal povídat o stavu jejich kamaráda. Paul se pomalu hroutil, Maya byla zmatená a Maylo si uvědomoval, že to nebude jen tak lehké. Nakonec jim doktor dovolil jít za chlapcem, ale s podmínkou, že ho nesmí vyplašit.

Maylo přistoupil ke dveřím a jemně zaklepal na dveře. Ozvalo se tiché 

,,Dále." opatrně otevřel 

,, Ahoj" usmál se a vešel do pokoje. Paul mezitím byl více nervózní a stále přešlapoval na chodbě. Čekal až zjistí jeho stav a přivolá je. Po chvíli vešla Maya na pokyn Mayla a nakonec Paul.

Mark si osoby prohlížel do detailu. Trochu se mu ulevilo, že viděl své přátelé.  Měl na sobě nemocniční košili. Byl celý bledý. V jedné ruce měl zapíchnutou kanylu.

 ,,Co se stalo?" zeptal se slušně  a neustále si osoby prohlížel. Kousal se do rtu. Ruce se mu chvěly. Maya pomalu k němu přistoupila a posadila se vedle něho. Opatrně uchopila jeho ruce. Byli studené. Snažila se je zahřívat svým teplem.

Paul přisotupil a položil ruku svému bratrovi na rameno. Ten zmateně pozvedl hlavu. Zahleděli se navzájem do očí. Mark polkl. Bál se. Tohle jeho bráška často nedělal, jen když se něco dělo. Mark cítil, jak jeho srdce začalo rychle bít. 

,,Co se mi vlastně stalo? Proč si nic nepamatuju?  Proč mi neodpovídáte sakra!" hlesnul. Spustili se mu slzy. Nevěděl proč, ale poznal na nich, že se děje něco hodně špatného.

„Doktor říkal, že jsi omdlel," šeptl Maylo, který byl jediný schopný odpovědět, i když se mu hlas třásl. Nemohl uvěřit tomu, že opět tomu propadl.

„Ale já jsem si nic nebral. Opravdu. Vím to. Jsem čistý..." poslední větu zašeptal, když si to uvědomil. Paul se zlostně na něho díval.

„Jaký sakra?! Ty jsi tam šel, i když jsem ti říkal, že ne? Vždyť je to parta idiotů a zkouřenců Marku!" křikl po něm. Mark sebou cukl. Maya ho objala nejněžněji jak jen mohla. Mark se k ní přitulil a hlavu si schoval do jejího ramene. Maya ukázala prstem ať oba odejdou. 

Maylo čapl Paula za předloktí. Odtáhl ho ven z pokoje. Chvíli se vzpíral, ale když spatřil jak na tom je jeho bráška. Tušil, že to přepískl. Se sklopenou hlavou se nechal vyvést ven.

„Co si pamatuješ?" optala se s klidem. Věděla, že na něho musí něžně jinak by se zhroutil jako domeček z karet. Nic by ji pak neřekl a oni se nedozvěděli, co se stalo. 

Hned jak přišli do nemocnice. Zkontaktovali ostatní a řekli jim krátce, co se stalo a kde je Mark. Do hodiny dorazí všichni. Mezitím Maylo napsal stav všem, aby věděli jak se k němu mají chovat i to, že Maya zjišťuje více.

„Pamatuju si, že se rodiče opět se hádali. Jsem z toho v prdeli. Rozvod se jejich blíží a je to horší a horší. Opravdu jsem si nic nevzal." Rozbrečel se naplno. Tohle ji bolelo víc než její deprese. On nikdy nebrečel. Tohle bylo poprvé, co ho takhle viděla. Pohladila ho po zádech a utěšovala. Nevěděla, co měla dělat. Mark byl jejich členem. 

Mezi jejich rodiči to neklapalo už roky. Postupně se to zhoršovalo. Tentokrát to Mark nezvládl a omdlel z toho. Psychicky to už nezvládl. Maya věděla, jak to pro něho bylo choulostivé téma.

„Bude to dobré. Uvidíš. Třeba jim teď po tomhle incidentu dojde, co udělali," odvětila opatrně. Mark si utřel slzy a podíval se jí upřeně svýma šedýma očima do jejích.

„Možná máš pravdu," šeptl. V tu chvíli mu to došlo. Doufal, že měla pravdu.

Všechno se začalo komplikovat zrovna teď. V prosinci, kdy oni měli oslavovat vánoční svátky, k tomu den před jejich poradou. Tento rok nikomu z nich nepřál. Maya se musela připravit i na horší věci. Stále byla naštvaná na Rickyho.

Prý se všechno vyřeší na schůzi. To chtěla vidět. Po tomhle už nic nedávalo smysl a ani nebude. Bude jen hůř. Letos přišla karma místo Santy, která jim nadělila jen samé krásné věci.

Hello!!
Ano stále žiju! Tentokrát se jim dějí horší věci. Co myslíte? Vylepší se to?

_Lucia