Sedmé přání
Pamatuješ si? Seděly jsme na schodech v budově prvního stupně a vzpomínaly. Okolo nás chodili skřítci a my jako deváťačky jsme je převyšovaly někdy i o dvě hlavy. Tenkrát v první třídě nám žáci starších ročníků připadali jako obři, ale teď jsme si uvědomovaly, že jsme bývaly jen hrozně malinké. Najednou jsme si přišly dospělé. Příští Vánoce strávíme na střední škole; každá z nás na jiné.
V tom byl ten problém. O velkých prázdninách ses měla stěhovat a měla zůstat tady. Trápilo tě to úplně stejně. Slíbily jsme si, že zůstaneme v kontaktu. Slib jsme zpečetily Vánočně.
Polibkem pod jmelím.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro