Uběhl téměř týden a ti dva se během nich ani jednou nesetkali. Harry byl stále trochu uražený, že mu Snape utekl z postele a černovlasý muž se prostě nedokázal podívat do očí muži, který jako první prohloubil jeho znalosti v oblasti sexu. Nevěděl, jak by měl jeho přítomnosti chovat. Zrovna on, Snape!

Co se to se mnou ksakru děje!

Nicméně blížil se den, kdy se oba dva měli sejít s profesorem Bludničkou. Každý ovšem z jiného důvodu, tudíž samostatně.

Jelikož mužské těhotenství u kouzelníků trvá jen 6 měsíců, mohl už Severus na sobě pozorovat jisté příznaky, již týden poté, co se s Harrym vyspal. První čeho si všiml, byla mnohem větší citlivost bradavek. Byly skoro až bolestivé na dotek. Nemohl snést ani dotek košile. Musel si je zalepit náplastí. K tomu se přidala malátnost a příšerná únava. Byl schopen prospat půl dne. Což u něj bylo velmi neobvyklé. Vždy mu stačilo jen pár hodin spánku. Jakmile však nyní odučil, byl tak vyčerpaný, že si šel okamžitě lehnout a spal až do rána. V den kdy se objevil i výtok z konečníku, měl Severus jasno. Je to jisté, je těhotný.

Netuším, jestli mám být šťastný. Co všechno mě čeká? Proč jsem s tímhle nesmyslem vůbec souhlasil? Pottere, proklínám tě a tebe, Albusi, taky.

Severus bouchnul pěstí do stolu a polykal hořké slzy.

Bezvadné ještě se ze mě stane sentimentální troska. Co jsem komu udělal? Pitomé hormony. A to se mám dnes zastavit v IKELU. Ani tam v podstatě nemusím. Je to evidentní. Ještě bych se tam mohl potkat s Potterem. To je to poslední, o co stojím! Sakra práce, který šotek mi nakukal, abych Brumbála poslouchal?

Sám sis to zavařil, sám si to taky sněz!

"No jo, tak já tam teda půjdu!" brblal Severus zatímco se chystal vyjít ze sklepení.

Dával dobrý pozor, aby cestou nepotkal jediného studenta. Neměl náladu na přidrzlé spratky, kteří by mu jen dokazovali, jak moc nesnáší děti a koho rozhodně nechtěl vidět, byl Brumbál. Ten to samozřejmě tušil a tak snad poprvé v životě nechal Severuse v jeho rozpoložení samotného a přemohl touhu si s ním pomluvit. Ovšem nutno dodat, že se tak stalo jen s velkým sebezapřením.

***

Harry tušil, že dnešní ráno nebude jednoduché, ale že až tolik, to neměl ponětí. Operace měla proběhnout sice až zítra, ale stejně nemohl v noci vůbec spát.

Tak zítra ze mě bude kastrát! Jako nějaký dobytek, co ho zbaví žláz. Proč je život tak nespravedlivý? Jak se potom všem budu cítit? Budu ještě vůbec chlap? Budu schopný uspokojit svého milence v posteli? Postaví se mi vůbec? A jak bude vypadat můj orgasmus? Přeci nebudu mít sperma, to jako bude nasucho? To bude fakt divný. Měl jsem se zeptat profesora, když jsem měl tu možnost.

Harryho mučilo tisíce otázek najednou, ovšem tou nejdůležitější se jeho mysl již odmítala zabývat. Poslední měsíc nedělal nic jiného a tak to vytěsnil z hlavy. Prostě se to povede! S těžkým srdcem se Harry připravoval na odchod z domu. Tašku do IKELU si zabalil už před týdnem, teď ji jen kouzlem zmenšil a strčil do kapsy od hábitu. Naposledy se rozhlédl po svém domově a vyrazil do pošmourného Londýnského rána.

Přemístil se před IKEL, vešel pomalu dovnitř a vyhledal dveře profesorovy kanceláře. Právě se chystal zaklepat, když v tom se dveře otevřely a v nich stál Severus, bledý jak stěna s výrazem ve tváři, který se dal popsat jen slovy NAPROSTÉ ZDĚŠENÍ!

***

"Severusi jsi v pořádku?" zeptal se Harry a tím Snapea vytrhl z letargie.

" POTTERE!!!" procedil Snape a chystal se Harryho zaškrtit, ovšem zachránil jej Bludnička.

"Á pan Potter, pojďte dál, musíme vám sdělit novinky!" usmíval se profesor na celé kolo, div z toho neměl křeč. Harry následoval Bludničku do kanceláře a Severus šel také.

"Musím vám sdělit, že jsem panu Snapeovi právě provedl nezbytná vyšetření." Severus se ušklíbl, byl to poněkud ponižující zážitek.

"A co jste zjistil?" bál se Harry skoro zeptat, když viděl jak se Snape tváří.

"Něco neuvěřitelného. Něco, co nemá v moderním léčitelství obdoby. Pan Snape je prvním nositelem dvojčat," vyhrkl Bludnička nadšeně.

"Cože?" vyskočil Harry na nohy a zadíval se na Snapea.

"Nedívejte se tak na mne ne Pottere! Nechtěl jsem ani jedno dítě a teď čekám rovnou dvě," vrčel Snape.

"Ale jak to, že je Severus jediný?" ptal se Harry.

"To je právě ta záhada. Každý kouzelník má v sobě jen jedno vajíčko, které je usazené v Douglasově prostoru a čeká na svou příležitost. Každý měsíc pokud má kouzelník sex, jeho tělo začne reagovat na hormony vylučující se při sexu a také na magické schopnosti měsíce. To vše způsobuje otevírání branky. To jistě víte. Ovšem u pana Snapea došlo k abnormální situaci. V jeho těle byla vajíčka dvě. Obě se vám, díky dobrým vlastnostem vaší esence, povedlo oplodnit. Gratuluji!" blahopřál Harrymu profesor.
Severus naštvaně zaskřípal zuby.

"Asi byste si chtěli promluvit, nechám vám tu chvíli o samotě. Musím si něco zařídit. Až se vrátím, promluvíme si o vaší situaci, pane Pottere," řekl profesor. Vzal několik pergamenů ze svého stolu a vytratil se z kanceláře.

***

"Ehm, nechceš se posadit?" zeptal se Harry opatrně. Severus totiž přecházel po místnosti sem a tam.

"Pottere, právě mi sdělili šokující novinu a vy chcete, abych se posadil? Nezbláznil jste s náhodou?" vybuchl Snape.

Harry ho nikdy předtím neviděl, že by přestal tak moc ovládat. Mladíka to dost zarazilo, podobně se choval i on, když nevěděl jak dál. Hlavně když byl mladší. Kopal na všechny strany kolem a svaloval vinu na ostatní.

Harry teď udělal jedinou věc, kterou považoval za správnou. Přistoupil k Severovi a i přes jeho protesty jej pevně k sobě přitiskl. Objímal ho tak dlouho, dokud v náručí nepovolil a nepoddal se tomu. Severusovi se chtělo bůhví proč brečet. Již dlouho ho nikdo takto jen tak neobjal.

Zatracené hormony!

Ale nehodlal připustit, že by se před Potterem ztrapnil. A tak ani jedna slza neopustila své místo.

"Jsi už klidný?" zeptal se po nějaké době Harry.

"Ehm... řekl bych, že ano," odpověděl Severus s námahou. Nikdy by nemyslel, že mluvit bude tak těžké.

"Tak si můžeme konečně promluvit," řekl Harry.

"Když myslíte," pokrčil Snape rameny.

"Vím, že jsi překvapený, stejně tak jsem na tom já. To mi věř. Ale když to tak vezmeš dvě jsou lepší než jedno. Aspoň nebude rozmazlené. Nebudeme se o něj tolik bát a je to v jednom těhotenství což je výhoda."
"Žádnou výhodu v tom nespatřuji," poznamenal Snape kysele.

"Ty pesimisto, samozřejmě že to má výhody, nemusíš to absolvovat podruhé,"

"Nechtěl jsem ani poprvé, mimoto Bludnička jasně řekl, že kouzelník může být těhotný jen jednou za život."

"Ach jistě... ale musíš pořád opakovat, že jsi to nechtěl? Proč jsi teda souhlasil? Už nevím, co bych ti na to měl říct," naštval se Harry.

"Vám se to mluví, vy nebudete mít tělo zdevastované!"

"Ne? A zapomněl jsi snad na důvod toho, proč to všechno vlastně dělám? Zítra jdu na operaci, a není jisté, jak dopadne. Třeba zůstanu na stole! A kdyby ne, čeká mě poté letkvaroterapie, to taky nebude žádná legrace. Jak myslíš, že mi je?" křičel Harry. Chvíli mezi nimi panovalo dost silné napětí.

Až po pár minutách Severus promluvil: "Podívejte, nebaví mě se věčně dohadovat. Půjdu domů, není mi nejlépe!"

"Dávej na sebe a děti pozor," neodpustil si Harry, když se trochu uklidnil.

"Ty spíš dávej pozor na to, aby ses vrátil. Nehodlám je vychovávat sám!" zavrčel Snape a odešel.

Kdyby byl Harry zapšklý jako Severus, nad svým osudem by se ani nedokázal pousmát, ale jelikož byl vždy veselé povahy, Severusova poznámka v něm vyvolala smích. Věděl, že to byl Snapeův drsný způsob jak mu dát najevo, že s ním cítí.

Harry se smál celkem nahlas a tím přivolal Bludničku, který seděl ve vedlejší kanceláři.

"Rád vidím, že máte dobrou náladu, pane Pottere. Psychika je velmi důležitá," řek profesor, když vešel do dveří.

"Myslím, že jsem v takové situaci, kdy mi už nic jiného nezbývá," odpověděl Harry.

"Pane Pottere, takže si probereme podrobnosti zítřejšího dne..." řekl Bludnička na úvod a posadil se vedle Harryho. Mladík kývl a poslouchal tak pozorně jako ještě nikdy v životě...

***

Snapeovo vzpomínkové intermezzo 1

Severus právě vcházel do Bludničkovy kanceláře, která zároveň byla ordinací. První co spatřil, byl gynekologický stůl. Zorničky se mu rozšířily překvapením.

Pro Merlina, to snad ne!

Bludnička sedící za psacím stolem, který jej pozoroval, zřejmě odtušil kde je problém.

"Pane Snape ujišťuji vás, že se nemusíte vůbec obávat. Vyšetření, která provedu, jsou naprosto standardní."
"A to mne má uklidnit?" pozvedl Snape obočí.

"Měl byste si na tu myšlenku zvyknout, zřejmě jste již těhotný, a proto při každé návštěvě budete muset tato vyšetření podstoupit," vysvětlil profesor.

"Prosím?" pozvedl Snape překvapeně obočí.

"To je opravdu standardní postup."

"Skvělé!" brblal Snape.

"Běžte si odložit tam za plentu," navedl Snapeovy kroky profesor. Severus mu velkým sebezapřením vyhověl. Připadal si dost divně, když vyšel jen v bílé košili, která sotva dosahovala k jeho pozadí a vpředu si jí nervózně stahoval.
"Pane Snape, pojďte k lehátku. Posaďte se na jeho okraj a pomalu se pokládejte. Paty položte do těch kovových opěrek," popisoval Bludnička. Severus nervózně udělal, co musel. Kolena však držel u sebe tak dlouho, dokud mu je Bludnička skoro násilím nerozevřel a nesedl si na stoličku. Profesor se pro sebe pousmál, už dlouho neměl tak stydlivého pacienta.

"Prosím uvolněte se, možná to bude poněkud nepříjemné, ale nemělo by to bolet," řekl Bludnička.

Na prsty si nanesl kouzelnou mast pro relaxaci a postupně se jal uvolňovat Severusův anální otvor. Což nebylo zrovna snadné, Severus zůstával napjatý. Bludnička musel několikrát přestat a znovu začít, než se to povedlo a poté co profesor zavedl i druhý prst, mohl druhou rukou prohmatávat Snapeovo břicho.

Severus prožíval hotová muka. Ne, že by vyšetření bolelo, ale jeho mysl odmítla připustit celou tuto absurdní situaci. Nejraději by Bludničkovi vrazil jednu pěstí mezi oči za to, co mu prováděl.

Jestli tohle bude vážně dělat pokaždé, tak padnou veškerá má obranná opatření.

Padla už s Potterem. Ušklíblo se jeho druhé já.

To jsem se ovšem domníval, že je to poprvé a naposled!

"Poprvé a naposled? Nenech se vysmát. Líbilo se ti to tak, že jsi po něm vyžadoval alespoň dvě pokračování.

"Grr!" zaskřípal Snape zuby. Z jeho představ ho najednou vyrušil profesorův překvapený hlas. Právě Severusovi provedl zobrazovací kouzlo.

"Co se děje?" zeptal se Snape.

"Stalo se něco neuvěřitelného. Za celou lékouzelnickou kariéru jsem se něčím podobným nesetkal." Bludničkovi oči zářily štěstím.

"O co jde?" zamračil se Snape.

"Asi byste si na to měl raději posadit, přeci jen to asi bude překvapení."

Severus sice nechápal, co tím chtěl Bludnička říct, ale celkem ochotně se šel obléknout. Poté se posadil ke stolu, kde seděl i profesor.

"Jak jsem říkal... ještě jsem nic podobného nezažil."

" K věci!" zabubnoval Severus prsty o opěradlo židle.

" Dobrá tedy. Jak bych vám to jen... Ach, jistě... U žen je běžné vícečetné těhotenství, avšak u kouzelníků to není možné. Tedy až doposud to možné nebylo. Nechápu, proč se to přihodilo zrovna vám, ale jste prvním nositelem dvojčat," řekl profesor a ukazoval mu obrázek, ze zobrazovacího kouzla. Byly na něm zřetelně vidět dvě bubliny a uvnitř každé cosi malého.

Severus chvíli zíral na profesora, načež nervózně vstal. Zamotala se mu hlava a byl by jistě upadl, kdyby ho Bludnička nechytil.

"Proto jsem chtěl, abyste seděl," brblal si pod vousy Bludnička a popleskával přitom Severuse po tváři.

Severus se po chvíli probral. Nějakou dobu mu trvalo, než si vzpomněl, co tu dělá a proč vlastně omdlel. Poté jen vytřeštěně zíral asi pět minut na obrázek. Najednou se beze slova zvedl a chystal se odejít. Do cesty mu však připletl muž, který to všechno způsobil.
Harry se právě chystal zaklepat na Bludničkovu kancelář.