Minerva McGonagallová zaprskala a vymrštila se z křesla. V tu chvíli nejvíce ze všeho připomínala vzteklou kočku, a to i když byla v lidské podobě. Ignorovala Albusovo volání i Severusův bezpochyby pobavený pohled a vklouzla do krbu. Musela pryč.

„Jak mi to mohl udělat?“ zasyčela, sotva se ocitla v bezpečí svých pokojů, a cítila, jak se jí ježí chloupky na krku. „Jak se mohl spojit s… S ním,“ vyplivla. Bez ohledu na to, co před pár dny řekla Albusovi, opravdu nevěřila, že by spolu Harry a Severus udržovali nějaký vztah. Byla přesvědčená, že šlo o něco pracovního. Ale Albus a jeho zvědavost si zasloužili potrestat. Ani ve snu by ji nenapadlo, že se ti dva spojili proti ní.

Rázným krokem přešla k sekretáři v rohu místnosti a otevřela dvířka. Věděla, že to tam někde je, ovšem od doby, kdy dostudovala Weasleyovic dvojčata, to nepotřebovala. Sevřela v ruce hrdlo staré zaprášené láhve a ušklíbla se. Za to, že si držela ve svých pokojích zásobu pálenky na uklidnění, mohli James Potter a Sirius Black. A teď ji donutil k jejímu vytáhnutí syn jednoho a kmotřenec druhého z nich.

Zhluboka se nadechla a svitek pergamenu ležící na pracovní ploše přeměnila na skleničku. Pít z láhve mě nedonutí, odfrkla si v duchu a zarazila se, když jí došlo, že ten pergamen byl vlastně žádostí o místo stážisty. Od Draca Malfoye. Odfrkla si. Nikdy nevěřila tomu, že by ten protekční spratek vážně mohl chtít pracovat. A už vůbec ne, že by mohl chtít učit děti. Byla rozhodnutá, že ho odmítne.

Napila se. Ale možná, že by to mohla ještě přehodnotit. Harryho by to určitě naštvalo, že Malfoy se vrací do Bradavic. A jestli spolu vážně Severus s Harrym mají tajný vztah, tak jim to Dracova přítomnost zcela jistě nepříjemně zkomplikuje, ušklíbla se, dopila skleničku a uklidila láhev na místo. Byla zásadová. Už kdysi se rozhodla, že ve vzteku si dá maximálně jednu sklenku, a držela se toho. Naštěstí. Jinak by z ní byl alkoholik dřív než Pobertové dokončili studium. Zadívala se z okna a vzpomínala na všechny ty věci, které ti čtyři tenkrát napáchali. Bylo to lepší než myslet na to, co se dozvěděla v ředitelně.

Zavrtěla hlavou, jak se jí ta docela čerstvá vzpomínka zase vrátila. Porada už končila, když Albus zatleskal rukama a zajiskřilo mu v očích. Za ty roky už měla vědět, že je to špatné znamení, a měla utéct, dokud to šlo.

Albus se spokojeně usmíval, když Severus s úšklebkem stručně popsal postup, jak se za pomoci vzpomínek poskytnutých Harrym Potterem po mnoha letech konečně dokázal zbavit ducha zavražděné studentky Uršuly Warrenové a koupelna v druhém patře tedy může konečně zase sloužit svému původnímu účelu.

Minerva věděla, že by měla být ráda. Že Uršula si po takové době zasloužila, aby konečně došla klidu. A že další dívčí záchody se rozhodně hodí. Ale ta sázka…

Zaskřípala zuby, když si na to vzpomněla. Severusův pohled, kterým ji na poradě sledoval, ji nenechal na pochybách, že hlavní důvod jeho snahy byla přesně ta sázka, kterou spolu před několika měsíci uzavřeli. Mračila se, když si tu scénu přehrávala, a snažila se najít cestu, jak se tomu, k čemu se tehdy zavázala, vyhnout.

Trhla sebou, když se za ní ozvalo lupnutí a tenký hlásek zapištěl: „Profesorko McGonagallová, profesorko, paní, pan profesor Snape vám posílá toto, profesorko, paní.“

Sledovala, jak to drobné stvoření odkládá velkou krabici na její stůl a nemohla zabránit děsivému podezření, které jí svíralo hruď. Jestli to posílá profesor Snape, tak to určitě nebude nic dobrého, pomyslela si ponuře a kývla na skřítka, že už může jít.

Přistoupila ke krabici a s hlubokým nádechem odklopila víko. Zatmělo se jí před očima a hůlka jí vklouzla do ruky. Zastavila se těsně před tím, než seslala pořádně silné Incendio na hábit v barvách Zmijozelu, ladící klobouk a vlajku. Možná bude lepší zabít Severuse, pomyslela si a vrhla pohled ke krbu. Ale pravděpodobně si zajistil komnaty silnými ochrannými kouzly. Je to bastard, ale není hloupý, uvědomila si a sklonila hůlku. Znovu se podívala do krabice a poklesla jí ramena. Nedá se nic dělat, povzdechla si odevzdaně, příští zápas holt absolvuji v zelené.