„Zastav, nebo uvidíš, cos ještě neviděl, grázle!" zařvala Tonksová za prchající postavou. Alastor Moody zavrtěl hlavou. Jindy by neměl problém s tím, jak se Tonksová vyjadřuje, nebo nevyjadřuje, ale dnes se k nim na inspekci připojil šéf oddělení bystrozorů a Alastor matně tušil, že přijde kázání. Nemýlil se.

„Tonksová, co jsem vám říkal?" hulákal Brousek za Tonksovou, která právě naznala, že její výhrůžka nepadla na úrodnou půdu a začala podezřelého pronásledovat. „Standardní věta pro zadržení zní: ‚Jménem zákona stůjte!'"

Pokáraná neodpověděla, neboť potřebovala šetřit dechem. Místo toho ještě natáhla krok. V patách se jí držel Kingsley Pastorek. Tonksová postupně zkracovala mezeru mezi sebou a prchajícím. Náhle se jí do cesty připletla lavička, ona ji ale elegantně přeskočila a běžela dál, čímž nemálo překvapila nejen sebe, ale i svého parťáka Kingsleyho.

„Ty vole, to mě poser," vyrazil ze sebe uznale. „Já čekal, že si rozbije hubu!"

„Já taky," odfrkl si Brousek, kterému dalo dost práce udržet krok se skupinou, ale snažil se ze všech sil. Na pokárání Kingsleyho už se mu nedostávalo dechu. Přece si nezadá s mladými. Pošuka, který rozhodně nemohl běhat jako srnka, nechali dávno za sebou.

Tonksová zatím doběhla podezřelého a skokem, za který by se nemusel stydět ragbyový hráč, srazila prchajícího lumpa k zemi.

„S. P. V. P., Dungu," prohlásila, když ho s rukama za zády zvedla ze země a prohlédla si konečně důkladně jeho tvář. „Seš pěkně v prdeli," přeložila mu svou zkratku, když si všimla, že na ni nechápavě valí oči.

„Tonksová!" zařval Brousek, lapaje po dechu. „Tohle si spolu ještě vyřídíme. Teď s Pastorkem odvedete pana Fletchera do cely, aby si tam mohl promyslet, co nám poví o akromantulích vejcích, která chtěl dnes prodávat. Pak se budete hlásit u mě v kanceláři, oba!"

***

Alastor seděl u Brouska v kanceláři a čekal, až ti dva výtečníci, kteří si při dnešním zásahu nedávali pozor na pusy, a vysloužili si tak audienci u vedoucího oddělení, ráčí napochodovat dovnitř. Brousek seděl za stolem a vypisoval hlášení. Ozvalo se zaklepání.

„Tak jsme tu, náčelníku," zasalutovala hravě Tonksová s úšklebkem.

„Tonksová, vy si snad myslíte, že jsme tu pro vaše obveselení?" houkl Brousek. „Tohle je vaše a Pastorkovo disciplinární řízení, aby bylo jasné," dodal a podal jim sepsaný protokol. S rozpačitým úsměvem ho převzali, a začetli se do něj.

ZÁZNAM O INTERNÍM KÁRNÉM ŘÍZENÍ

Věc: Disciplinární jednání

Prohřešek: Neprofesionální jednání, porušení platných norem, nedodržení služebního postupu

Pokáraní: Tonksová Nymphadora, Pastorek Kingsley.

...

„Kolikrát vám mám říkat, že to jméno prostě nesnáším. Jsem jenom Tonksová," brblala mladá žena.

„Mně je úplně jedno, co snášíte, nebo nesnášíte, prostě se tak jmenujete," odsekl Brousek.

„Ale ne dobrovolně," bránila se Tonksová.

„Mlčte!" zavrčel Brousek. Tonksová obrátila svou pozornost zpět k hlášení, kde byl podrobný popis celé události. Dočetla ho a zavrtěla hlavou.

„Já furt nechápu, co jsem to podle vás teda vlastně provedla? A co provedl Kingsley? Co si mám představit pod pojmem nedodržení standardního postupu a norem, nebo jak to tam, sakra, je?"

„Tak například, odkdy pachatele nebo podezřelého pronásledujeme, místo abychom ho znehybnili třeba kletbou úplného spoutání?" zeptal se Brousek.

„Těžko říct takhle z hlavy, já na ten dějepis nikdy moc nebyl," zabručel Kingsley. Brousek začínal ztrácet trpělivost.

„Jo, navíc, vy si myslíte, že při tom, jak moje máma vaří, mám svoji postavu zadarmo?" dodala Tonksová. Brousek to i tentokrát přešel.

„Co to tam máme dál?" dloubla Tonksová do Kingsleyho.

„Neprofesionální chování... a to je co?" ptal se Kingsley, který se, stejně jako jeho mladší kolegyně, skvěle bavil, navzdory vážnosti situace.

„Vulgární mluva..." začal Brousek.

„Co je na prdeli vulgárního? Však ji všichni máme," odpověděla Tonksová a Pošuk vyprskl smíchy.

„To by stačilo," řekl Brousek. Kdyby jeho pohled dokázal probodávat, byl by z mladé bystrozorky cedník. „Příště už vás zkrátka nechci slyšet používat taková slova před pachateli. Je to jasné?"

„Jasné," opáčili oba mladí bystrozoři unisono s rádoby nevinnými úsměvy.

„Příště nás neuslyšíš, vole," sykla Tonksová směrem ke kolegovi. Ten jenom přikývl.

„Dejte ten protokol sem," houkl Brousek, vyškubl ho Tonksové z ruky a do kolonky „prohřešek" doplnil ještě „porušení subordinace".

„Teď to podepište. Oba máte výtku. A zmizte, ihned! Oba!" řekl Brousek.

„A co já?" zeptal se Pošuk.

„Oba tři," houkl vedoucí již na pokraji sil. Původně chtěl Moodyho taky zpražit za to, jak nechává mladé adepty růst, jako dřevo v lese, ale nějak ho přešel elán. To má za to, že se dnes vrátil do terénu. Chtěl si teď vzít lektvar na bolení hlavy a jít domů spát. Všichni tři bystrozoři tedy spěšně odešli.

„Pošuku, co to má znamenat?" zeptala se Tonksová. „Nevíte, proč starej tak řádí?"

„Já vám dám starej!" zabručel Moody, ale koutky mu cukaly. Taky netušil, co to do Brouska vjelo, že se najednou choval jako pako.

„Asi mu ta U. S. A. leze na mozek," odfrkl si Kingsley.

„Jaká USA?" vyjevila se Tonksová.

„Úplná sexuální abstinence," přeložil to Kingsley.

„Proč to neřekneš normálně po našem, že si nevrzne," durdila se Tonksová.

Pošuk zavrtěl hlavou. Když dal Tonksovou do dvojice s Pastorkem, doufal, že Kingsley by mohl tu dračici trochu zkultivovat, ale zdálo se, že efekt je spíše opačný. Místo toho, aby jí šel pozitivním příkladem, pod jejím vlivem zvlčel. Někdy holt člověku jeho plány nevyjdou.

A/N Ve světě zkratek jsme se pro vás s Bellou při tvorbě kapitoly pohybovaly společně.