První příběh, který jsem neměla přečtený několik měsíců dopředu. Tak jakpak dopadla v mých očích plných očekávání?

Název: Skryté zlo

Autor: ReGirl

Věk: 14

Zařazení: Obecná fikce

Kolik mám přečteno: Osm z osmi (informační kapitolu nepočítám)

Stav: Rozepsané

~~~

Něco o vás: Asi bych se popsala jen jedním slovem- Divná. Jsem hodně odsuzovaná od svých spolužaček za to, že nejsem jako ony. Mám ráda gaye, střílečky, horory. Ráda hraju hry. - Tohle ony nedokážou pochopit. ;)
Co bych ještě napsala?
Jo, už vím :)...... mám strašně moc kluků. :)
Musím ale dodat, že většina z nich jsou mrtví, nebo zadaní. :) A..... všichni jsou fiktivní. :)
To je asi vše. :)

Jak vás příběh napadl: Miluju Resident Evil. :3
Takže, když jsem poprvé dohrála svého prvního RE( což byla 6) , tak jsem chtěla ihned napsat ff. Ta se mi ale opravdu nepodařila a raději jsem ji navždy smazala z povrchu zemského.
Později jsem si řekla, že bych to mohla zkusit znova, ale tentokrát podle sebe. - žádná ff.
Takhle vlastně vzniklo Skryté zlo. :D :)

Váš dodatek: Hmmm,... mohla bych tohle nějak využít, že? :) Pokud se najdou nějací 'divní' lidé jako jsem já, tak se mi ozvěte, ať vím, že v tom nejedu sama. :DD

~~~

Nápad: Na hry píšou lidé FF málokdy a já je málokdy čtu česky. Ale líbí se mi, že tě to napadlo. Nevypadá to nejhůř, i když stále ještě nevím, kam to celé směřuje a jaký děj to bude mít. Z půlky jsi to vzala v tom klasicky neklasickém Re stylu a z druhé půlky to má svou klidnější část, kdy se Chris stále nedokáže sebrat. Copak s tím ještě provedeš až tě chytne slina? No, snad se vydáš tou dobrou cestou.

Cover: Nevypadá vůbec špatně, ten Chris na něm se mi páčí, zvlášť ty puklinky. Akorát ta levá strana působí jako by tam nepatřila. Teď hajtím cover někoho, kdo ti ho urobil, tak snad si to nebude číst nebo to bude další člověk, který mě bude chtít zabodnout. Písmo je zajímavé, jen mi občas přijde, že to "zlo" nejde moc vidět. Ale ono se to prakticky nedá moc očumovat, když to nejde zvětšit. Ale jakožto fanda RE bych si to rozklikla.

Název příběhu a názvy kapitol: Název příběhu je poutavý, i když ještě netuším, jestli se to má vázat k samotnému ději nebo si jen počeštila název hry. Ani v jednom případě by mi to nevadilo, i když stále netuším, jak to bude celé vypadat. Názvy kapitol jsou nadepsané jednoduše. K Residentu se to celkově hodí, tam se na moc velkou složitost nehraje. Není to žádný Silent Hill, aby vše mělo dvojí význam. Akorát bych kapitoly nepojmenovávala "Flashback" a "Další flashback". Je to moc spoilerující, sice se o pár mrknutí níž dozví, že to je vzpomínka, ale zase tak moc čtenářům nemusíš krást ten okamžik překvapení.

Váš obsah: Stalo se vám někdy, že jste litovali své chyby z minulosti?
Ublížili jste někomu a chtěli byste se vrátit zpět v čase a vše napravit?
A co teprve ,kdyby kvůli vaší pomstě zemřel někdo, kdo při vás vždy stál? Někdo, kdo vás měl tak rád, ale vy jste si toho nevšimli jenom kvůli své pomstě?
Věřte, že s pocitem ,že kvůli vám někdo zemřel se žít dá, ale velmi těžko....

Děj samotný: Zatím upřímně moc nevím, kam bude děj směřovat. Jestli to dál bude o vzpomínání a Chrisově depresi nebo se vrátí ke své honbě za pomstou. Pokud jsem to pochopila dobře, tak Carla stále žije. Jinak by mu to zřejmě oznámili. Jsem fanda RE a stejně v tom mám maličko guláš. Ale to nevadí, pokud tedy nakonec vše vysvětlíš. Mám ráda nevyřešené záhady, ale některé věci mi musí být jasné, abych nad tím půl hodiny nepřemýšlela. A sakryš, ty jsi nechala Finna naživu? Však jeho smrt byla druhá nejemotivnější a především kvůli němu se Chris pustil do svým zběsilým rychlo během za Adou/Carlou. Ale přeci ti nebudu vyčítat, že si to děláš podle sebe. Takové věci spíš beru jako bonus. Mám ráda, když to nejede podle zajetých kolejí, ale odpojí se to a jede si to vlastní cestičkou.

Máš docela stručný styl psaní, je to takové vše zrychlené, možná by jsi mohla trochu zpomalit a více popisovat pocity postav, klidně i stručně shrnout prostředí (dobře, tohle sama nedělám, pro mě je to zbytečnost), ale ty myšlenkové pochody by se vážně hodily. Díky nim se člověk lépe sblíží s postavou. Pak asi budu souhlasit s jedním komentářem a to, že by jsi měla zpomalit s těmi flashbacky a více se věnovat hlavnímu dění. Samozřejmě nechci, aby jsi je vynechala, ale nemusí být tak časté a hlavně hned za sebou. Protahuješ tím mé napětí stejně jako čtenářů. Oni chtějí vědět, co se bude dít dál. Netýrej je tak.

Mimochodem, Chris zaručeně mohl za to, že jeho druhý tým pochcípal. Vždyť se hrnul za svou pomstou a nebral ohledy na své chlapy. Ale tak, tohle by mu asi těžko někdo vmetl do tváře, když vidí v jaké situaci je. Asi bych ti měla poděkovat za znovu otevření rány po dohrání Chrisova scenária. A jsem v tom zase. To neber vážně, já si jen chvilku pobrečím a budu si dál lhát, že Piers žije. No stress!

Postavy: Tohle se bude hodnotit špatně, jelikož musím hodnotit tvé postavy a ne ty, které mám ráda z hry. Zatím jsem neměla možnost poznat žádnou postavu do hloubky. Bylo by dobré se na ně víc zaměřit. Trochu je rozvést, popisovat jejich myšlení, strávit s nimi nějaký čas než se přesuneš dál.

Pochopila jsem správně, že hlavní postavou je Chris. Chris, který opět upadl do své deprese po ztrátě parťáka a svého týmu. A zřejmě se opět pustí na vratkou cestičku pomsty. Ale čím jsi mě napůl potěšila, napůl vyděsila je to, že se konečně dal dohromady s Jill. I když tam mi přišla taková ... podivná. To je tím, že tam neměla moc prostoru, tak jsem se jí nemohla podívat na zoubek podrobněji. Nejvíce prostoru si stále krade Chris. Že se nestydíš ty steroiďáku!

Ale Carl mě dostal, vtrhne do jeho baráku ... pardon, Jill ho/je pustila a pak se ještě zeptá, jestli je nepozve na snídani. Ten mě dost pobavil. Stejně jako Ada s jejím skvělým prohlášením o Chrisovi "Ty debil jsi." Ta je tak milá až jí za to miluju. Akorát mi nesedělo, jak jim tak rychle uvěřil. Yop, dávalo to smysl, ale i tak to bylo příliš rychlé. Stejně jako jsem nepochopila, proč se ta banda neandrtálců Chrisovi smála, když zjistila, že jezdil na koni. To bych spíš pochopila balet, ale jízdu na koni?

Doufám, že v dalších kapitolách budu mít větší možnost poznat postavy (které sice už znám) a udělat si na ně větší obrázek.

Pravopis: Tam jsem nenašla nic, co by mě vyloženě trhalo za oči. Píšeš dost slušně, ale stejně si pár výhrad najdu. Stejně jako já píšeš špatně přímou řeč. Pokud začínáš za přímou řečí malým písmenem, tak by tam měla být čárka a ne tečka - "Dobrá práce týme," pochválil je. - Pak se mi za celý příběh asi třikrát stalo, že si špatně vyskloňovala slovo - přík. se spousty fotek minulého týmu - se spoustou fotek/ nakazit virusem - nakazit virem - Nevím jestli to bylo nechtěně, ale není to zase taková pohroma, co by se nedala za pár vteřin napravit. Občas opakuješ slova v jednom odstavci a našla jsem i věty, kde jsi zapomněla za čárkou udělat mezeru. Pak už tu mám jen výhradu ohledně vykřičníků - jeden nebo tři jsou dostatečné maximum. Víc jich vypadá dost nevkusně. Dokud se to dá číst, tak ti hlavu trhat nebudu. Ale oprava nikdy neuškodí.

Jak to celé působí/jak dobře se to čte: Zaručeně se to bude dobře číst těm, co jsou zběhlí v Resident Evil loru. Já to měla za sebou docela rychle. Nevím jestli chutí do čtení nebo tím, že kapitoly nebyly extrémně dlouhé. Akorát si nejsem jistá tím, jak se to čte neznalcům. Je dobře, že jsi jim udělala knihu, ve které budeš vysvětlovat věci, kterým laik neporozumí, ale bylo by lepší to zakomponovat do příběhu. Aspoň by čtenáři nemuseli nikam odbíhat, aby pochopili o co se jedná. I shrnutí některých záležitostí, postav, událostí a podobně, dost pomůže neznalcům. A jsem si jistá, že tvůj příběh nečtou jen ti, kteří RE znají odshora až dolů.

Závěr: Na svůj věk se nemáš za co stydět. Příběh má hlavu i patu, nejsou v něm žádné nesmysly nebo nelogičnosti. Pravopis není na špatné úrovni, nikdo se nezasekne na nějaké větě, protože by tápal, jak to básník myslel. Jen je to bráno stručněji. Některým tohle vyhovuje, některým ne. Určitě s tím nekonči a doufám, že tě brzy chytne slina. Chrisova kill billovská cesta musí pokračovat!

Žít či zemřít? Příběh schytal pár kulek, ale vše to bylo pouhé škrábnutí. Nic co by nespravil absinth. Kniha je dost silná na to, aby mohla pokračovat ve svém boji, který neskončí snadno. Show must go on!  

V příští části si dokonce můžu vybrat, když už mám dva příběhy od jedné autorky. Bonus pro mě :D