Od oběda se ode mě Todoroki odmítá hnout. Že by to bylo tím, že přibyl další vrah? Aizawa-sensei nám při odpoledním jídle totiž sdělil, že se další člověk stane vrahem, aby to bylo více napínavé. Vtip je v tom, že ti vrazi o sobě také nevědí, že jsou na stejné straně.

     Uraraka jde po Midoriyovi. Teď, když jsou dva vrazi, tak si nemůžeme dovolit ztráty. Musíme se držet nejlépe ve trojicích, aby na nás vrazi nemohli. Pokud trojice není možná, tak dvojice. Nějak musíme do večeře přežít. Musím při hlasování, kdo je vrah, prosadit Uraraku.
     „Jsi v pořádku?" vytrhne mě z přemýšlení Midoriya.
     Podívám se na něj. Je lehce vyděšený, že bych zase příliš vášnivě přemýšlel? „Jo, nic mi není," ujistím ho.
     „Chceš si číst?" zeptá se.
     „To bych rád, ale tentokrát bychom měli vyhledat společnost ještě nějaké třetí osoby," navrhnu. Midoriya pouze přikývne a nechá se mnou vést ke stanům, kde by se mohl někdo nachomýtnout.

     Už mě ta hra nebaví. Je trapná. Chodím po lesích sám už dobré tři hodiny a ani jeden mě z těch blbečku nenapadl. Co to má být za trapné vrahy?! Já bych byl lepší zabiják!
     Kdesi vedle mě zašustilo křoví. Lehce jsem s sebou cukl v obraném či ochranném - říkejte si tomu jak chcete - gestu. „Kurva! Nic se tu neděje! Jenom tu šustí křoví kvůli nějaké zvěři! Co to je za trapnou hru?!"

     Uslyším nadávat mně dobře známou osobu. „Kacchan?" zeptám se spíše sebe než Todorokiho.
     „Nejspíš. Pryč od něj. Jen blázen by takhle pořvával, když chodí sám. Beztak je jeden z vrahů," sotva to dořekne a užuž se žene pryč.
     „Počkej! Sám tomu přece nevěříš," zastavím ho. Očividně mám pravdu. Kacchan je nevinný i podle něj. „Měli bychom se k němu přidat. Je lehký terč," pokouším se Todorokiho přimět k rozumu.
     Povzdychne si a vrátí se ke mně. Mise úspěšná.

     To, co mě čekalo za překvápko jsem odmítal přijmout. Žádné takové. Žádný Deku. A už vůbec ne půlenej blbeček.
     „Ahoj Kacchan, dlouho jsme se neviděli," pozdraví Deku.
     Čumím na něj jak vyoraná myš. V hlavě se mi stále dokola přehrávají jeho slova jako zaseknutá kazeta „viděli jsme se před třemi hodinami Deku, tak na mě nic nezkoušej!"
     „Milejší být neumíš?" uslyším ironickou poznámku od Pana Jizvy.
     „Přestaň mi poroučet!" co to jako mele za sračky?!
     „Klid! Vybuchne mi z vás hlava!" prohodí holka se sluchátky, co k nám přichází po cestičce po které jsem šel i já.
     „Super, takže tu celé tři hodiny bylo nádherné ticho a teď najednou se tu scházíme v takto hojném počtu?! Čím jsem si vaši společnost zasloužil? A nechce takhle náhodou ještě někdo na náš čajový dýchánek přijít?!" ozvu se naštvaně.
     „Ahoj Jiro," pozdraví Deku. Že ho to baví všechny zdravit.
     „A neignorujte mě!" zařvu až z toho hlasitého tónů pár ptáků odlétne z lesa pryč.
     „Nediv se, že tě ignorujeme. Chováš se dost trapně," asi ani nemá cenu se zmiňovat, kdo tento komentář vypustil ze své nevymáchané držky.

•-•-•-•-•-•-•-•-•-•

     Večer se blížil a já neodhalil druhého vraha. Jak ponižující. Otec by ze mě neměl radost. 
     Když nastal čas večeře začalo se mi kouřit z hlavy jak jsem přemýšlel a přemýšlel. Ale nemohl jsem na nikoho přijít.
     U stolu Midoriya nadhodil téma, které řeší teď snad každý: kdo je vrahem. Roh v místnosti pro mrtvé se už naplnil natolik, že se museli přitahovat další židle a ještě jeden stůl k tomu. Jde vidět, že druhý vrahoun se činil o něco lépe. Ale kdo to kruci je?
     „Kdo si myslíte, že to je?" zeptá se Sero celý nedočkavý, až učitel odhalí pravdu. Avšak nikdo nic neodpovídá a tak je Sero donucen pobídnout znovu „no tak, určitě máte nějaké typy! Třeba můj typ je Bakugo a Midoriya," prohlásí hrdě.
     Už jsem se nadechoval, abych protestoval, ale dutá palice mě předběhla „ty si snad spal, když se ukázalo, že je Deku nevinný?!" Sero mu na to chtěl něco odpovědět - pravděpodobně se zeptat, jak se na to přišlo - avšak Bakugo mu nedal šanci, jelikož začal vysvětlovat sám od sebe.
     „Jo tak tak je to... Tím pádem mám typ jen Bakuga," opravil se po tom všem. „Co ty Todoroki?"
     „Uraraka. Druhého si nejsem jistý, od oběda jsem neviděl zrovna moc lidí. Možná Asui," zamyslím se, ale samotný tomu nevěřím.
     „Druhej je Kaminari. První buď Sero anebo Todoroki," nelíbí se mi, že si je prvním podezřelým tak jistý.
     „To je pěkné Midoriyo. Sdílíš pokoj na intru s jedním, který obviňuje holky a s druhým, který obviňuje své kamarády, kteří s ním sedí u jednoho stolu. Lepší spolubydlící mít nemůžeš. Navíc ty jejich typy nedávají logiku."
     „Uraraka je jistá."
     „Kaminari, ty seš jasnej!"
     Já i Bakugo promluvíme naráz s trochu větší důrazností, takže nás většina v místnosti uslyší.

     Sensei si vezme na konci večeře slovo. Chvíli mluví o úžasném dni a hře, kterou sledoval zpovzdálí. Sdělil nám, že první vrah označkoval pět lidí a druhý vrah zabil sedm lidí, což znamenalo, že nás zbylo osm, z toho jsou dva vrazi. Poté už nechal nás, ať se společně domluvíme, koho označíme za potížistu.
     Všichni se dohadovali. Z té trošky, co zbyla (já, Kacchan, Todoroki, Sero, Kaminari, Uraraka, Asui a Jiro) se pět lidí shodlo na Kacchanovi. Zvláštní, ja, Todoroki a Jiro jsme Kacchana viděli. Nic nám neudělal - ačkoliv by to pro něj byla sebevražda zaútočit na tři lidi naráz - nevěřím, že by to byl on. Výbušnou povahu sice má, ale není tím člověkem, který označoval lidi.
     „Navrhuji Uraraku," otočil list Todoroki. Snaží se zamluvit podezření na Kacchana? Nebo se jen snaží prosadit své podezření? Samozřejmě se ho stůl holek zeptal proč by to měla být ona, takže mu nezbývalo nic jiného, než své podezření odůvodnit. Avšak i po logickém odůvodnění mu nikdo nevěřil. Až na mě, to jsem si ale nechal pro sebe. Jeden hlas by stejně nic nezměnil.

     Naštvaně jsem si zpět sednul do židle a poslouchal ty nesmysly. „Vy jste snad slepí! Kaminari je jasnej! Ptáte se proč?! Samozřejmě, že to nepoznáte, když jste s ním netrávili celou podělanou noc i předchozí den! Chová se dnes jinak! Není ukecanej a pořád očima kouká jinam!"
     „To určitě. Snažíš se to obrátit na něj, abychom tě nechali být, co?" vrhne se na něj Uraraka.
     „Vidíš? Je napjatá. Jazyk má ostřejší než normálně," promluvím k našemu stolu, avšak snažím se mluvit dostatečně hlasitě, aby mě slyšely i děvčata.
     Midoriya si po chvíli poslouchání stoupne a začne mluvit „já sice nemám své typy ačkoliv jsem se snažil udělat si nějaké podezřelé. Avšak z toho, co jsem zatím slyšel, tak mi dává největší logiku Uraraka s Kaminarim. Věřím Todorokimu a Kacchanovi. Jsou mnohem pozornější než já a hlavně si jsou jistí svým rozhodnutím. Todoroki není ten typ, co by něco prohlásil aniž by si tím nebyl stoprocentně jistý. A Kacchan se chová jinak, když si jistý je, chová se přesně takto. Kdyby si jistý nebyl, tak nebude mluvit tolik vážně, nebude v klidu, místo toho by byl výbušný. Oba dva se nad tím celý den zamýšleli a proto jim věřím. Samozřejmě nemusíte sdílet stejný názor jako já, jen vás prosím ať to promyslíte," s tímto zakončením se zpět usadí.

     Neprosil jsem se ho o to, aby se mě zastával. Je to budižkničemu a já nepotřebuji jeho pomoc!
     „Pokud je to tedy vše, tak vás poprosím, abyste po jednom chodili ke mně a napsali na lístečky dvě jména, lístečky s tužkou mám samozřejmě u sebe. Popsané papírky mi poté dáte," vysvětlil učitel.
     Koho bych měl dát jako druhého? Ta Uraraka se mi nezdá. Ale je pravda, že půlenec má jednu půlku chytrou. Navíc Deku má pravdu. Půlenec si neprosadí něco, čím si není jistý. Takový typ člověka je. Jinými slovy chytrý, ale nudný člověk.
     „Uděláme to takhle, já prosadím Uraraku a ty Kaminariho," promluvím k tomu blbcovi těsně předtím než odejdu k učitelovi u kterého napíšu tato dvě jména.

     Když se vše sečetlo vyšel jsem jako jediný bez hlasu. To nebylo překvapující, když se dokázala má nevina. Po jednom hlasu měla Jiro, Asui a Sero, kteří si oddechli. Dvojku měl jako jediný Todoroki, který seděl vedle mě a bylo vidět, že si taktéž ulevil.
     Mezi Urarakou, Kaminarim a Kacchanem to bylo napínavé. Podle mých výpočtů už zbývalo už jen jedenáct hlasů, které mohli být rozděleny jakkoliv. Učitel nás dlouho napínal, ale nakonec si k sobě povolal Kacchana s Kaminarim, kteří se vyrovnávali čtyřmi body. Uraraka tedy měla po třech.
     „Někteří z vás jste se nad tím hodně zamysleli. Jiní přehodnocovali podle odůvodnění ostatních. Vrazi samozřejmě takticky zapírali a snažili se vinu hodit na jiné. Vedli jste si úžasně. A já vám tedy řeknu, že jednoho vraha jste skutečně odhalili a to Kaminariho. Bakugo měl skutečně výhodu, protože ví, jak se Kaminari choval včera a jak dnes. Vy jste ale na jeho důvod moc nebrali ohled, což je samozřejmě pochopitelné, ale zároveň to je nepochopitelné. Avšak Bakugo nebyl vrahem. Druhého padoucha odhalil Todoroki, který pro změnu využíval chvil, kdy jste se všichni viděli: snídaně, oběd a večeře. Odhalil změny chování jak na Urarace, tak na již mrtvých, kteří z toho byli rozrušeni," dokončil své nadšení ze hry a poté nás opět posadil všechny k sobě. Kirishima se za námi s radostí vrátil.
     Když jsme potom šli na kutě, Kirishima mi s pobavením v hlase řekl: „to se zase budou předhánět, kdo z nich je chytřejší, když oba dva jednoho uhodli. Myslím si, že to budeme mít s nimi tento týden plný soutěží těžké." S tím mi nezbývalo nic jiného než naprosto souhlasit.