Další školní týden utekl jako voda, když se Harry ocitl opět na jeho konci, vítaje nadcházející vytoužený volný víkend. Nebyl tedy volný v tom pravém slova smyslu, ale páteční večer a možná i sobota s Kylem se jako práce považovat nedala. Pro ředitele Bradavic to byla svoboda, kterou už dlouho nepocítil.

Jako již po několikáté vyzvedl k večeru svého ministerského sekretáře v práci a vzal ho na jejich, v pořádí zřejmě již sedmé, rande. Ne, že by schůzky bývalý Nebelvír počítal. Každopádně věděl, že na každou jednu z nich se těšil a s každou další jeho radostný pocit jen rostl i jen proto, že bruneta uvidí a bude s ním moct trávit svůj čas. Těšil se na Kylův úsměv, na jeho jemný hlas a čokoládové oči, které se na něho usmívaly stále více a více. Rád poslouchal, co mladší muž říká a dá se říci, že si zamiloval jeho smích. Zamiloval si ho celého. Kyla jako osobnost. Samozřejmě věděl, že každý má nějaké nedostatky, ale pocit, že je bývalý Zmijozel dokonalý, se ho jen tak nehodlal pustit.

Sám se přistihl, že se usmívá i jen z představy hnědovlasého muže a že se jeho úsměv rozšiřuje pokaždé, když se blíží jejich další schůzka. Bylo to neskutečné; neskutečně krásné. Něco, co Harry ještě nikdy nezažil, a proto se rozhodl dnes udělat další krok kupředu.

„Líbí?" zeptal se s širokým úsměvem, když stál vedle Kyla v plavkových kraťasech na okraji velkého bazénu, kdy byla osvětlená jenom voda uvnitř a jinak v místnosti vládla naprostá tma. Díky jejich dlouhým rozhovorům a několika filmovým večerům už věděl, že brunet vodu zbožňuje, proto vybral pro jejich dnešní rande večerní plavání. Majiteli plaveckého bazénu poskytl obnosný důvod, proč bude bazén a přilehlé prostory patřit protentokrát jen jim dvěma.

Brunetovy oči jen zářily, když si prohlížel osvětlenou vodu. „A jak," vydechl okouzleně, než se mu konečně podařilo odtrhnout zrak od dějiště jejich dnešní schůzky. Se širokým úsměvem plným upřímného nadšení se otočil ke svému společníkovi a zcela spontánně jej odměnil za dnešní snažení dlouhým polibkem.

„To jsem rád," zasmál se tiše Harry do polibku, a ani se nijak nesnažil skrývat, jak si jejich blízkost užívá. Úsměv, který zdobil Kylovu tvář, byl už jen jako třešnička na dortu stejně jako šťastné jiskření v hnědých hloubkách.

„Vážně jsme tu sami?" zeptal se s nevírou, nevzdaluje se od Nebelvíra na více než několik málo centimetrů. Když se dnes dozvěděl, že společně půjdou na bazén, nepředpokládal, že zde neuvidí ani živáčka. Vypadalo to, že si jeho ředitel dal tu práci a zajistil jim naprosté soukromí.

„Hm," přitakal Harry se zamručením, načež opět roztáhl rty do úsměvu a lehce dlaněmi pohladil Kyla po nahém pasu. „Myslel jsem, že to tak bude lepší," naklonil lehce hlavu do strany.

Brunet se tiše zasmál. „Je to tak přímo nejlepší," opravil černovlasého, načež jej objal kolem krku a vtiskl mu krátkou pusu. „Jsi úžasnej."

„Ano? Jak moc úžasnej?" pobaveně si menšího muže změřil pohledem, načež se nepatrnými krůčky začal spolu s ním přesouvat k okraji bazénu.

„Jako Patrick Crüger ve svým novým filmu," zachichotal se hnědovlásek bezelstně.

Harry vyklenul obočí. „Herec? Tak to je teda od tebe pěkný přirovnání," zasmál se s potřesením hlavou, načež Kyla zastavil na samém okraji bazénu. Stačil jeden krůček a byl by ve vodě.

„Byl bys radši tím nejúžasnějším chlapem v celým vesmíru?" vsadil tentokrát druhý muž na romantické vyznání.

„Pro tebe?" naoko se bývalý Nebelvír zamyslel s pohledem někam vzhůru na zhasnutá světla, než hlavu opět sklonil a zahleděl se brunetovi do očí. „Vlastně jo," mykl rameny.

„A chceš vědět, jak moc jsi zatím úspěšný?" provokativně se Kyle uculil.

„Ano?" Ředitelovy rty opět zdobil úsměv.

„Rozhodně jsi tím nejúžasnějším chlapem, který mi kdy vstoupil do života," kousl se brunet do spodního rtu, zatímco okouzleně hleděl do zelených smaragdů svého společníka.

Ten se místo slovní odpovědi prozatím jen sklonil a přivlastnil si druhé rty ve všeříkajícím polibku. Poté se na několik centimetrů odtáhl, aby viděl do čokoládových očí. „Věříš mi, že mám ten samý pocit u tebe?" zašeptal tiše.

„Opravdu?" rozšířily se Kylovi zorničky, když ta slova uslyšel. Znamenala pro něj víc, než si Harry myslel. Byla důkazem, že se mu daří krást si pro sebe Nebelvírovo srdce.

„Opravdu," přikývl Harry s pocitem vnitřního uspokojení, že se dokázal odhodlat věci přiznat a uvést před hnědovláskem na pravou míru.

Brunetovy rty vzápětí ozdobil neuvěřitelně široký úsměv, div že mu netrhal tvář vedví. S radostným zasmáním se vrhl vpřed, aby černovlasého obdaroval procítěným polibkem, v němž nechal zrcadlit veškeré své potěšení a nadšení, které se mu momentálně usídlilo v srdci.

Harry už dál smíchu též nedokázal odolávat a se rty přitisknutými ke Kylovým udělal další krok vpřed. Díky polibku v sobě následně utlumil brunetovo překvapené vyjeknutí, než je oba pohltila voda a hladina se nad jejich těly uzavřela. Až tam Nebelvír hnědovláska propustil ze svého sevření a sám jako první vyplaval na vzduch se šťastným, a zároveň pobaveným smíchem.

Kyle se s hlubokým nádechem vynořil na hladinu a rukou si přejel po obličeji až k mokrým vlasům, jež si tak ulízl, aby mu díky vodě netrčely na všechny strany. Jakmile od sebe se zamrkáním odlepil i svá zavřená víčka, se smíchem po Harrym cákl vodu. „Blbečku!" počastoval ho nadávkou, kterou ani v nejmenším nemyslel vážně.

„No dovol!" Vytíral si tentokrát černovlasý vodu z očí, ale ani to ho nedokázalo zastavit v neutichajícím smíchu. Následně svou hlavou prudce potřásl ze strany na stranu, aby ze svých vlasů trochu vody dostal pryč. „Neříkej, žes to nečekal!"

„Při polibku? Ani náhodou," přiznal Kyle s hlavou odvrácenou bokem, aby mu do obličeje nepadaly kapky letící z vlasů Nebelvíra. „I když jsem tušil, že sem neslezu po schodech, tímhle jsi mě překvapil," vyplázl na druhého muže jazyk.

Harry se s nohama pevně na dně zachechtal. Zrovna měl takové štěstí, že je do vody shodil v dobré polovině bazénu. V té druhé už by na zem nedosáhl. „Alespoň něco se mi povedlo." Následně si prsty odhrnul své černé vlasy z očí.

„Ale chci náhradu za škodu vzniklou na našem polibku," dětinsky povysunul Kyle svůj spodní ret, zatímco pohledem druhého muže jasně vyzýval k dalšímu jejich dalšímu spojení.

„Tak si pro něj pojď," zavířil Harry ve vodě rukama kolem sebe se šibalským leskem v očích.

Brunet neváhal a překonal krátkou vzdálenost mezi nimi. Paže si obmotal kolem Nebelvírova krku, přičemž prsty vklouzl do jeho mokrých vlasů. S tichým zvonivým smíchem se přitiskl svými rty na ty druhé a nechal je spojit v dlouhém, pomalém a procítěném polibku.

Nebelvír se okamžitě přidal a s dlaněmi na Zmijozelových bocích přešel do plynulého líbání. Vlhkými polibky si hrál s druhými rty a rukama začal pod vodou zkoumat brunetovo štíhlé a pevné tělo. Za bedra si ho následně přitáhl ještě blíž a spokojeně mu zamručel do úst.

Byl to Kyle, kdo se rozhodl jejich polibek ještě více ozvláštnit, když zlehka přejel svým jazykem po Harryho spodním rtu, žádaje tak o povolení vstoupit do jeho úst. A jakmile mu Nebelvír vyhověl, proklouzl dovnitř, obhlížeje druhá ústa, než se pustil do přátelského boje s jazykem svého společníka.

Bradavický ředitel nijak neprotestoval a spíše využil vody, která nadlehčovala, a vyzdvihl si bruneta za zadek na sebe, aby si tak byli ještě blíž. Hlava bývalého Zmijozela se tak ocitla výše než ta Harryho, díky čemuž musel černovlasý tu svou lehce zaklonit, aby nepřišel o dotek druhých úst.

Kyle obmotal nohy kolem Nebelvírova pasu, zatímco si ještě více užíval polibku. A když se kvůli nedostatku kyslíku museli jeden od druhého odtrhnout, se šťastným výdechem si opřel své mokré čelo o to černovlasého a zahleděl se mu přitom do zelených očí. „Nikdy jsem se s nikým necítil tak dobře jako s tebou," vydechl.

Harryho rty ozdobil zamilovaný úsměv. „A to jsem ti ještě nepředstavil hlavní bod našeho programu." Znovu bruneta krátce políbil.

„Ne?" povytáhl Kyle obočí. „Máš v plánu ještě něco lepšího, než jsme my dva, společně v jednom bazénu?" Oči mu zahořely nadšeným očekáváním.

„Mám," přikývl Harry s uspokojením. „Nás dva v jedné vířivce." Pozorně sledoval Kylovu reakci.

Zorničky brunetových očí se radostí rozšířily. „Ne-ee!" nevěřícně se zasmál a zlehka pohodil hlavou. „U Merlina, Harry! To je úžasný!" dále projevoval své nadšení.

„To je. Stačí jenom vylízt z bazénu a jít támhle po těch schodech nahoru," usmíval se a dál si u sebe Kyla jednou rukou přidržoval, načež levou gestem ukázal do druhého rohu místnosti.

Hnědé oči se zaměřily na schodiště na druhé straně bazénu, na něž Nebelvír poukazoval. „Tak na co ještě čekáme?" kousl se do rtu a s očekáváním pohlédl do tváře černovlasého.

„Až tě pustím?" zasmál se ten.

„Abychom si mohli dát závody na druhou stranu?" zakřenil se Kyle a prohrábl havraní vlasy svého společníka. Připadaly mu nepoddajné, i když byly celé mokré. Jak fascinující. Musel se tomu tiše uchechtnout. Harry měl štěstí, že mu ledabylý rozcuch tak perfektně seděl.

Nebelvír se tiše rozesmál. „Myslím, že proti tak zdatnému plavci, jako jsi ty, nemám šanci," mykl lehce rameny.

„Když jsem ti minule říkal totéž o sobě a létání na košťatech, taky jsi mi tvrdil, že člověk nikdy neví." V pobídce zakmital obočím, narážeje tak na jednu z jejich předchozích schůzek. „Můžu ti oplatit tvou laskavost a dát ti pár vteřin náskok."

Harry ale zavrtěl hlavou. „Když už porážku, tak jen tu plnohodnotnou." Krátce si přivlastnil brunetovy rty, načež ho pustil do vody.

„Jak myslíš," mykl Kyle rameny. „Takže na teď?"

„A dodržíš to?" poukázal Harry na zmijozelskou minulost hnědovlasého.

„Že jsi to ty, tak ano," zakřenil se ředitelův společník se spikleneckým mrknutím, načež začal nahlas odpočítávat. Kvůli černovlasému se opravdu držel a vyrazil kupředu, až se smluveným startovním slůvkem.

Ve finále ale ani Zmijozelova počestnost nebyla Harrymu nic platná a podle očekávání doplaval na opačný konec bazénu jako druhý. „Co jsem říkal?" zasmál se při pohledu na Kylův široký úsměv a jako první vylezl z bazénu, aby brunetovi pomohl.

„Holt jsem lepší ve vodě a ty zase ve vzduchu," zasmál se druhý muž, přičemž se na bradavického ředitele vděčně podíval, využívaje jeho pomocně podané ruky.

„To je pravda," přikývl černovlasý a vytáhl bruneta ven z vody, aby si ho znovu přitáhl do těsného objetí. „Budete chtít pusu pro vítěze, pane plavče?" Přejel prstem po prohlubni v oblasti beder.

„Kvalitní polibek neodmítnu nikdy," zakřenil se Kyle s toužebným pohledem do zelených očí.

„Hm," zamručel Nebelvír, načež sklonil a lehce naklonil hlavu, aby si nárokoval brunetovy rty, které mu velice ochotně vyšly vstříc. Polibek ale nijak neprotahoval. „Tak pojď, relaxace čeká," usmál se následně a za dlaň začal Kyla vést do schodů do prostoru s vířivkou.

O chvíli později si již hnědovlasý sedal vedle Harryho do tryskami rozháněné vody, nechávaje ze svých úst splynout slastný povzdech, když mu teplý proud začal masírovat záda. Věnoval svému společníkovi oslnivý úsměv, po němž se bez váhání natáhl k jeho rtům, aby je spojil dohromady se svými v polibku plném vřelé náklonnosti. „Tohle rande se ti naprosto povedlo," sladce složil řediteli kompliment, u něhož se při každém slově jemně třel o druhé rty.

„Nějak jsem tušil, že se ti to tady bude líbit. K zvláštní příležitosti je potřeba ozvláštněné rande," lehce naznačil, že se nejedná o jen tak obyčejnou schůzku a přitáhl si paží mladého muže za pas k sobě. Poté mu ruku přehodil uvolněně přes ramena.

Kyle pod probublávající hladinou propletl své nohy s těmi Harryho. „Co je na dnešku tak zvláštního?" zvědavě se zadíval do tváře druhého muže.

Ředitel se tiše zasmál a odhrnul brunetovi ofinu z očí. „Chtěl bych se tě na něco zeptat."

Drobné vrásky se usídlily na Kylově čele, když začal přemýšlet nad tím, jak by mohl Nebelvírův dotaz znít. V očích se mu zračila nechápavost spolu s jakousi podivnou touhou, která vyjadřovala naději na splnění jednoho z brunetových nejtajnějších přání. „O co jde?" pobídl černovlasého, aby pokračoval. „Nenapínej mě," dodal ještě se smíchem.

Harry se pobaveně usmál. „Chtěl bych naše rande posunout o úroveň dál. Pokud bys samozřejmě souhlasil," dodal rychle, aby si Kyle nemyslel, že ho do něčeho tlačí. „Takže... Chtěl bys to zkusit? Plnohodnotný vztah? Se mnou?" zeptal se nakonec jen lehce nervózní.

Svými slovy naprosto eliminoval zamračení z brunetovy tváře a nahradil jej širokým úsměvem plným nefalšovaného štěstí a radosti. „Budu s tebou chodit velmi rád, Harry," uculil se s nadšenými jiskřičkami v očích. Jakmile vnitřně potlačil touhu nahlas vítězně zajásat, vrhl se kupředu, aby mohl svými rty lapit ty, které od nynějška mohl nazývat přítelovými.

Nebelvír se do polibků šťastně usmíval. Na tomhle kroku mu opravdu hodně záleželo a byl velice rád, že Kyle sdílí jeho myšlenky a pocity. Teď už mohl říct s jistotou, že se opravdu cítí zamilovaný. A jak. Teď už mu zbývalo jediné - obeznámit s nastalou situací Draca.

Ahojky! Tak je to tady, Harry se rozhoupal. 

Co myslíte? Udělal dobře? A řekne Dracovi už konečně o Kylovi, když randění posunul na novou úroveň? 

Dneska letí věnování těmto úžasným komentujícím:

monakon, KleaCI5, VeronikaCortezova a Dom11ca

Děkujeme,

Vaše Makky & Matty