6.Kapitola: IKEL
"CO?" vytřeštil Harry oči.
"Mám dojem, že se Severus svým způsobem vyjádřil, ale nejsem si jistý. Když dovolíš, půjdu za ním a zjistím to," řekl Brumbál a poté vyšel z pracovny. Vydal se do sklepení a zanedlouho již stál před Snapeovými komnatami. Zaklepal a vyčkal, zda jej majitel pozve dál. Což se za okamžik stalo.
Brumbál Severuse zastihl zhrouceného v křesle, po tváři mu kanou slzy a prohlíží si staré ohmatané fotografie s rozesmátou zrzavou dívkou a smějícím se černovlasým chlapcem.
"Severusi," řekl Brumbál, ale nedočkal se odpovědi. A tak řekl: "Prosím, mluv se mnou."
"Co ještě chcete?" zavrčel Snape zoufale.
"Chci vědět, jestli to myslíš vážně."
" Raději běžte, než si to rozmyslím," zavrčel Snape.
"Dobrá půjdu. Jen... zítra se sejdeme v deset dopoledne u hlavní brány a přemístíme se do IKELU."
Odpovědí mu bylo přikývnutí doprovázené zavrčením. Brumbál pomalu odcházel a nechal Severuse s jeho vzpomínkami...
***
Ráno se Severus vzbudil jako obvykle v šest. Byl již zvyklý několik let takto brzy vstávat. Potřeboval se probrat, neboť usnul hodně pozdě. Pro jistotu si ještě prodloužil obvyklou ranní sprchu. Po konečné fázi sprchování ledovou vodou, se probral úplně.
Vycházel se sprchy právě okamžiku, kdy mu jedna ze školních sov přinesla Denního věštce. Sedl si v županu k jídelnímu stolu a začetl se do novin a popíjel kávu. Ranní šálek silné černé kávy bez cukru či smetany, tak to měl rád. Nesnídal již několik let, káva mu stačila.
Když 2konečně odložil noviny, na hodinách odbylo devět hodin. Poté se šel převléknout a vydal se do své soukromé laboratoře.
V několika kotlících bublaly různé lektvary. Do jednoho vhodil nějakou přísadu, u druhého stál a chvíli jej míchal. Dva poslední stáhnul z ohně a slil do připravených lahviček. Poté po sobě pečlivě uklidil a umyl důkladně ruce.
Zkontroloval hodiny, ukazovaly, že je právě čas vyrazit. Povzdechl si a vyšel vstříc své ošemetné budoucnosti...
***
Stáli před velkou budovou. Byla postavena ze starých cihel a vypadala zanedbaně. Mělo to však svůj účel, nacházeli se totiž v mudlovské části Londýna a pozornost vtíravých mudlů byla to poslední o co by lékouzelníci usilovali. Místo bylo vybráno zcela záměrně, kde jinde než mezi nepoužívanými mudlovskými budovami by se nejlépe skryl Institut Klinického a Experimentálního Léčitelství?
Na své pokusy potřebovali klid a zde ho měli dostatek.
Harry vedl Brumbála a Snapea spletitými chodbami rovnou do kanceláře profesora Bludničky. Ten už na ně netrpělivě čekal.
"Dobrý den pánové," vítal je profesor srdečně.
"Dobrý Horacio," odpověděl mu Brumbál, jeho dlouholetý přítel ze studií.
" Dáte si čaj?" zeptal se profesor zdvořile. Harry i Brumbál souhlasili, ale Severus zavrtěl hlavou a přemýšlel o nebezpečném vlivu svého zaměstnavatele na ostatní lidi kolem.
Zatímco se všichni usadili do pohodlných křesel, Bludnička pomocí hůlky levitoval čajový servis a několik sušenek na konferenční stolek.
"Abych přešel k věci. Když mi včera Albus napsal, že se ke mě dneska budete chystat v takovémto složení, nestačil jsem se divit, neboť pan Potter o ničem takovém při minulé návštěvě nehovořil. Jsem vskutku rád, že jste si vybrali náš institut, ale bohužel nemohu vám nic zaručit, bez předchozích odborných analýz. Proto vás pane Pottere, pošlu na oddělení odběru vzorků, aby vyšetřili vaši esenci, zda jsou vaše spermie vůbec schopné oplodnit vajíčko. Musíme zjistit jestli nádor nezpůsobil jejich mutaci. Pokud by to tak bylo, musel byste se smířit s tím, že nikdy vlastního potomka mít nebudete. Takové embryo by nepřežilo ani první týdny," vysvětloval profesor.
"Dobře," pokýval Harry hlavou.
"Probereme si vaše možnosti. Jestliže bude vzorek schválen jako vyhovující, můžete provést oplozující soulož v nejbližší možné době při úplňku. Tuším, že to je už za tři dny."
" Prosím?!" vyhrkl Snape a Harry na profesora Bludničku vytřeštěně zíral.
"Ve vašem případě je totiž zcela vyloučena asistovaná reprodukce," vysvětlil profesor.
"To nemyslíte vážně," vykřikl Snape a začal rázovat po místnosti jako lev v kleci. Čímž profesora Bludničku vyvedl z míry. Po chvilce trapného ticha se profesor opět rozmluvil.
"Ehm, abyste rozuměl, v programu reprodukce máme tisíce zájemců a je na něj pořadník několik měsíců dopředu. I když je pan Potter opravdu velká celebrita, stěží vám nějaký pár přenechá své místo. Nehledě na to, že před přenosem embryí byste museli oba dva užívat lektvary v průběhu jednoho měsíce a to je čas, který pan Potter nesní ztratit vzhledem k jeho diagnóze, která není nijak zvlášť příznivá. Potřebujeme jeho léčbu zahájit co nejdříve."
"A co vzorek zmrazit," navrhl Snape.
"Bohužel náš asistovaný přenos se dělá výlučně s čerstvých vzorků. Tím se zajišťuje lepší přijetí spermie," zavrtěl Bludnička hlavou.
"Ale to by znamenalo..." vytřeštil Harry oči a celý bledý se podíval a Snapea, který svou vlastní bílou barvou překonal i zeď za sebou.
"To jednoduše znamená, že to necháte na přírodě. Naštěstí je úplněk brzy a nemusíme tak čekat. Víte přeci, že výsledek je téměř vždy stoprocentní."
"To si představujete, že se budu s Potterem procházet při měsíčku?" vyštěkl Snape na Bludničku vztekle.
"Prosím?" nechápal Bludnička.
"Horacio, myslím, že bys měl vědět, že Harry a Severus nejsou pár," upozornil Bludničku Brumbál.
"Pro Merlina, to tedy rozhodně nejsme!" odfrkl si Snape naštvaně.
"Potom tedy nechápu..."
"Nesnažte se to pochopit. Stačí jen říct, že Brumbálovy intriky jsou věčné," poznamenal Snape jízlivě. Bludnička se tvářil překvapeně a jen čekal, co se z debaty vyvine.
"Ale no tak Severusi, sám od sebe jsi nakonec souhlasil," řekl Brumbál načež Snape udělal kyselý obličej.
"Profesore Snape, máte-li v úmyslu odstoupit od dohody, pochopím to," řekl Harry po chvíli.
"Ta vaše ctnost!" ušklíbl se Snape, " Nebelvírem duší i tělem, že?"
"Asi jako vy Zmijozelem," kontroval Harry a Snape pozvedl obočí.
"Nikdy sem neutíkal z boje, nejsem zbabělec."
"Tak to máme něco společného. Takže jdeme do toho?" zeptal se Harry.
"Domnívám se, že jsem vám už odpověděl. Neztrácejte čas a běžte si nechat vyšetřit váš vzorek," ušklíbl se Snape.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro