Už je to dlouho..
Tak dlouho..
Kdy naposledy jsem viděla sluneční světlo?
Kdy naposledy jsem byla šťastná?
Vše je to tak dávno...od té doby co jsem uvězněná v zrcadle se všechno změnilo...já se změnila..
Heh..asi se ptáte jak jsem se sakra mohla stát vězněm zrcadla co?
Můžu vám o tom vyprávět...
Tak dobře pohodlně se posaďte a můžeme začít...

Jmenuji se Amélie Gordonová a tohle je můj příběh..příběh toho jak se jednoho dne změnil celý můj život..
----------------------------------------------------------
Jednou mi domů můj snoubenec Jack přinesl krásné velké zdobené zrcadlo
Byla jsem z něj nadšená vždycky jsem takové chtěla mít ve svém domě
Dali sme ho do ložnice pamatuji si,že jsem z něj nemohla spustit oči jediné co mi přišlo zvláštní je to,že od doby co je zrcadlo v ložnici je v ložnici strašná zima,ale dá se to vydržet

Asi po týdnu?
Ne..ne to ne....i po měsíci mě to zrcadlo fascinuje přijde mi něčím zvláštní, ale nevím čím..

Jednu noc jsem měla špatné spaní stále jsem se probouzela a pak na mě svítil měsíc
Svit se odrážel od zrcadla a svítil mi do očí tak jsem se rozhodla zrcadlo přesunout,ale pak se něco stalo najednou jsem měla nutkání se dotknout zrcadla
Položila jsem dlaň na to a najednou mě to začalo vtahovat dovnitř křičela jsem o pomoc,ale nikdo nepřišel jsem doma sama...
Jack byl zrovna pryč neřekl kam jde prostě zmizel....
Takže to moje křičení o pomoc nemělo smysl....

Pochvíli jsem stratila vědomí..
Když jsem se probrala...byla jsem na zvláštním místě, ale jediné co jsem poznala bylo to zrcadlo a na druhé straně byla ložnice
Vyděsila jsem se a začala mlátit do toho zrcadla v domění,že se dostanu ven,ale nic se nestalo zrcadlo drží stále pohromadě
I po hodině snažení...jsem se nedostala ven...tečou mi slzy a to hodně přála bych si aby tu byl Jack semnou...ale není tu jsem tu sama..

Za tak dva dny se Jack vrátil když přišel do ložnice byla jsem šťastná a tečou mi slzy radosti a zase bouchám do zrcadla v domění,že mi pomůže, ale to co jsem viděla mě zaskočilo..
Nepřišel sám..přišel s nějakou holkou..je zvláštní, že je slyším..
Začali se tam líbat...Jack jí začal vyznávat lásku.
Odstoupila jsem od zrcadla nemohla jsem uvěřit tomu,že tohle je pravda, že tohle je skutečné vždyť on miluje mě sme spolu zasnoubení..... ale když je tak vidím uvědomím si,že to všechno to byla jen nějaká hra a já byla jeho loutka vždycky jsem byla
To se teď znění..
Hodně jsem ten večer brečela on mi zlomil srdce..

Takhle to šlo den za dnem měsíc co měsíc.. Jack neměl jen jednu holku měl rovnou čtyři a se všema se schází tu spí s nima v mojí posteli chlubí se tím, že mu tohle všechno patří, že to zdědil a tak...
To vše je lež dům je můj to já ho zdědila vše co tu je a on to moc dobře ví,ale stále si to přivlastňuje...

Po roce tedy myslím, že je to tak dlouho jsem se v tom zrcadle zabydlela zjistila jsem,že když na něco myslím na nějakou věc tak se to tu zhmotní takže tu mám přesnou kopii mého domu a okolí jediné co si nemohu zhmotnit jsou lidi a zvířata..
Jsem tu stále sama..

Jednou jsem z postele koukala do zrcadla a byl tam Jack a nějaká z jeho holek..on si před ní klek..já už vím co to znamená..
Přistoupila jsem k zrcadlu tohle byla poslední kapka.. dotkla jsem se zrcadla a upadla jsem do bezvědomí..tady aspoň jsem si to myslela..
Když jsem otevřela oči zjistila jsem,že jsem se objevila před zrcadlem a koukám na ty dvy..
A jaksi nemám hmotné tělo jsem duch,ale to mi je jedno..
První mě viděla ona a vyjekla pak se na mě koukl i Jack a řekl..
"A-Amélie!!?
Co tu děláš?!
Máš být v zrcadle!!"

Je vyděšený což je hodně vidět
A mě to těší

"Ty si to udělal schválně to kvůli tobě tam tvrdnu!!
Ještě k tomu mě podvádíš s nějakýma holkama a hodláš se znovu zasnoubit!"

Celý zbledl a přistoupil ke mě
"Ty si už jenom duch nic nezmůžeš!
Vše patří mě!
Zmiz!"

Usmála jsem se a ještě jsem se k němu přiblížila
"Si k smíchu víš to?
A teď ti dám nabítku buď odejdeš a už nikdy se nevrátíš nebo tě zabiju"
Už je mi jedno co říkám nebo co se mu stane on mi zničil život úmyslně mě tam uvěznil

"Nikam nejdu nevzdám se tohoto domu!"
Ta jeho holka se celá klepe ani se jí nedivím a asi má i více rozumu než on

"Naposledy,opust tento dům!"
v ruce se mi objeví nůž a když to zmeřčí tak se radši dá na útěk a ta holka za ním
Nechápu proč jsem se s ním zasnoubila sundala jsem si prsten z prstu a nechala jsem ho zmizet

Jelikož tu nemám co dělat vrátila jsem se do zrcadla a jsem ráda, že jsem ho vyhnala sice mi zničil život,ale nechci nikoho zabít
Na zrcadle se objeví malá prasklina pozbytek večera mi moc dobře nebylo

Po pár letech života v zrcadle s tím, že občas vyženu někoho z domu jinak mimo zrcadlo nejsem
Občas mi zrcadlo někde praskne,ale není to nic hrozného
Je mi hodně smutno no komu by nebylo, že?
Už se tu i trápím sama párkrát jsem zkoušela ukončit svůj 'život',ale k mojí smůle to nejde vždy se mi rány rychle zahojí nebo usnu a druhý den jsem v pořádku,takže jsem to vzdala a nějak přežívám ze dne na den

Jednou byl to pro mě už obyčejný den někdo přišel do domu původně jsem dotyčnou osobu chtěla vyhnat pryč,ale necítím z něj to co z ostatních tak mu dám čas z ostatcích zrcadel jsem zjistila, že je to můž asi mém věku a není sám někoho má sebou, ale malou osobu řekla bych má zabalenou v dekách a přitisklou k sobě

Po chvíli se dostal až do ložnice kde se zabarikádoval a pak zapálil oheň v krbu
Sedl si k němu někoho drží a teď už vidím, že drží malou holčičku a podle toho co vidím je zraněná a v bezvědomí i on je zraněný

Je mi jich líto a přemýšlím jak bych mohla pomoct
Tak jdu k zrcadlu a vystoupím z něj jako duch
Kouknu na ně a řeknu
"Co se vám stalo?"

První reakce byla taková, že si tu holčičku přitiskl k sobě a koukl na mě vystrašeně
"Kdo jsi?!"

"Jsem majtelka tohoto domu, jenže
jsem byla uvězněna do zrcadla
A chtěla bych vám pomoct"

Koukl na mě překvapeně a trochu se uklidnil
"Proč bych ti měl věřit?"

Zapřemýšlím a pak řeknu
"Je na tobě zda mi budeš nebo nebudeš věřit, ale chci jen pomoct tobě a té holčičce"
Přiblížila jsem se k nim
"Ale je tu jen jeden háček.."

Zastavím se před nima,podíval se na mě a řekl
"Co je to za háček?"

Povzdychnu si a řeknu
"Museli by ste semnou do zrcadla..
Ale jakmile tam vkročíte tak už se odtamtud nemůžete vrátit.. ale dokázala bych vás vyléčit"

Sklopil pohled a podíval se na holčičku, řekl
"Udělám pro ní vše
Pro svou dceru udělám cokoliv
Jdem s tebou"

Přikývnu a jdu k zrcadlu a otevřu jim 'portál' dovnitř
Po chvíli vešli dovnitř, dotkla jsem se zrcadla a opět se probudím ve svém těle a kouknu na ně, oba leží na zemi a spí tak toho využiji a oba je vyléčím,přenesu je do pokoje a sama si jdu lehnout
----------------------------------------------------------
Někdo mi zatahal za rukáv trička kouknu se kdo to je a uměji se
"Mami pojď si hrát!"
"Dobře běž napřed já tam hned přijdu"
Dítě odběhlo pryč

"Heh a to je konec mého příběhu
Už nejsem sama,Jack už se nevrátil, ale to mě nevadí mám tu Chrise,Laru a Mikyho
Sme šťastný a kdo ví jednou třeba kletba pomine a budem volní
Do té doby budem tu,ale nevadí nám to
A teď mě omluvte děti volají
Děkuji za vyslechnutí mého příběhu"
Pak jsem se zvedla a odešla jsem

Tak toto je konec snad se vám moje první jednodílovka líbila
Zatím čus kiddi
A přeji všem Veselé Vánoce!!
(Co dělá Anyt místo spaní?
Dopisuje jednodílovku XD
Hold nemůžu spát no XD)