"Cože?!" začal se Harry hlasitě smát, jakoby mu Brumbál řekl ten nejlepší vtip za posledních pět let.

"Myslím to zcela vážně," zamračil se stařec.

"Bez urážky, nevzal jste si dneska nějak moc citronové zmrzliny?" řekl Harry trochu přidrzle.

"Harry! Jsem sice rád, že máš lepší náladu, ale bavit se na cizí účet, není nejlepší."

"Omlouvám se pane, ale Snapea si nějak nedovedu představit jako druhého rodiče pro své dítě. Už ho vidím jak se nechá v klidu a bez protestů oplodnit a bude nosit zrovna MÉHO potomka," vysvětloval Harry svůj postoj.

"Máš pravdu Harry, bude poněkud obtížnější jej přesvědčit, ale není to zcela nemožné," oponoval mu Brumbál.

"Leda byste ho něčím vydíral, " řekl Harry. 

"No řekněme, že i já mám své metody jak přimět i takového člověka jakým je Severus k určitým věcem," řekl Brumbál tajemně.

"Víte, že jsem rád, že stojíme na stejné straně? Nechtěl bych být váš nepřítel," řekl Harry.

"Severus přeci není nepřítel, nikdy nebyl."

"No jak pro koho, o to je to horší."

"Ale no tak, copak jsem zlý?" podivoval se Brumbál.

"Ne, přímo zlý ne. Možná to je na tom to nejhorší. Člověk by si měl dávat na vás pozor," podotkl Harry.

"Mám tedy Severuse zavolat?" zeptal se Brumbál.

"Vážně vás nikdo jiný nenapadá? Nějaký jiný kandidát? Někdo méně... protivný?" zkoušel Harry oponovat.

"Severus je ideální. Znáte se už léta, je svobodný, dobře zajištěný, mladý..."
vyjmenovával Brumbál než ho Harry přerušil.

"Mladý?" uchecht se, "mohl by být můj otec."

"Vskutku mohl, ale není. Zapomínáš na fakt, že kouzelníci se dožívají mnoho let?" podotkl Brumbál.

"No to je pravda," připustil Harry.

"Takže ho zavolám," řekl Brumbál rozhodně.

"Nevím jestli je to dobrý nápad. Nechápu, že s tím souhlasím. Jste hrozný manipulátor profesore. Každopádně, myslím že bude lepší když půjdu domů. Pohled na mě je to poslední, co by chtěl vidět po takovém návrhu."

"Asi máš pravdu. Jeho rozhodnutí musí časem dozrát. Napíšu ti, jak to dopadlo," souhlasil stařík a vyprovodil Harryho z pracovny. Poté poslal do sklepení Dobbyho se vzkazem pro Severuse, aby se u něj zastavil.

***

Bylo už večer když na dveře jeho pracovny Severus zaklepal.

"Pojď dál," vyzval jej stařec.

"Albusi," pozdravil Severus a téměř neznatelně přikývl.

"Posaď se, Severusi. Děkuji, že jsi přišel."

"Dřív to nešlo. Víte přeci, že koncem roku míváme na pilno," vysvětlil Severus příchod v pozdějších hodinách.

"Naprosto to chápu, ještě jsem nezapomněl jaké to je učit," usmál se shovívavě Brumbál.

"Co jste potřeboval?" zeptal se Severus tedy rovnou. Neměl rád okolky.

"Mám pro tebe jistý návrh," řekl Brumbál se zvláštním výrazem ve tváři. Severus chvíli mlčel. Promluvil až když se mu nepodařilo rozluštit, co na něj Brumbál chystá.

"Možná své zvědavosti budu litovat, ale zeptám se. Tedy o jaký návrh se jedná?"

"Je to velmi osobní, troufám si tvrdit, že mnohem více než jakýkoli návrh dříve."

"Více osobnější než když jste mne žádal, abych vás zabil?" pozvedl Severus obočí.

"O mnoho více. Ale tentokrát se to týká tvé osoby."

"O co se jedná?" zeptal se i když dopředu věděl, že se mu Brumbálova odpověď určitě nebude líbit.

"Jak jsi na tom se zdravím?" zeptal se Brumbál.

"Prosím?" nechápal Snape pointu.

"Je to prostá otázka, odpověz mi prosím."

" Ehm... domnívám se že dobře, ale nějak nechápu pravý význam..." nedokončil Severus.
Brumbál jej přerušil.

"Víš právě dnes za mnou byl Harry. Zjistil, že má rakovinu varlat," povzdychl si stařík. Severus notnou chvíli nic neříkal. Ani on nebyl takový parchant, aby dal najevo radost, i když Pottera neměl zrovna v oblibě.

"Ačkoli je mi pan Pottera líto, nechápu, jak s tím souvisí mé zdraví," pokrčil rameny Snape.

"Hned se k tomu dostanu. Harry se bude léčit, protože na to díky Merlin přišli včas."

"Léčitelství pravda mnoho pokročilo," poznamenal Snape.

"Ovšem stále tu zůstává otázka Harryho pokrevního dědice," poznamenal Brumbál.

"Pokud je mi známo, tak žádného nemá, nebo se snad pletu?"

"Nepleteš a tom je ten problém. Harry je dost citově vázán na děti svých přátel. Časem by chtěl svou rodinu," vysvětloval Brumbál.

"Domníval jsem se, že na své vlastní potomky rezignoval před časem, stejně jako já. Vhledem k orientaci jíž jsme si zvolili, je dost obtížné zakládat rodinu."

"Ale no tak Severusi. Víš moc dobře jako já, že je to stejně snadné jako u heterosexuálních párů. Možná dokonce jednodušší," usmál se Brumbál.

"Tělesně snad, ale psychicky... morálně..." mračil se Severus.

"Viděl jsem spoustu párů, kteří se do toho pustili," oponoval mu Brumbál.

"Samozřejmě i já jsem jich několik viděl. Ovšem pokud to vezmu z mého pohledu. Dítě je to poslední o co bych ve svém životě stál," odfkl si znechuceně Snape.

"Harry je jiný. Má velmi silné pouto k rodině. A možná právě proto, že neměl příznivé dětství, by sám chtěl, aby jeho děti nestrádali po jakékoli stránce."

"Potter není jediný kdo neměl příznivé dětství. Nechápu, kam tímto rozhovorem směřujete," zamračil se Snape.

"Protože Harry by už po léčbě nikdy neměl možnost mít děti, chtěl bych tě požádat o obrovskou laskavost," podíval se Brumbál na Severuse jedním ze svých pověstných pohledů. Chvíli se jen tak navzájem dívali do očí a poté se v těch Severusových zablýsklo pochopení.

"To nemůžete myslet vážně, potom co jsem vám právě teď objasnil svůj přístup k dětem," vykřikl Snape.

"Ano, myslím to zcela vážně," konstatoval Brumbál.

"NE!" řekl Snape důrazně a chystal se odejít.

"Severusi, prosím," požádal ho Brumbál stejným tónem jako tenkrát, když ho měl Severus na astronomické věži zabít. Donutil ho tím, aby se Snape u dveří zastavil. Severus se pomalu otočil a zadíval do pomněnkových očí, ve kterých se zaleskly slzy.

"To nejde," řekl potichu Snape.

"Vím, je to těžké."

"Nevíte, co žádáte," zavrtěl Snape hlavou.

"Samozřejmě že to vím..."

"Ne nevíte. Nikdy jsem nikomu nedovolil... Zkrátka já jsem vždy dominantní... nedovedu si představit, že by Potter..." vyplivl to jméno Severus s odporem.

"Nikdo po tobě nechce, abys zašel tak daleko. Můžete přeci zajít do IKELU," navrhl Brumbál.

"To nemění nic na faktu, že bych to byl já, kdo by si hrál na matku rodu, zatímco Potter by se vzpamatovával z léčby."

"Prosím Severusi, kvůli Lily," použil Brumbál jedinou zbraň, kterou proti Seveusovi měl.

"Albusi, to není fér mi ji stále připomínat!" zavrčel Snape.

"Já vím, ale aspoň vidíš, jak jsem zoufalý. Ani nevíš jak moc bych si přál pravnouče od vás obou," vzdychl stařec.

"Naše rodiny byly spřízněny před mnoha lety, dnes už to ani není pravda," zavrtěl Snape hlavou.

"Severusi, chtěl bych abys souhlasil," podíval se na něj Brumbál prosebně.

"Brumbále," řekl Snape varovně.

"Harry má jen čtrnáct dní na rozmyšlenou, prosím..."

"Raději už půjdu," řekl Snape.

" Přemýšlej o tom, Lily by jistě souhlasila," zkusil to naposledy stařec.

"Zajisté a James by skákal radostí metr vysoko, že?" ušklíbl se Snape a zabouchl za sebou dveře.

"Co jsem komu sakra udělal?" zavil Snape a vydal se do sklepení.