Útržky událostí #1
O pár minut později (Harry Potter a Vězeň z Azkabanu)
Harry radostně odešel a Severus tu zůstal s Brumbálem sám.
„Jak jste mohl?" obořil se Snape na Brumbála a bylo mu jedno, jak moc nezdvořile to zní.
„Severusi," začal klidně Brumbál a ignoroval Snapeův chladný tón. „Netušil jsem, že obraceč času nějak změní minulost."
„Jak nečekané," ušklíbnul se Snape. „Nemůžeme to ale takhle nechat!"
„A co chcete Severusi dělat? Zabít Jamese vlastnoručně?"
Snape se posadil a v očích mu sršela zlost.
„Proč zrovna on, proč ne Lily?" řekl po chvíli ticha a zlomil se mu hlas.
„Občas si Severusi nevybíráme."
❌❌❌
O den později (Harry Potter a Vězeň z Azkabanu)
Severus Snape seděl ve svém kabinetu. Vzpomínal. Nemohl přenést přes srdce, že mu Brumbál zatajil, že ten obraceč času mění budoucnost. Nebo že by to skutečně nevěděl? V Brumbálovi aby se Merlin vyznal! Kdybych to byl tušil, pomyslel si zkroušeně Snape, tak bych se snažil Lily ochránit a napomoci jí, aby také přežila. Severus Snape sice neměl Jamese Pottera v lásce a určitě mu nepřál smrt, ale kdyby si měl vybral mezi ním a Lily, volba by byla jasná.
❌❌❌
O šest měsíců později (Harry Potter a Vězeň z Azkabanu)
V dálce už pískal vlak. Po chvíli se nástupiště devět a tři čtvrtě otřáslo a express se přihnal, vyfukoval páru a páka prostředního kola zvolna a rytmicky klesala a stoupala. Nakonec vlak docela zastavil, otevřely se dveře a studenti vystupovali. James Potter si všiml svého syna, vystoupil mezi prvními.
„Harry, tady jsem!" zakřičel, aby ho Harry slyšel.
Harry svého otce okamžitě spatřil a rozeběhl se za ním.
„Ahoj, tati!"
„Harry, ty jsi ale vyrostl!" objal James Harryho a poplácal ho po zádech. „Pojď, půjdeme domů."
Harry šel vedle svého otce a připadal si nesmírně šťastný. Ani felix felicis by nedokázal nahradit ten pocit štěstí, který teď Harry prožíval.
❌❌❌
O dva roky později (Harry Potter a Fénixův řád)
Molly Weasleyová, Arthur Weasley, Remus Lupin, Sirius Black, James Potter a Nymfadora Tonksová seděli v jídelně domu hlavního štábu Fénixova řádu. Měli právě poradu. Ron, Hermiona, Harry, Ginny, Fred a George mezitím byli v pokoji nahoře. Hráli řachavého petra. V tom Harry uslyšel, jak kdosi vešel dovnitř do domu. Vykoukl dolů ze dveří pokoje a spatřil vysokou postavu v černém hábitu. Harry sešel dolů a poznal Severuse Snapea.
„Porada už začala?" zeptal se Snape bez pozdravu.
"Ano," odpověděl překvapeně Harry. Netušil, že je Snape členem řádu.
Severus vešel bez klepání dovnitř a posadil se na volné místo.
„Kdopak se to uráčil přijít?" zeptal se Sirius.
„Blacku, ty jsi jediný z nás, kdo je věčně zavřený v domě a nepracuje. Prozradím ti malé tajemství, já mám i jiné povinnosti a proto se občas stává, že nemohu přijít včas," odpověděl klidně Snape.
„Nejraději bych tu nebyl, moc dobře to víš."
„Snape?" vykulil oči James. „On je na naší straně?"
„Vždyť jsem ti to říkal," pověděl Sirius.
„Myslel jsem, že si děláš srandu."
„To už by stačilo," zamračil se Arthur Weasley. „Nejsme tu přeci kvůli tomu, abychom se hádali. Nesete nám Severusi nějaké nové informace?"
❌❌❌
O prázdninách stejného roku (Harry Potter a Fénixův řád)
Harry ležel v posteli ve svém pokoji. Měl ho zařízený podle svého názoru velmi útulně. Jeho pokoj měl žluté stěny, v rozích byly ovšem červené. Na stěně měl nakreslený znak Nebelvíru a nad postelí měl polici s knihami. Na zemi byl koberec, opět sladěný s barvami pokoje.
Bylo ráno a on se před chvílí probral. Byly právě prázdniny a on se před několila dny vrátil domů z Bradavic. Tyhle prázdniny rozhodně nebudou patřit k těm z lepších. To věděl Harry už na jejich začátku. On i jeho táta James sice truchlili nad úmrtím jejich přítele, Siriuse Blacka, ale i tak. Harryho při vzpomínce na Siriuse vždy bolestně píchlo u srdce. Věděl, že teď už neusne. Ustlal si tedy postel a vydal se dolu po schodech za svým otcem. Našel ho v obývacím pokoji. Seděl na pohovce a prohlížel si album s fotkami. Tiše si k němu přisednul a pozoroval fotografie. James ho zaregistroval a usmál se na něj.
❌❌❌
O rok později (Harry Potter a Princ dvojí krve)
Snape zvedl hůlku a namířil na Brumbála.
„Avada Kedavra!"
Ze špičky jeho hůlky vytryskl paprsek zeleného světla a narazil Brumbálovi přímo do středu hrudi. Kletba Brumbála vymeštila do vzduchu, pak se pomalu převrátil na záda a jako velká hadrová panenka přepadl přes cimbuří a zmizel. Poté se Snape spolu s ostatními Smrtijedy vydali pryč. Harry utíkal za nimi ven z hradu.
„Proč jste to udělal?" zařval na Snapea.
„Ten se otočil a pomalu k němu došel.
„Myslel jsem, že jste na naší straně!" pokračoval Harry.
„Ano, to jsem," řekl potichu Severus. „Brumbál byl ale nemocný, všiml jste si jeho ruky? Nezbývalo by mu stejně už mnoho času. Bohužel to bylo nutné, protože si musím získat důvěru Pána Zla."
Hned co to Severus dopověděl, nečekal na Harryho odpověď a vyběhl za ostatními Smrtijedy.
❌❌❌
O prázdninách stejného roku (Harry Potter a Princ dvojí krve)
Právě začaly prázdniny a Harry se vrátil z Bradavic zpět domů.
„Ten hajzl Snape! Nikdy jsem mu nevěřil!" vyjádřil se James zlostně, když mu Harry pověděl o tom, že Snape zabil Brumbála.
„Víš, tati, on ho musel zabít, aby si udržel přízeň Voldemorta a navíc měl Brumbál nemocnou ruku, takže umíral... tedy aspoň takhle mi to Snape řekl."
„A ty mu věříš?", podivil se James.
„Nevím. Ale ani nevím, proč by mi to říkal, kdyby to nebyla pravda. Bavil jsem se o tom i s Remusem a ten mu prý věří."
„Jenže já nejsem Remus. Nikdy jsem Snapea neměl rád a asi ho nikdy mít rád nebudu."
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro