Ahoj. Jsem zase tady s dalším dílem. Ovšem něco by mě zajímalo. Chtěli byste díly vydávat pravidelně anebo vám nevadí když takhle ne moc často něco vydám? Napište mi pak. A teď se jde na příběh. Tak zase příště :).

Uviděl mladého muže, možná ve stejném věku jako on. Až na to že měl světlou pleť, bílé vlasy jako záhony bílých růží a oči měl kovově šedé jako ocel. Pozoroval chlapce zvláštním zkoumavým pohledem.

Prohlížel jsem si kluka, nejspíš mého vrstevníka, a přemýšlel co tady chce. Najednou se však ozvalo, ,,Nechceš jít se mnou domů? Tady nemůžeš zůstat." Překvapeně zamrkám a pak se ho zeptám, ,,Proč?" Hned mi přijde odpověď. ,,V téhle části města je to nebezpečné, obzvláště v noci," řekl a podal mi ruku. Já ji opatrně přijal a on mi pomohl vstát. Oprášil jsem si zadek i záda a podíval se na něj. ,,Děkuju. Smím se zeptat kdo jste a proč mi pomáháte?" Prohlédl si mě zvláštním pohledem a pak řekl, ,,Smíš. Za prvé, pomáhám ti protože nechci aby tě někdo musel léčit a ty ses dostal do problémů. A za druhé, moje jméno není tak důležité ale klidně ti ho řeknu. Já jsem..........."