Po vyučování na chodbách opět zavládl ten všudypřítomný ruch.
Mnoho studentů využilo ještě docela pěkného počasí aby vyrazili ven.

V nebelvírské společence bylo i tak dost lidí, kupříkladu Amy tu usilovně cosi drápala na pergamem.
Škrábání brku však nakonec přerušily spěšné kroky mířící k jejímu stolu.
,,Amy kde je Kate?!"vykoukla zpoza knížek Lily.

,,Co já vím, kdes byla ty? Jste se po Přeměňování vypařily obě merlinví kam. "sjela ji pohledem Amy a rychle schovávala popsaný pergamen. V knihovně zároveň si v duchu sama odpověděla.
,,Hej Evansová!" Ozval se za nimi známý hlas a rudovláska se otočila na toho vtěrku.
,,Pottere co chceš? Na rande s tebou nejdu " zaškaredila se na něj.
James se zatvářil uraženě ,,Však jsem nic neřekl, chci se jen zeptat jestli je tady někde s váma Kate, páč za chvilku máme trénink a ona není k nalezení."

,,Kate tady není, právě že ji taky hledáme." Odvětila mu Lily a konečně si odložila plnou náruč knížek.
,, To je divné ta se ještě nikdy nikdy neopozdila na trénink" zamumlal James a prohrábl si rukou už tak dost rozcuchané vlasy.

,,Dokonale jsi to vystihl" uchichtla se Amy. ,,No kdybyste ji viděli, ať jde okamžitě na hřiště. Jasné?" Řekl James a měl se k odchodu. ,,Jo, jasně. Neměj obavy." Řekla Amy a povinně se zašklebila. ,,Jasně, my mu budem nahánět hráče, když to nedokáže sám." Zamrmlala Lily ještě když James mizel v portrétu.

***

James zamířil na famfrpálové hřiště, cestou mu však hlavou vrtala Kate. Vždyť ona se přece nikdy neopozdila.

V šatně už byli všichni převlečení a čekali na svého kapitána, který se zdál být trochu mimo.
,,Ehm Jamesi, začneme ?" zeptal se Will Scoth, který hrál na postu střelce. ,,Kde je Kate ?" zeptala se dvojčata Acwellovi. ,, Začneme hned. Owene, Wille vemte bednu s míči a holky nevím, kde je Kate asi se někde zdržela" to všechno James řekl jedním dechem a ještě se u toho stihl převléct do famfrpálového hábitu.

Vyšli na hřiště ,, Takže si všichni dáme zahřívací kolečko kolem hřiště." řekl stručně a nasedl na své milované košťátko.

Všichni vyrazili vstříc k nebi, chvíli létali sem a tam kolem hřiště. Když vtom se od tribun ozvalo hlasité ,,Heeeej Pottereeee" James se zmateně otočil za tím hlasem a uviděl tam někoho se Zmijozelskou šálou, zamířil tedy k němu a rozpoznal v něm Reguluse Blacka, Siriova mladšího bratra. ,,Co chceš, tady nemáš teď co dělat vypadni" obořil se na něj. To tak, ještě aby je někdo šmíroval při tréninku.

Reg se pobaveně ušklíbl ,,Nechybí ti náhodou jedna střelkyně? Myslím, že by tě to mohlo zajímat. Je s tím zatraceným krvezrádcem a teď pravděpodobně v nějakém přístěnku na košťata. Náhodou jsem je zahlédl poblíž na chodbě u Zmijozelské koleje." Dopověděl a zvedl se z tribuny. Došel až na konec a James tam stále jen zaraženě vznášel a civěl na něj.
,,Ne ! To ti nevěřím" křikl na zmijozela, který se potutelně ušklíbl. ,,Jak myslíš"

James se chtěl vrátit k ostatním, merlinžel však moc nevnímal okolí kolem sebe a až příliš pozdě se otočil a uslyšel svištění zbloudilého Potlouku.

Neslyšel křičet ostatní spoluhráče a téměř nevnímal řítící se Potlouk.
Jen v hlavě mu hučelo Sirius a Kate jak jen můžou ?! Jak mohli ?!
Vůbec mu nedocházelo, že by to nemusela být pravda.

Vtom do něj v plné rychlosti narazil Potlouk, Jamese to srazilo z koštěte a řítil se k zemi. Velmi rychle se řítil k zemi.Nikdo z jeho spoluhráčů nestihl tak rychle zareagovat. Což však byla osudová chyba.
,,U Merlina! Ktereeej debiiil ! Na mě poslal ten Potlouk!" Zařval a dopadl na zem.
Něco hlasitě křuplo jakoby se mu polámaly všechny kosti v těle a James ztratil vědomí.