Hermiona seděla na pohovce v tričku a pyžamových kalhotách. Dívala se televizi, přece jen vyrůstala v mudlovské rodině a měla své určité zvyky. Popíjela víno a snažila se neplakat. Bylo jí mizerně. Harry a Ginny ji sice zvali k sobě, ale ona odmítla. A teď trávila svátky sama, uprostřed tichého bytu a popíjela. Ani neměla žádné cukroví. Ráda by všechno zvládala, ale některé dny prostě měla pocit, že nic nedokáže. Svátky, narozeniny a jiné významné dny byly prostě kritické. Nejraději by se schoulila do klubíčka nebo do náručí nějakého člověka. Potřebovala útěchu, ale musela se spokojit pouze s vínem. Najednou oheň v jejím krbu mocně zaplál. Z krbu vyletěl lísteček a doletěl až k ní. Věděla, že jde o někoho z ministerstva, protože její přátelé používali výhradně sovy. Vzala list, rozevřela ho a začetla se do velice úhledného písma.

Hermiono,
vzpomněl jsem si, že jsme si nepopřáli hezké svátky. Tak to teď trochu opožděně napravuju.
Užij si Vánoce, odpočiň si ode mě a naber nové síly.
Draco

Hermiona chvíli uvažovala, že odepíše pouze poděkování a popřání pěkných svátků, nakonec se ale pustila do úplně jiného psaní. Byla příliš nešťastná, aby cokoliv předstírala.

Milý Draco,
děkuju Ti za Tvé přání.
Bohůmžel nemám s kým slavit, takže vlastně Vánoce nemám.
Nepodařilo se mi rodičům vrátit vzpomínky, takže nevědí, že mají nějakou dceru, která by s nimi ráda byla na Vánoce.
Není to zas tak špatné, mám u sebe víno a sleduji mudlovské filmy.
Užij si svátky i za mě! Měj se hezky.
Hermiona

Myslela si, že už neodepíše. Určitě ho tím vyděsila, protože si stěžovala na své osobní problémy, přitom byli pouze kolegy a ona by neměla překračovat hranice. Na druhou stranu - včera se museli políbit, takže už určitá mez překročena byla, obhajovala sama sebe. Do pěti minut vylétl z krbu další vzkaz.

Milá Hermiono,
mrzí mě, že nemůžeš být s rodiči. Nedokážu si to ani představit a věř, že ti tvou situaci vůbec nezávidím.
Já jsem s matkou, s otcem se nevídám. Takže taky netrávím Vánoce nijak tradičně. Matka je totiž melancholická a uzavřená, během večera jsme spolu promluvili jen krátce.
Vím, že to nemůžu porovnávat s tvým neštěstím. Jen jsem tím chtěl napsat, že kdybys potřebovala si s někým povídat (byť jen písemně), mám spoustu času - vlastně celou noc.
Draco

Jeho citlivý přístup Hermionu mile překvapil. Ráda by jeho nabídky využila, ale nemohla pokoušet štěstí. Možná chtěl být jen přátelský, ale ve skutečnosti by ho otravovala?

To je od Tebe milá nabídka, děkuju.
Uvidím. Možná se mi podaří brzy usnout a zaspat to. Kdyby ne, budu vědět, na koho se obrátit.
H.

Nechala víno vínem, televizi televizí a šla si lehnout. Zachumlala se do peřiny, k tváři si položila Dracovo sako a zavřela oči. Snažila se usnout, soustředila se na uklidňující vůni saka a nechala myšlenky plynout. Zklidnila dech, aby tím navodila pocit pokoje a únavy. Jenže spánek nepřicházel. Přetočila se na bok, pak na druhý, pak na záda. Zahleděla se do stropu. Zavrčela nelibostí, vyhrabala se z postele, přehodila přes sebe župan a zamířila do obývacího pokoje. Sama sebe se ptala, jestli Dracovi napsat. A sama sobě to vymlouvala. Jenže...

Draco,
omlouvám se, vážně jsem nezamýšlela Ti ještě psát. Jenže nemůžu usnout a je mi ze všeho smutno. Kdybys mě mohl nějak zpříjemnit večer, byla bych Ti skutečně velice vděčná.
Ale pokud již spíš, tak spi dál. Nechci Tě nijak rušit.
H.

Poslala lísteček a netrpělivě vyčkávala, jestli jí Draco odpoví. Bála se, že ji v tom nechá samotnou, ale chápala by ho. Díkybohu se to nestalo. On totiž odpověděl.

Jak bych tě mohl zabavit? Co by ti pomohlo? Je něco, co by ti zlepšilo náladu?

Hermiona se zamyslela, nevěděla, co by jí pomohlo. Chtěla pouze na chvíli zapomenout na to, jak osaměle se cítí.

Stačí, když mi napíšeš cokoliv. Třeba i jakou knihu máš rozečtenou. Nebo jaká příchuť zmrzliny je Tvá neoblíbenější. Na tématu nezáleží. Ráda si s Tebou budu psát o čemkoliv.

Odpověď přišla později než ty předchozí. Draco si totiž dal opravdu záležet.

Nemám teď žádnou knihu rozečtenou. Doufám, že se do čtení znovu pustím po Novém roce, teď na to nemám čas ani náladu. Věř mi, jinak jsem milovník knih, jen mi práce bere čas. Ale určitě se napravím a vrátím se ke svým čtenářským zvykům.
Ohledně zmrzliny je to trochu složitější. Nemám jednu nejoblíbenější příchuť, spíš mívám různá období - někdy jsem posedlý vanilkou, jindy ovocnými příchutěmi...
Měla jsi v dětství nějaké přání, které se ti nikdy nesplnilo? Myslím vánoční přání. Nějaký dárek, který jsi doufala, že dostaneš, ale nikdy jsi o něm rodičům neřekla?

Hermiona si nalila sklenku vína, aby se jí lépe vzpomínalo.

Přála jsem si princeznovské šaty a korunku. Ale už tehdy jsem bývala knihomolka, o které každý předpokládal, že pohrdá hezkými věcmi a vzhledem. Nechtěla jsem si kazit reputaci. Nikomu jsem nikdy nepřiznala, jak moc bych chtěla být krásná. Aspoň že mi madam Pomfreyová zmenšila zuby. Za to bych Ti měla mimochodem poděkovat, nebýt Tebe, neměla bych teď tak krásné přední zoubky.

Draco odpověděl vzápětí.

Merline, na to jsem úplně zapomněl. I když to bylo k něčemu dobré, stejně se ti za ten incident omlouvám.

Hermiona odepsala, že to nevadí, zeptala se, jak Draco plánuje strávit zítřejší den... A takhle si psali až do brzkých ranních hodin, dokud oba neuznali, že je na čase jít spát. Poslední lísteček, který Hermiona napsala na sobě nesl slova díků:

Moc Ti děkuju, Draco. Díky Tobě jsem se nemusela utápět ve smutku. Jsem Tvým dlužníkem.
Dobrou noc... Tedy... Dobré ráno.
H.