Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥


Jednoho večera šel za krásnou Aurorou na ples do barokního zámku Schonbrunn na maškarní ples pořádaný uherskou císařovnou Alžbětou a když hrabě vešel dovnitř a uviděl krásné bílé růže, podobné těm které měla Aurora na své svatbě, tak se usmál, protože ony byli snad úplně všude a on si pamatoval že ji viděl v modrozelených šatech, díky nimž mu připomínala páva a i když to vyčnívalo, tak byla vždy v nedohlednu.

Hrabě přistoupil k muži stojícímu poblíž chodby a v rukou držel seznam.

,,Kde je hraběnka von Trauttmansdorff-Weinsberg?," zeptal se a muž ukázal na roh místnosti, kde stála jeho žena, která se hihňala a pak nějakého muže políbila.

,,Baron de Landrey," řekl si hrabě a se zděšením se mu rozšířily oči a zrada bylo to jedno slovo, které by popsalo to co cítil a přistoupil k Auroře, nyní opilé a vyrval ji baronovi z rukou a pak ji vzal domů.

Nemluvil s ní a Aurora se skoro cítila hrozně.

Hrabě toho měl dost a věděl že baron jí zabrání v tom aby ho kdy milovala a při malé akci v zámku Landrey oslovil barona a postavil se proti mu.

Baron by samozřejmě řekl že ji miluje a tehdy ho hrabě pozval za svítání na souboj a oba se objevili v parku s už připravenými zbraněmi a kupodivu Aurora přišla také, ale naštěstí stála v bezpečné poloze s dalším přítelem, kterého přivedl baron aby jim v tomto souboji pomohl.

Baronův přítel naložil obě zbraně na ruce a pak je podal zpět protivníkům.

Aurora se podívala dolů a přála si aby se to nikdy nemuselo stát, protože když zvedla hlavu bylo rozhodnuto že hrabě poprvé vystřelil.

,,Jeden!," zavolal baronův přítel a hrabě zamířil na baronovu hlavu.

,,Dva!," zavolal po chvíli a Aurora si zakryla oči natolik že neviděla nádherné barvy svítání za dvěma muži kteří o ni bojovali.

,,Mezi těmi dvěma sekundami", pomyslela si Aurora, protože věděla, že kvůli jejímu popření a kvůli její tvrdohlavosti hrabě zemře.

,,Dva!," řekl muž znovu a Aurora nezavřela oči, protože prostě nemohla.

,,Tři!," zavolal hned na to a pak se objevil další výstřel, protože tentokrát baron mířil mimořádně dobře, ale hrabě stále stál a jedna kulka kterou baron vypustil prorazila Auroře srdce, když skočila před hraběte, aby vyměnila hraběcí život za svůj, protože nakonec přijala svou porážku proti lásce.

Když hraběnka padla hraběti do náruče, baronovy oči se rozšířily, když si uvědomil co právě udělal a padl na kolena a sledoval jak jeho milovaná umírá v náručí jiného muže a pak popadl svou zbraň a jediným výstřelem do hlavy si vzal život.

Baronův přítel nebyl nikde k nalezení a hrabě držel Auroru v náručí, zatímco seděl na trávě pokryté sedmikráskami a pak jednu z nich utrhl a dal ji krásné Auroře aby si přivoněla.

,,Odpusť mi," zašeptala tak slabě že mu chvíli trvalo než si uvědomil co říká.

,,Odpouštím ti," řekl zlomeným hlasem a pak jí políbil na její růžové rty.

,,A děkuji," dodala a hrabě se podíval na její nádherné hnědé oči.

,,Já jsem ten kdo potřebuje odpuštění," ujistil se hrabě aby se cítila pohodlně v jeho náručí a Aurora byla zmatená.

,,K čemu?," zeptala se, protože normálně by řekla něco jiného, ale teď neměla sílu to říct.

,,Jak se cítíte teď?" zeptal se jí hrabě po chvíli a pohlédl jí znovu do očí.

,,Cítím se svobodná," odpověděla a pak se usmála a mohlo to být poprvé co ji hrabě po dlouhé době viděl jak se na něj usmívá, protože Aurora už brzy necítila žádnou bolest a vypadala jako by znovu žila, ale o chvíli později se jí její ztěžkla víčka zavřela a její duše se cítila odpočatá a nakonec.. po chvíli naposledy vydechla a poslední člověk kterého viděla byl hrabě.

Friedrich si pak povzdechl a zašeptal modlitbu k barevnému vídeňskému nebi.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro