Čtvrté přání
Pamatuješ si?
Byl to pro nás velký den. Školka byla za námi a z nás byli ti velcí prvňáci! Obě nás dali na stejnou školu, ale protože jsme každá byla na jiném konci abecedy, rozřadili nás do svou různých tříd. Blížil se čas Vánoc a nám pomalu docházelo, že i když se můžeme vídat o přestávce, důležité momenty zažijeme odděleně.
Přišla zima a školní zahrada byla přikrytá sněhem. Koukala jsem z okna. Na nebe, ruce sepjaté. Myslela jsem na Ježíška. Vzdala bych se všech hraček i knížek z mého dopisu. Měla jsem jedno přání.
A to přání se mi splnilo.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro