Na večeři je tolik lidí, včetně Julie Greysové milenky mého manžela.

 Možná nebudu muset říkat vůbec nic než uteču, protože možná že si toho nikdo ani nevšimne. Protože všichni se opravdu skvěle baví.

Po chvíli vidím svého bratra George se kterým už jsem domluvená a dávám mu signál, aby připravil kočár.

 V další minutě odchází.

A pak krátce na to vyrážím, aniž by si toho král nebo někdo jiný všiml, protože všichni jsou opravdu příliš zaneprázdněni.

 Dostanu se do pokoje mé malé dcerušky a guvernantka která se vůbec nevyptává když ji vezmu a ani na to jak jsem se nakonec stále královnou, protože to je jí skutečně jedno. Protože ona se jen stará o mou dceru a tak mi s mým plánem nakonec i pomůže.

 Jdeme s mou dceruškou do mých pokojů a já dívám z okna signál na svého bratra, ale nevidím ho.

,,Kde je George?" řeknu si v duchu.

 Nikde ho nevidím, už tu měl být.

 ,,Něco musí být špatně," říkám si sama pro sebe.