Blaise s otevřenými ústy hleděl na oba mladé muže. „Co to meleš, Pottere? Jak jako těhotná?"

„No, zřejmě, pokud jsi neplodný, hledala jinou alternativu a vybrala si Draca," odpověděl dutě, jak mu docházely souvislosti rychleji, než je byl Blaise ochotný akceptovat.

„Já ale nejsem neplodný," zavrčel a sevřenou pěstí bouchl do stolu. „Není moje chyba, že se Pansy nepodařilo otěhotnět. Byl jsem u několika lékouzelníků, dokonce i u mudlů! Nedokážete si představit, jak ponižující to bylo." Zavrtěl hlavou a smutně si povzdechl. „Všude tvrdili, jak je všechno v pořádku, jen je potřeba čas..."

„V tom případě bych zvážil možnost, že by tvá žena užívala antikoncepční lektvar, aniž by tě o tom informovala," nadhodil Harry jemně a zvedl se, aby uvařil kávu. Nejraději by sáhl po nějakém alkoholu, ale po předchozí noci se neodvažoval.

„Ale proč by to dělala? Vždyť dítě chtěla," namítl téměř prosebně.

„Protože ho nechtěla s tebou," zamumlal Draco se sklopenýma očima, očekávaje výbuch zlosti od bývalého spolužáka. „Prý nám naši rodiče domluvili svatbu ještě na škole, ale sešlo z toho, když jsem oznámil, že jsem gay." Periferním pohledem zahlédl, jak se Harry prudce otočil. „Nevěděl jsem to. A z Pansy ráno vypadlo, že se s tebou chce rozvést a..." Zdvihl pohled, zadíval se do čokoládových očí, které zrcadlily krutou bolest. „Nechtěj po mně, abych ti sděloval podrobnosti, už takhle je mi mizerně z toho, že se to všechno posralo kvůli mně a že jste z toho oba nešťastní."

„Proč ale čekala takovou dlouhou dobu? Pokud celou dobu chtěla tebe, proč to nedala najevo hned? Na co se celých pět let přetvařovala?" ptal se Harry tak klidně, až překvapil sám sebe. Draco pokrčil rameny, na to neměl odpověď. „Co teď?" pokračoval v ptaní a posunul hrnečky s kofeinovým nápojem před oba muže. „Už to vědí vaši?"

„Jo, jdu právě od nich," hlesl Draco a vděčně obemkl prsty horký šálek.

„Hádám, že Lucius teď musí vrnět blahem," prohlásil naštvaně a znovu se posadil s rukama překříženýma na hrudi. „Splnilo se mu přání, které by se se mnou nepodařilo. Bude mít pokračovatele rodu, malého Malfoye. A Potter se bude klidit z cesty," dodal hořce a měl chuť mlátit hlavou o stůl.

„Může jít na potrat," navrhl Blaise, který v hlavě stále odmítal přijmout fakt, že celých pět let miloval ženu, která jeho lásku neopětovala. Nechtěl se rozvádět, proto vymýšlel možnosti, kterak by vztah udržel.

„Nepřipadá v úvahu," nesouhlasil Draco. „To otec nikdy nedovolí."

„Tvůj otec mi může políbit prdel. Nic mu do toho není," odsekl Blaise výhružně.

„Obávám se, že díky jeho penězům a vlivu se tě na to ptát nebude," poznamenal věcně. „Jeho první myšlenka byla, že se s Pansy rozvedeš a vezmu si ji já."

Harryho při těch slovech píchlo u srdce. To se nesmělo stát, Merlin chraň! Musel existovat způsob, jak to udělat, aby mohli zůstat spolu. Přece ten vztah plný vzájemné lásky nemůže skončit jen z vůle jedné svině a Luciuse! Ale Draco měl pravdu. Jít proti vlivu jména a penězům bylo jako klouzat po skleněné hoře. Jeden krok vpřed a dva vzad. Měl chuť se sbalit do klubíčka někam zalézt, kde by prostě umřel a nemusel nic řešit. Chtěl se vrátit zpět v čase a všechno napravit. To by bylo řešení, avšak obraceče času do takové minulosti nesahaly.

„Takže...?" hlesl s rukama zaťatýma do dlaní.

„Matka mu to rozmluvila. Protože lektvar touhy je zakázaný a hrozí za něj Azkaban, hodlá si s Pansy promluvit a nabídnout jí dvě možnosti," vydechl a zapíchl se svýma očima do smaragdové zeleně, v nichž se odrážela jeho vlastní bolest. Tak moc se mu chtěl stulit do náruče, omlouvat se a užívat si jeho doteky, až cítil, jak se mu žaludek svírá v železné pěsti.

„Jaké možnosti?" zašeptal Blaise s hlavou ve dlaních.

„Jedna možnost je ta, že to dítě po porodu dobrovolně odevzdá a vše zůstane mezi námi." Musel se zhluboka nadechnout. „Druhá možnost je Azkaban. Tak jako tak, dítě půjde ke mně a... k Harrymu, pokud o to... o mě... bude stát."

„Nemůžete jí přece jen tak to dítě sebrat," vydechl Blaise zděšeně.

„A myslíš si, že by v Azkabanu byla schopna to dítě vůbec odnosit a porodit? Nezlob se na mě, Blaise, ale tím, co udělala, porušila zákon. To bych byl asi ještě schopný přejít, koneckonců za dob Pána zla jsme to udělali skoro všichni," ozval se ostře. „Kdyby tím ublížila jenom mně, tak bych to asi taky nechal být, protože to byla dlouhé roky moje kamarádka. Ale tady se nejedná jen o mě. Ona to plánovala, Blaise. Ublížila nám všem, zneužila nás všechny. A to jí prostě nemůže projít jen proto, že jsi zaslepený láskou, kterou ona k tobě necítí."

„A tobě se to neuvěřitelně hodí, co?" vypálil Blaise, nemaje daleko k tomu, aby se zhroutil. V očích se mu leskly slzy, jak mu postupně docházelo, že byl celou dobu jen jakousi loutkou v rukou ctižádostivé ženy.

„To přece -" bránil se Draco, ale Harry ho ostře přerušil.

„Draco, stačilo. Počkej tu na mě, prosím. Blaise, ty pojď se mnou." Obešel stůl, vzal ho kolem ramen a odvedl do své ložnice, kde do něj dostal uklidňující lektvar a Bezesný spánek, než ho přikryl a spícího opustil. Do kuchyně se vracel s podivně rosolovitýma nohama. Chtěl se posadit zpět na místo, ale už mezi dveřmi se ocitl tváří v tvář bývalému milenci, který vyskočil, jakmile slyšel, jak se vrací.

„Věříš mi?" zeptal se tiše. Zpocené dlaně zastrčil do kapes, nahmatal prstýnek a namáhavě polkl.

„Já nevím, Draco..." odpověděl stejně tichým hlasem. „Teda, asi jo, věřím, protože je to tak absurdní, že to dává smysl. Ale nevím, co s tím mám dělat."

Přistoupil k němu blíž, v očích naléhavou prosbu. Vytáhl ruku z kapsy, sevřel jeho dlaň. „Myslíš, že mi dokážeš odpustit? Vím, že jsem to strašně posral."

Harry zíral na ty spojené dlaně a povzdechl si. Přitáhl si tu hromádku neštěstí do objetí a rozostřeným pohledem sledoval neutrální bod na stěně. „Obvinil jsi mě z nevěry, vyhodil jsi mě."

„Strašně mě to mrzí," vzlykl do jeho ramene.

„Díky tomu se ti podařilo podělat jedno manželství, opíchat ženskou a ještě jí udělat dítě," pokračoval nesmlouvavě, aniž by si snad všiml, že na to Draco reagoval.

„Takhle, když to řekneš všechno najednou, to zní ještě hůř," hlesl zničeně.

„Ale je mi jasné, že jsi z toho nejvíc v háji ty sám, Draco." Odtáhl se, vzal mu tváře do dlaní a palci otřel uslzené tváře. „Strašně se na tebe zlobím, protože jsi mi nedal šanci, abych dokázal svou nevinu. Problémy máme řešit společně, ne v afektu a každý sám, pamatuješ?"

„Jsem idiot," fňukl a zaťal mu nehty do ramenou. „Je mi to strašně líto."

„Potřebuju čas, abych se srovnal s tím, že budeme mít dítě," prohlásil zamyšleně. „A budeš to žehlit ještě několik měsíců. Tak s tím počítej."

„Cokoliv budeš chtít -" začal Draco, ale Harry ho prstem na rtech umlčel.

„Neslibuj nemožné, zlato. A radši mi dej konečně pořádnou pusu."

Splnil mu žádost, aniž by ještě promluvil.