"To je v poho už to je za mnou" pronesl Cail s úsměvem.

"Ne ne není ti v pořádku, ublížila jsem ti a omlouvám se ti a je mi to líto!" Řekla princka.

"Ne to je dobrý! Tak jen..už jsem ti to vysvětlil a omlouvám se, rád sem tě poznal" řekl Cail a roztahoval závěsy.

"Ne!" Křičela princezna a objala ho.

Objal jí zpátky, ale pak jí odstrčil.

"Prosím Caile! Neodcházej! " začala zase princka "nemůžeš mě nechat na pospas tomu perverznímu princátku!"

"C-co?!" Znejistěl Cail

"Jo! Přesně je to děsný chlap.." Princezna mu vyprávěla o princi Bernardovi. A Cail začal zuřit.

"Jestli ho potká něco nepříjemného tak jsem to byl já!"

Cail vyskočil oknem.

Princezna roztahla závěsy rychle otevřela dveře až slyšela ránu.

Běžela do pracovny jejího otce a povídala si sama se sebou "Určitě jsem ho brala jako bod jistoty! A teď ten 'bod' jistoty, porozumění, lásky a spásy a dalších věcí je fuč?! To si nenechám líbit!"

Princka vtrhla do pracovny jejího otce a krále. Vyhodila ho že židle na kterou se následně posadila a začala sepisovat zatykač.

"Otče toto dej vytroubit!" Poukázala na depeš.

"O co go!?" Optal se jí

"O moc důležité informace a záležitosti je to zatykač! ..už delší doby pozoruji v zahradě tuto osobu! Je nebezpečná tak jí chci udržet za mřížemi" řekla a odešla.

Ve své komnatě se princezna převlékla znovu tentokrát do pozdní večerní roby.