Život se změní v prach
Dřív, než ho stihneš pochopit
Schvátí tě bolest a strach
A chuť naději potopit

Indície jak život žít
Schovány po cestě jsou
Najdeš je když budeš chtít
Příroda napoví, kde jsou

Tak pozoruješ kůzlátka
Jak učí se rohy trknout
A vedle malá hříbátka
Krásná když zkouší mrknout

Tak všechno píšeš na papír
A hledáš stále dál a dál
Nad hlavou krouží netopýr
A v křoví ježek spal

A v honbě za indíciemi
Už dochází ti inkoust
A lidé kolem krčí rameny
Těší se na večeři lahodných soust

A ty dál honíš se za nimi
I když jsou vlastně bezvýznamné
Neboť jen ty. Ty jediný
Vidíš víc než věci klamné

Nehoň se za představami
Co řeknou ti jak život žít
Život dělí mnohé brány
A ty sám k nim vyrob klíč

A každý má tu bránu jinou
Za každou štěstí nečeká
Marníš vteřinu za vteřinou
Před tebou štreka daleká

Poslední brána je však stejná
Poslední vede všechny pryč
Lidí k ní míří velká hejna
K poslední bráně není klíč

Poslední brána odemčená
Pro všechny vždy tu je
To ale vážně neznamená
Že kdo k ní jde jen lituje

Poslední brána moji milí
Ta vede přímo ke smrti
Smrtí vás všechny obohatí
A vaše sny vám rozdrtí