Nicolas by přísahal, že cítil její dech i přes silnou látku jejich šatu.

Marie zavrčela, i když její zrudlé tváře popíraly jakoukoli lhostejnost.

 ,,Proč by to všechno mělo trvat víc?" zeptala se a přitom mu pohlédla do očí.

,,Myslím, že by jste si měla rozmyslet svá slova, jestli mě nechcete napálit." řekl tiše a jeho prst se stočil pod její bradu a donutil ji, aby vstala.

Byla jak vzdorovitá oběť, do které se teď schoulila. Protože i látka jejích šatů se kolem ní ovinula jako ochranný plášť...A její oči jen divoce jiskřily a byly ostražité... jako dva sloupové plameny svícnu. A Nicolas nepochyboval o tom, že by na něj zaútočila stejně zuřivě jako na jeho muže, kdyby si chtěl prosadit své štěstí.

 Ale byl v pokušení to zkusit... protože v jeho srdci se skrývala ještě větší touha, kterou ještě nikdy tak moc nepoznal.

,,Nejprve by se k němu sklonila," řekl si Nicolas a nechal svůj prst přejet po linii jejího hrdla, zatímco držel svůj pohled spojený s jejím a vnímal každé škubnutí a chvění v jejím těle, které se tak statečně snažila skrývat...I když jeho dotek jí hladil přes rameno a byl tak hřejivý jak neznala ještě nikdy.

 Nicolas téměř zamyšleně obkreslil její ramena.

 „Pověz mi, oblékla tě tvá paní do svých šatů, aby ses schovala, nebo ses na své cestu snažila vydávat za něžnou dámu? Protože milosti a vzduch otevírají mnoho dveří," zamumlal a Marie ztichla, když se jeho obracela k ní.

 ,,Nemám ponětí, o čem to mluvíte, pane," vyštěkla a přitom nasadila nevinný výraz do svých očí.

,,Jsem si jistý, že výš," zabručel a přitom si jí znovu přejel pohledem.

 „Nejste dobrá lhářka, paní O'Dara. A nevím co mě nutí si myslet, že jste byla vtlačena do oblékání těchto šatů. Nicméně já rozpoznám, protože jen já si myslím, že jsem tě vyvedl z míry," dodal a přitom mu Marie plivla do obličeje.

,,Ďábel abys byl zklamaný, pane," zamumlala a  přitom mu znovu plivla do tváře.

,,Ty děvko!" vyštěkl Nicolas a pak se darebně ušklíbl, pobavený jejím opovržením.

,,A co když to jsou skutečně moje šaty," sykla a přitom po něm vrhla vražedný pohled.

,,No...V každém případě... to vyvolává otázku, jak se chceš uchránit před zkázou dámo?" zeptal se pobaveně a přitom jí hrubě chytl za bradu aby se mu podívala do očí.

,,I když opustíš mou přítomnost...i přítomnost mé posádky Marie. Aniž by se tě někdo nedotkl. Tak jsi stále chycena v nějaké nesnázi, děvče," dodal a zmatek při jeho slovech jí svraštil obočí, protože se jen prohloubil její strach, když od ní odstoupil a opřel se o zdobený stůl za ní...A Marii to samolibě a nesnesitelně dráždilo, aby se zeptala na jeho význam.

 ,,Pane...jediná nesnáze, kterou budu mít, je ta že dám námořnictvu jméno jednoho prasete, které se odvážilo nastoupit na tuto loď," odsekla příkře a Nicolas se ostře zasmál, než se mu snažila i posměšně uklonil.

 „Proč je vám tedy kapitán Nicolas Calvin k službám, milá?" zeptal se a přitom se k ní opět přiblížil.

,,Ale vážně si myslíš, že kdybych tě vrátil do těch níže uvedených obchodů, tak že by nebyly žádné domněnky?" řekl po chvíli a Marie sevřela rty, protože nic víc než jen tiché odmítnutí jí nezbývalo na jeho dotazem.

,,Jak ho to potěšilo," znělo jí v hlavě a přitom snažila aby se mu nepodívala do očí.

,,Byla jsi pryč příliš dlouho, děvče. A oni už vědí, proč si tě sem vzal Ole Thatch" řekl a najednou prolomil to ticho, které bylo mezi nimi.

,,Pravděpodobně už předpokládáte, že jste mrtvý," odpověděla a přitom se trochu s jiskrami v očích pousmála.

,,Ale řekněme, že vás do těchto šatů natlačil váš milenec... I když jste byla loajální, tak k čemu je mu rozmazlená služebná, že? Nejlepší je poslat jí na cestu...A pokud jste džentlmena neinformovala o  zprávě o vaší zkáze, tak než k němu dostane, tak už bude po všem. A vaše loď nebude vůbec přistavena...Dámo. Protože žádný bohatý džentlmen se na vás dvakrát nepodívá. Protože všechny vaše vyhlídky jsou už pryč," řekl a všiml si že Marie měla tváře šarlatově rudé od ponížení a že zaťala zuby, když se mu chystala vynadat.

 „Líbí se vám to? Tyto kruté hry?" vykřikla a přitom ho zpražila svým pohledem.

,,Požaduji, aby jste mě odvedl zpět do klece," dodala a jeho oči na její slova jen vesele zajiskřily.

 ,,Jak si přejete dámo. I když vás ujišťuji že to není ono co chci," odpověděl a přitom si jí pobaveně prohlížel.